Před dvaceti lety při volbách v Izraeli vrcholila druhá intifáda. Dnes je situace klidnější

Nahrávám video

Nové a stále častější střety a téměř žádná vize trvalého řešení. To je ve zkratce obrázek současné fáze izraelsko-palestinského konfliktu. A přesto v chystaných izraelských volbách tato otázka nehraje zásadní roli. Je to obrovský kontrast oproti situaci před dvaceti lety, tedy době, kdy vrcholila takzvaná druhá intifáda.

Před dvaceti lety se největší výhoda Bajt Džalá, tedy panoramatický výhled, stala i jejím prokletím. Čtvrť totiž obsadili palestinští ozbrojenci. 

„My jsme nevěděli, co jsou ti lidé zač. Měli zahalené obličeje. Vůbec jsme je neznali,“ vzpomíná majitel tamní restaurace Fádí Barham. Nezvaní hosté začali místo pokrmů servírovat střely nedalekému židovskému předměstí Jeruzaléma.

Palestinské Bajt Džalá a židovské Gilo dělí jen jeden kilometr. Životy lidí v první řadě domů byly v neustálém ohrožení. Izraelská armáda odpovídala střelbou na palestinskou stranu údolí. A koncem března 2002 vjely izraelské tanky do palestinských měst, včetně Bajt Džalá. „Stát Izrael se nachází ve válce s teroristy. Tato válka nám byla vnucena, nevybrali jsme si ji,“ tvrdil tehdy předseda vlády Izraele Ariel Šaron ve veřejnoprávní televizi KAN.

Tohle je minulost, dnes sem zase chodí na jídlo Arabové i Izraelci. Údolí je však pořád předělem dvou světů. Ke každé cestě do Jeruzaléma nebo Tel Avivu potřebuje Barham speciální izraelské povolení. „Můj bratr jel v létě k moři do Tel Avivu se vykoupat. Moje děti mi říkaly: ,Tati, pojeďme se strýčkem.‘ Já jim musel říct, že to nejde, protože mám bílou, palestinskou SPZ a můj bratr má žlutou, izraelskou,“ konstatuje Fádí Barham. 

Dlouhé čekání na kontrolních stanovištích zažívají mnozí Palestinci, i když cestují jen po Západním břehu. „Oni nám mluví i do těch nejdrobnějších detailů našich životů a kladou nám mnoho překážek,“ stěžuje si palestinský ministr hospodářství Chalíd Osaily. 

Mnozí Izraelci zase stále nezapomněli na sebevražedné atentáty a střely vypalované na jejich domy před 20 lety. A palestinské vládě v Ramalláhu vyčítají, že vnitřně nepřijala existenci židovského státu. „Jediné, o co jim jde, je démonizovat a delegitimizovat Izrael,“ myslí si Ron Prosor, bývalý velvyslanec Izraele při OSN. K válce má teď situace na Západním břehu daleko, k míru ale také.

Kalousová: Izraelci ztratili naději

Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová se domnívá, že důvodem, proč na izraelské domácí scéně nejsou vzájemné vztahy mezi státy aktuální, je, že Izraelci ztratili naději, že vůbec je možné se s Palestinci dohodnout. „To je jejich perspektiva, že to zkoušeli opakovaně, dokonce nabídli Palestincům ze své strany velké ústupky, ale ti přesto odmítli. Ztratili tudíž sílu, vůli nebo naději cokoli domlouvat a místo toho dávají přednost jakémusi udržování konfliktu,“ podotkla jako host Horizontu ČT24.

„Co se týče mezinárodního společenství, to je také unavené a těch světových konfliktů, které jsou mnohem zásadnější a mají dopad na mnohem větší počet obyvatel, je tolik, že na tento stále třímající, ale nikoli horký konflikt, už politici rezignovali,“ zhodnotila Kalousová.

Podle ní má situace potenciál přerůst v další intifádu, protože palestinská populace je velmi mladá a velká část Palestinců už si nepamatuje hrůzu druhé intifády. „Mohou si říct, že vzhledem k tomu, že mírovým postupem ničeho nedosáhli, je potřeba přistoupit opět k násilnému. Navíc si myslím, že většina Palestinců ztrácí naději v dvoustátní řešení kvůli pokračující okupaci Západního břehu,“ míní analytička.

Netroufá si odhadnout, v čem by se intifády lišily, ta další by však podle ní byla krvavá a byla by jiná, protože Izrael postavil mezitím zeď mezi Západním břehem Jordánu a Izraelem. „Někde je to plot, někde vysoká betonová zeď. Nicméně bezpochyby by to bylo o tom násilí na Západním břehu, spíše než v Izraeli, a je otázka, jak by se zachovali Palestinci žijící v Izraeli nebo izraelští Arabové,“ předesílá Kalousová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...