Před 75 lety v Moskvě poslali na smrt rozporuplného generála Vlasova

Přesně před 75 lety, 2. srpna 1946, byl v Moskvě spolu s jedenácti dalšími osobami popraven za vlastizradu ruský generál Andrej Vlasov, který patří mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Vysoký důstojník Rudé armády se v závěru války stal velitelem Ruské osvobozenecké armády (ROA), která bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě. V závěru války v květnu 1945 vojáci ROA pomohli pražskému povstání k osvobození města od německých okupantů.

Andrej Andrejevič Vlasov, který se narodil 14. září 1901 v chudé zemědělské rodině ve vsi Lomakino, vstoupil v osmnácti letech dobrovolně do Rudé armády a bojoval proti bělogvardějcům. Dostal se do vysokých velitelských funkcí a byl několikrát vyznamenán sovětským diktátorem Josifem Vissarionovičem Stalinem.

V zimě 1941 se vyznamenal při odražení německých vojsk útočících na Moskvu. Začátkem roku 1942 byl pověřen velením druhé úderné armády, ale v červenci téhož roku, když se pokoušel prorazit obklíčení Leningradu, padl s dalšími svými vojáky do německého zajetí.

V zajetí dospěl k závěru, že musí povstat proti diktátorskému režimu a přistoupil na spolupráci s Němci. Důvodem bylo podle historiků i to, že Stalin považoval vojáky, kteří padli do zajetí, za zrádce a při případném návratu do Sovětského svazu jim hrozila smrt.

ROA bojovala proti sovětskému režimu

Ze sovětských zajatců vytvořil armádu (podle některých zdrojů měla v dubnu 1945 padesát tisíc vojáků, podle jiných až 130 tisíc vojáků), jejímž cílem bylo bojovat proti bolševickému režimu. V listopadu 1944 byl v Praze ustanoven Komitét pro osvobození národů Ruska (KONR) v čele s Vlasovem, z jehož podnětu vznikla ROA. Její základ tvořili sovětští váleční zajatci, bývalí příslušníci 29. granátnické divize SS (1. ruské) a bývalí příslušníci 30. granátnické divize SS (2. ruské), ale i zběhové a dobrovolníci z řad emigrantů a dalších odpůrců sovětského režimu.

ROA se v závěru války zúčastnila některých bojů proti Rudé armádě v Polsku, významnějšímu nasazení se však velitelé pokoušeli vyhnout. Podle historiků se Vlasov snažil, aby byla ROA uchována pro případnou válku proti bolševickému Sovětskému svazu, ve kterou mnozí věřili, že vypukne po kapitulaci německé armády.

Spolupráce s nacisty však Vlasovovi zlomila vaz, po válce se marně snažil získat ochranu pro své vojáky u Američanů či Britů. Američané ho 3. července 1946 předali sovětským úřadům, které ho odsoudily jako zrádce k trestu smrti. Sovětská NKVD již na českém území mnoho vlasovců popravila, další skončili na popravištích či v gulazích v Sovětském svazu.

Pomník v Řeporyjích

Postava generálka Vlasova dodnes budí vášně. V poslední době kvůli vzpomínkovému místu, který nechala vojákům ROA vybudovat pražská městská část Řeporyje. Památník vznikl v Řeporyjích loni v dubnu. Na desce je vyryt citát z knihy Souostroví gulag Alexandra Solženicyna „Zdali všichni Češi pak pochopili, kteří Rusové zachránili jejich město?“ Další krátký text pak připomíná Pražské povstání a tři sta vlasovců, kteří při něm padli.

Podle historika Pavla Žáčka bylo právě v Řeporyjích rozhodnuto, že jedna z divizí ROA pomůže českým povstalcům proti Němcům.

Pražský pomník vlasovců ostře kritizovali ruští představitelé. Letos na jaře desku někdo posprejoval, což policie vyšetřuje jako spáchání trestného činu poškození cizí věci.

V Rusku návrh na rehabilitaci Vlasova zamítli

V Rusku se také před lety řešil návrh na rehabilitaci Vlasova a dalších popravených důstojníků. V roce 2001 ruská vojenská prokuratura žádost o rehabilitaci zamítla s tím, že pro ni není důvod. Hlavní vojenský prokurátor Michail Kislicyn k tomu řekl: „Pro mne, jako pro důstojníka i jako pro vojáka důstojník, který zradil vlast, zůstává zrádcem nezávisle na režimu. Bylo to dokázáno vyšetřováním a Vlasov to přiznal také sám“.

V roce 2009 rozhodl synod exilové ruské pravoslavné církve, že Vlasov nemá být považován za zrádce, ale za „symbol odporu proti bezbožnému bolševismu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...