Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.

„Informace o zastrašování, o zatýkání a o únosech opozičních vůdců a jejich spolupracovníků, novinářů a zástupců občanské společnosti vytvářejí atmosféru strachu a narušují důvěru společnosti ve spravedlivý průběh voleb,“ uvedl ještě před oznámením oficiálních výsledků jeden z pozorovatelů Africké unie (AU), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (COMESA) a Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) Goodluck Jonathan, který je bývalým nigerijským prezidentem. Mnozí pozorovatelé proto volby považovali pouze za formalitu pro Museveniho.

Opozice v pátek uvedla, že armáda unesla Winea z jeho domu, kde byl od čtvrtka v domácím vězení. To však mluvčí armády v sobotu popřel a následně Wine uvedl na síti X, že se mu podařilo uniknout „útoku bezpečnostních sil“ na jeho dům. „Jsem mimo domov, ale moje žena a ostatní členové rodiny zůstávají v domácím vězení,“ dodal.

Třiačtyřicetiletý bývalý populární zpěvák Wine, vlastním jménem Robert Kyagulanyi, už s Musevenim soupeřil ve volbách v lednu 2021. Wine tehdy podle volební komise dostal 35 procent hlasů a Museveni 58,4 procenta. Wine volby následně označil za zfalšované.

Nyní jedenaosmdesátiletý Museveni je prezidentem Ugandy od roku 1986 a jeho vláda několikrát prosadila změnu ústavy, aby mohl znovu kandidovat na nejvyšší úřad. K moci se dostal poté, co jeho guerrilová skupina po šestileté občanské válce dobyla Kampalu. Po letech násilností a diktatur přinesl Museveni této východoafrické zemi stabilitu a hospodářský růst, kritici ale jeho vládu viní z potlačování opozice, porušování lidských práv a korupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...