Práce na jednotě Německa nekončí, zemi se ale daří, zní z Berlína třicet let po znovusjednocení

Ani třicet let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku nebo České republice. K vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty to prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda podle něj nebrala dost vážně. Německo si třicet let od znovusjednocení připomene 3. října.

V mnoha ohledech se východ Německa výrazně přiblížil či dokonce srovnal s celoněmeckým průměrem. Například otázku výše mezd už zmocněnec nevidí jako problém nových spolkových zemí, neboť strukturálně silné i slabé regiony jsou i na severu a jihu. „Už to není čistě východoněmecké téma,“ řekl.

Za pozitivní pak označil to, že hrubý domácí produkt (HDP) se na východě od roku 1990 zečtyřnásobil, čímž překonává mnohé evropské regiony nejen na východě Evropské unie, ale i na západě.

Velmi dobře si podle Wanderwitze východ počíná v rozvoji infrastruktury, a to nejen dopravní, ale také energetické či zdravotnické. Srovnává se i produktivita práce či úroveň důchodů. „I když nejsme na 100 procentech, tak třeba u důchodů jsme přesáhli 97 procent,“ řekl.

Poukázal zároveň na to, jak v roce 1990 vypadala startovní čára, kdy produktivita zanikající Německé demokratické republiky (NDR) byla v porovnání se západní Spolkovou republikou 37procentní a úroveň mezd poloviční. 

Výkon ekonomiky nových spolkových zemí, tedy NDR, i se započítáním kdysi rozděleného Berlína, dosahuje nyní 79,1 procenta spolkového průměru. Podle loňské výroční zprávy o jednotě Německa to bylo o čtyři procentní body méně. Příjmy východních domácností pak dosahují 88,3 procenta celoněmeckého průměru.

Východ země se od samého začátku potýkal s odchodem mladých lidí na Západ za lépe placenou prací. Následky tohoto odlivu by podle Wanderwitze mohli pomoci napravit například Poláci, kteří z vlasti odešli do Velké Británie a nyní kvůli brexitu nebudou moci v ostrovním království zůstat.

Růst pravicového extremismu

Problémem, který se naopak nedaří řešit, je růst pravicového extremismu na východě, což Wanderwitz vnímá jako ohrožení demokracie. Zatímco podle průzkumů ve starých spolkových zemích považuje demokracii za nejlepší politické uspořádání státu 91 procent lidí, na východě jich je 78 procent. Rozdílný je na východě také přístup k cizincům.

Podle Wanderwitze je nezbytné, aby se Berlín v této záležitosti východu více věnoval, aby tam lépe naslouchal starostem a problémům obyvatel a aby rozvojem občanského dialogu zabránil přenosu radikálních světonázorů na další generace.

Hospodářský institut: Obě strany se přizpůsobily

Bilanci k 30. výročí znovusjednocení Německa vydal také hospodářský institut DIW, který poukázal na to, že v minulosti vždy platilo, že východ se musí přizpůsobit západu. „Výzkumy ukazují, že obě strany se vzájemně přizpůsobily,“ uvedl šéf institutu Marcel Fratzscher.

Příkladem je zvýšení počtu pracujících matek s malými dětmi na západě Německa, především v oblastech, kde se po sjednocení usadili Němci z východu. V takových regionech se tímto přistěhovalectvím změnily sociální a kulturní normy.

Velký rozdíl DIW vidí v nižších příjmech starších osob, které jsou na východě oproti západu zhruba 80procentní. Rychlou změnu v tomto sektoru nelze podle institutu očekávat.

I životní úroveň seniorů na západě Německa je obecně vyšší, neboť se na rozdíl od svých východních protějšků mohou opírat o větší zdroje díky soukromému důchodovému pojištění či příjmům z nemovitostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...