Před dvaceti lety si první civilista zaplatil cestu do vesmíru. Amerického podnikatele Dennise Tita vynesla vstříc hvězdám ruská kosmická loď Sojuz. Předpoklady pro výlet na oběžnou dráhu měl, vystudoval letecké inženýrství a část profesní kariéry spojil s NASA. Už před ním se ale do vesmíru dostali i další neastronauti, kteří si ale „letenku“ nemuseli hradit ze svého. Vůbec první civilistkou měla být už v 80. letech americká učitelka Christa McAuliffeová, která měla z orbity v přímých přenosech vyučovat. Stejně jako zbytek posádky ale zahynula hned po startu při havárii raketoplánu Challenger.
Americký miliardář Dennis Tito se na svůj výlet vydal 28. dubna 2001 na ruské lodi a s rusko-kazachstánskou posádkou. Za pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) zaplatil 20 milionů dolarů.
Sám Tito se nikdy nepovažoval za pouhého „turistu“, ale za regulérního, byť nezávislého účastníka vědecké mise. O své soukromé vesmírné odyseji snil desítky let, od doby, co vystudoval na univerzitě letecké inženýrství. Let si prosadil až po dlouhých letech a přes tuhý odpor řady lidí, kteří tvrdili, že jako nezkušený laik bude narušovat chod ISS.
Na oběžné dráze strávil celkem sedm dní, dvaadvacet hodin a čtyři minuty, přitom 128krát obletěl Zemi. „Člověk nemusí mít nadlidské schopnosti (superhuman), aby se přizpůsobil vesmíru,“ řekl Tito novinářům po návratu z orbity.
Svým prvenstvím prolomil rodák z newyorského Queensu tabu – NASA totiž do té doby tvrdila, že amatér v kosmu může narušit bezpečnost na orbitální stanici a dlouho odmítala dát souhlas k pobytu podnikatele na ISS.
Poté se ale otázkou vesmírné turistiky začala zabývat i americká agentura NASA, byť zatím jediné „turisty“ na oběžnou dráhu dostaly ruské kosmické lodě. V příštích letech se ale plánují lety společnosti Elona Muska SpaceX.
„Paní učitelka“ Christa měla vyučovat z oběžné dráhy
Dennis Tito byl prvním, který si let uhradil ze svého – proto je považován za prvního kosmického turistu. Do vesmíru se už ale před ním podívalo pár civilistů, „neastronautů“ – princ ze Saúdské Arábie, americký senátor, japonský novinář či zaměstnankyně britské čokoládovny Mars. Všichni ale buď za peníze daňových poplatníků či svého podniku.
Vesmírná turistika je tak spíše mediální zkratkou, která se oficiálně nepoužívá. Vesmírné agentury volí termín účastník kosmického letu (v angličtině spaceflight participant). A vůbec první měla příběh ženy z davu – vesmírné popelky –
napsat už v roce 1986 americká učitelka Christa McAuliffeová.
Spojené státy a NASA chtěly otevřít brány vesmíru pro „obyčejné lidi“, prezident Ronald Reagan tak spustil projekt Učitel ve vesmíru. McAuliffeová byla jedním z jedenácti tisíc uchazečů. Když ji pak NASA vybrala, jméno Christa zaplavilo titulky novin od východního po západní pobřeží Spojených států. Učitelka ze střední školy v New Hampshire se stala ze dne na den mediální hvězdou.
Novináři pečlivě referovali o čtyřech měsících výcviku a tvořili jeden z nejúžasnějších příběhů kosmonautiky, který měl vyvrcholit na orbitě. Z oběžné dráhy měla prostřednictvím přímého přenosu učit všechny malé Američany.
Start raketoplánu s „paní učitelkou“ Christou s napětím sledovaly i americké děti, které se těšily na výuku z kosmu. Osmnáct žáků McAuliffeové z New Hampshire se zúčastnilo startu Challengeru přímo na mysu Canaveral na Floridě.
Očekávaná událost se ale za 73 sekund stala národním traumatem. Raketoplán Challenger explodoval a neštěstí nikdo ze členů posádky nepřežil.
Chvíle po odstartování raketoplánu viděl v přímém přenosu také Steven Leckart, tehdy žák základní školy. „Byla to tak ikonická věc mého dětství. Chtěl jsem být astronautem,“ řekl britskému deníku The Guardian.
„Tím okamžikem ve mně ten sen zemřel,“ dodal. Leckart dnes pracuje ve filmovém průmyslu a shodou okolností se podílel i na dokumentárním snímku služby Netflix, který mapuje tragédii Challengeru.
Vesmírný taxík Sojuz
Letem Challengeru chtěly Spojené státy ukázat světu, že vesmír v budoucnu nemusí být výhradně prostorem pro inženýry a profesionální astronauty. Američané chtěli kosmické dálavy otevřít i pro širší veřejnost. I proto kromě učitelky Christy McAuliffeové byli členy posádky Afroameričan nebo Američan s asijskými kořeny.
Tragická nehoda raketoplánu ale dost možná předurčila další směřování americké kosmonautiky. NASA se totiž vůči vesmírnému turismu vyhrazovala a rozvoj této oblasti tak byl v rukách Rusů. Tím se dostáváme znovu k jubilantovi Dennisi Titovi a dalším sedmi vesmírným turistům, kteří se podívali do kosmu mezi lety 2002 až 2009.
„Pokud lidé mohou vidět Zemi odsud (z oběžné dráhy), uvidí ji bez hranic, bez rozdílu rasy nebo náboženství. Měli by úplně jinou perspektivu. Protože když to vidíte z tohoto úhlu, nemyslíte na svůj domov nebo svou zemi. Vše, co vidíte, je jedna Země,“ řekla Američanka íránského původu Ánuše Ansariová. Její mise se konala 20 let po tragédii Challengeru a tentokrát skončila šťastně. Ansariová drží primát první vesmírné turistky.
Sny všech movitých zájemců o kosmické plavby zprostředkovala americká společnost Space Adventures společně s ruským Roskosmosem. Stejně jako u Tita ve všech ostatních případech dopravila na oběžnou dráhu turisty raketa Sojuz. Druhým samoplátcem byl rok po Titovi Mark Shuttleworth z JAR. Američan Charles Simonyi se zas do vesmíru podíval dokonce dvakrát – v letech 2007 a 2009.
Posledním návštěvníkem byl v roce 2009 Kanaďan Guy Laliberté, který je zakladatelem Cirque du Soleil, díky čemuž si vysloužil přezdívku „vesmírný klaun“.
Faktor Elon
K moderní kosmonautice už neodmyslitelně patří jeden privátní hráč – americko-kanadský podnikatel Elon Musk. Do „vesmírných závodů 2.0“ vstoupil vizionář se založením firmy SpaceX už v roce 2002. Cílem bylo vyvinout raketové nosiče pro lety do vesmíru.
Pomluvy o neuskutečnitelných plánech velkého snílka začal Musk vyvracet – SpaceX za téměř dvě dekády své existence zaznamenala řadu úspěchů, které dokázala vždy skvěle marketingově prodat.
V roce 2006 získala SpaceX kontrakt od NASA na vývoj nosičů schopných zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a nahradit tak americké raketoplány, jejichž provoz skončil v roce 2011. První zásobovací let uskutečnil Musk v roce 2012. V květnu 2020 uskutečnila SpaceX první pilotovaný let do vesmíru.
SpaceX nemá skromné cíle. Chtěla by se opětovně dostat na Měsíc a kolonizovat Mars. V rámci svých vizí také úspěšně vysílá na oběžnou dráhu satelity Starlink (v současnosti jde už o zhruba 1200 družic), z jejichž výdělků se velké kosmické plány chystá dotovat.
Musk promlouvá i do vesmírné turistiky. Prvními turisty od roku 2009 by měli být v roce 2021 a 2022 členové posádek Crew Dragon. V roce 2023 by se mohl na oběžnou dráhu kolem Měsíce dostat japonský miliardář Jusaku Maezawa – jako vůbec první platící „civil“ v historii.
Inspiration4 a dearMoon
Dalšími vesmírnými turisty by se měli stát už letos členové posádky Crew Dragon v rámci mise Inspiration4. Celou misi pod taktovkou SpaceX zaplatí americký miliardář a také pilot Jared Isaacman, který bude zároveň velitelem posádky.
„Nejde o to lidi přesvědčovat o tom, jak vzrušující by bylo stát se astronautem, což samozřejmě je skvělé, ale o to vyslat inspirativní zprávu o tom, čeho všeho jsme schopni na zemi dosáhnout,“ řekl Isaacman.
Půjde o vůbec první let v historii, na jehož palubě nebude profesionální astronaut. Isaacman koupil další dvě místa pro dětskou nemocnici St. Jude Children's Research Hospital. Jedno místo obsadí Hayley Arceneauxová, které je 29 let a je zaměstnankyní St. Jude a bývalá pacientka s rakovinou kostí. Ta se stane vůbec nejmladší Američankou ve vesmíru.
Start se plánuje na říjen. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vesmírnou loď Crew Dragon vynese raketa Falcon. Kapsle pak bude Zemi obíhat čtyři dny, než se vrátí zpět.
Další „civilní let“ se do vesmíru podívá v roce 2022 v rámci mise SpaceX Axiom Space-1. Její velitel je profesionál Michael López-Alegría, který poveze tři turisty – z USA, Kanady a Izraele.
O větší rozruch by se ale mohl postarat zatím nejambicióznější plán SpaceX – dostat turistu na „dosah“ Měsíce. V září 2018 Musk oznámil, že prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Jusaku Maezawa. Mise s názvem dearMoon by se měla uskutečnit v roce 2023 a mohlo by jít o první let k Měsíci s lidskou posádkou po 46 letech.
Kosmické ambice má herec Cruise i šéf Amazonu Bezos
Cruise v překladu z angličtiny znamená plavba. Tu kosmickou stejnojmenný herec – Tom Cruise – plánuje v příštích letech. Původně se spekulovalo o tom, že by hollywoodský herec s režisérem Dougem Limanem letěl v rámci mise Axiom Space-1 v roce 2022, nakonec to bude ale zřejmě až s ročním či dvouletým zpožděním.
Soukromých vizionářů, kteří se chtějí „dotknout hvězd“, je více. Dobývání vesmíru v posledních letech navíc sahá až do pater nejbohatších lidí světa – někteří novináři proto používají už zmíněný termín „vesmírné závody 2.0“. Rivalitu hledají například mezi Muskovými ambicemi a plány šéfa Amazonu Jeffa Bezose.
Bezos založil v roce 2000 společnost Blue Origin, která vyvíjí technologii pro komerční lety do vesmíru.
Karty začal odkrývat v posledních letech – v lednu 2019 společnost úspěšně otestovala raketu New Shepard s cestovním modulem určeným pro suborbitální lety. Ve stejný rok Bezos vyhlásil, že se Blue Origin chystá na Měsíc a vyvíjí kvůli tomu přistávací modul, který bude schopen dopravovat na lunární povrch až 6,5 tuny nákladu.
Vysoké ambice hodlá Bezos naplnit i vysokými peněžními částkami. Někdejší nejbohatší muž planety oznámil, že každý rok hodlá prodat akcie Amazonu asi za jednu miliardu dolarů – právě v souvislosti s dotacemi do Blue Origin. Jak hodně vážně to myslí, se ukáže v následujících letech.
V souvislosti s komerčním létáním do vesmíru je nutno také zmínit společnost Virgin Orbit, kterou založil britský miliardář Richard Branson v roce 2012. Ta letos v lednu poprvé úspěšně vypustila raketu do vesmíru z křídla letadla Boeing 747, čímž otevřela novou cestu pro vynášení malých družic.
Na turisty se zaměřuje Bransonova Virgin Galactic, která ale uskutečňuje „jen“ suborbitální lety, při nichž se posádka přiblíží k hranici vesmíru, případně ji překoná, ale nedosáhne oběžné dráhy kolem Země. Lidé na palubě mají při této výpravě zažít na chvíli i beztížný stav.
