Před rokem skončila válka v Karabachu. V Baku se slavilo, v Jerevanu demonstrovalo proti vládě

Nahrávám video
Události ČT: Rok od konce války v Náhorním Karabachu
Zdroj: ČT24

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

„Oficiální připomínky v Jerevanu nejsou. Pro Arménii je prohraná šestitýdenní válka o Náhorní Karabach stále velmi citlivá,“ přiblížil zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Naopak v Baku se slavilo. „Obnovili jsme naši důstojnost, budeme navždy žít jako vítězná země a vítězný národ. Pokud se na nás jakákoli síla z Arménie podívá úkosem, nebo bude mít revanšistické tendence, uvidí naši pěst,“ prohlásil autoritářský prezident Ilham Alijev.

Demonstranti v Baku nesli v pondělí na oslavu Dne vítězství obří, 440 metrů dlouhou ázerbájdžánskou vlajku. Alilev vyhlásil 8. listopad Dnem vítězství loni na památku dobytí druhého největšího karabašského města Šuša.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Rožánek: Za ten rok se nic nezměnilo, pro Arménii je to stále čerstvá rána
Zdroj: ČT24

Arméni ztratili tři okresy

Právě po jeho pádu do ázerbájdžánských rukou uzavřel arménský premiér Nikola Pašinjan v noci na 10. listopadu s Alijevem, za zprostředkování Ruska, dohodu o ukončení války, kterou Alijev označil za arménskou kapitulaci a konec okupace ázerbájdžánských území.

Po konci šestitýdenní války sice v arménských rukou zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století. Ázerbájdžán si ale připsal významné územní zisky, konkrétně získal tři okresy. Na příměří dohlížejí ruské a turecké jednotky.

Konflikt si vyžádal na sedm tisíc obětí z řad vojáků, z toho podle oficiálních údajů více než tři tisíce na arménské straně. Skoro dvě stě padesát arménských vojáků zůstává nezvěstných. Během konfliktu zahynulo také asi sto padesát civilistů.

Územní změny v okolí Karabachu podle dohody z 10. listopadu 2020
Zdroj: ČT24

Protesty proti arménské vládě pokračují

Po skončení války vypukly v Arménii protivládní protesty, jež vyústily v předčasné volby. V nich Pašinjan dokázal opět zvítězit. Demonstrace ale zcela neustaly, pravidelně se jich účastní několik tisíc lidí.

„V Jerevanu se znovu od začátku října demonstruje, tyto demonstrace pořádá část opozice, která chce, aby vláda, která tuto válku prohrála, nesla politickou odpovědnost. I přesto, že Pašinjan letos v létě znovu vyhrál volby a obhájil premiérský mandát,“ potvrdil Rožánek.

Demonstrující požadují kromě demise vlády také návrat všech území, o která Arméni přišli. „Chceme, aby se to všechno vrátilo pod správu Republiky Arménie. Chceme toho dosáhnout mezinárodními dohodami, mezinárodním právem,“ uvedl Hajk Martirosjan, člen vedení opoziční strany Národní demokratický pól Arménie.

Do centra Jerevanu přišel vyjádřit svůj názor i Chačatur Jebremjan, který přiletěl až z Ruska. Přes třicet let žije v Moskvě, kde je jáhnem v kostele arménské apoštolské církve Svatého vzkříšení. „Nemůžu pochopit, proč Rusko tak ničí moji vlast. Posolili ji, dochutili, dali na podnos a odnesli ji Turkům.“ 

Proti prohrané válce začali Arméni demonstrovat hned loni v listopadu. Na protestní akce chodili tehdy i Armen a Gevorg Grigorjanovi. Gevorg dokonce v Náhorním Karabachu bojoval. Bránil město Šuša, které nakonec dobyla ázerbájdžánská armáda. Oba si myslí, že válka bude pokračovat.

„Bojíme se, že Nikol Pašinjan jako ministerský předseda Arménie uzná, že Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. A to není možné,“ míní filmový producent Armen Grigorjan. „Arménský národ si musí nutně vybojovat zpět svoji čest. To za prvé. A vrácená země bude už bonusem. To není jenom země, to je naše vlast,“ dodává lékař Gevorg Grigorjan.

Přestřelky a žaloby

Napětí mezi oběma bývalými sovětskými republikami na Kavkaze zůstává vysoké. Na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům a krvavým přestřelkám.

Obě země se vůči sobě vymezují i u soudu. Letos v září podala Arménie žalobu na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, obviňuje ho z rasové diskriminace. To samé udělal o několik týdnů později i Ázerbájdžán, který zase viní Armény z etnických čistek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...