Před mešitou ve Stockholmu muž spálil korán. Uvažujme nad zájmy Švédska, vyzval premiér

Před největší mešitou ve Stockholmu ve středu muž roztrhal a spálil výtisk koránu. Uspořádání akce přitom švédská policie povolila teprve ten samý den. Setkání bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá, informovala agentura AFP. Čin odsoudil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který Švédsko kritizoval, že takové počínání umožňuje. Ankara blokuje vstup severské země do NATO, mezi důvody zmiňovala v minulosti i pálení koránu na veřejnosti.

Svolavatel akce Salwan Momika nejprve na svatou knihu muslimů položil slaninu, která patří mezi potraviny zakázané islámem. Pak z knihy vytrhl několik stránek a zapálil ji. Policie na místě zatkla jednoho muže, který se pokoušel házet kameny, napsal švédský list Aftonbladet.

Momika o sobě v nedávném rozhovoru s médii prohlásil, že je irácký uprchlík, který se snaží prosadit zákaz koránu, napsal Reuters. Policie shromáždění povolila, protože bezpečnostní riziko spojené se spálením koránu není takové povahy, aby si vyžádalo zrušení akce, odůvodnila policie své rozhodnutí. Okolí mešity je pod policejním dohledem.

„Je to legální, ale nevhodné,“ komentoval ve středu pálení koránu švédský premiér Ulf Kristersson. Dodal, že rozhodnutí je na policii. „Domnívám se, že žijeme v době, kdy je potřeba zůstat v klidu a uvažovat o tom, co je nejlepší pro dlouhodobé zájmy Švédska,“ uvedl Kristersson citovaný agenturou Reuters.

Středeční akci ve Stockholmu odsoudil turecký ministr zahraničí Fidan. „Je nepřijatelné, že tyto činy proti islámu jsou povoleny pod záminkou svobody slova,“ uvedl šéf turecké diplomacie. Podobné výhrady z Ankary zazněly i v únoru poté, co v lednu protiislámský aktivista spálil ve Stockholmu korán. Tehdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Turecko neratifikuje švédskou žádost o vstup do NATO, pokud tamní úřady budou dovolovat pálení koránu na veřejnosti.

Dvě obdobná shromáždění svolaná na 6. a 9. února přitom policie zakázala kvůli možnému narušení veřejného pořádku. Demonstranti se proti rozhodnutí odvolali a správní soud jim na začátku dubna dal za pravdu. Verdikt pak v polovině tohoto měsíce potvrdil i odvolací správní soud, podle něhož bezpečnostní riziko zmiňované policií „nemá dostatečně jasnou souvislost“ se shromážděními. Na základě tohoto názoru soudu se policie rozhodla středeční akci povolit.

Švédský vstup do NATO

Švédsko požádalo o vstup do NATO s další dlouho neutrální skandinávskou zemí Finskem po napadení Ukrajiny ruskou armádou loni v únoru. Záměr vstoupit do Aliance ideálně ještě před summitem NATO, který se uskuteční v litevském Vilniusu od 11. do 12. července, nebo během něj, během středy zopakoval Kristersson. Vstup Švédska do NATO blokuje Ankara a Budapešť.

Turecká vláda viní Stockholm z toho, že dlouhodobě poskytuje útočiště disidentům, které Ankara označuje za teroristy kvůli jejich údajným vazbám na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK).

Švédská vláda se snaží přesvědčit Ankaru, aby ratifikaci vstupu do NATO schválila. Kvůli tomu například prosadila protiteroristický zákon. Norma přitom ve Švédsku vyvolala obavy o svobodu slova a další základní práva, podle švédského ministra spravedlnosti Gunnara Strömmera ale svobodu slova neohrozí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 13 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...