Pověšená figurína Erdogana poznamenává vztahy Turecka a Švédska

Nahrávám video
Horizont ČT24: Spor o figurínu prezidenta Erdogana
Zdroj: ČT24

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v pátek vzkázal do Švédska, že musí dostát své odpovědnosti a rázně zakročit vůči pořadatelům demonstrace, jejíž účastníci pověsili za nohy figurínu představující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Incident zkomplikoval vztahy obou zemí, přičemž Stockholm nutně potřebuje souhlas Turecka kvůli vstupu do Severoatlantické aliance. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že považuje dění na demonstraci za „akt sabotáže proti švédské přihlášce do NATO“.

Švédské organizace, které podporují kurdské oddíly bojující na severu Sýrie, zveřejnily na sociálních sítích video ze středeční demonstrace před stockholmskou radnicí. Je na něm vidět figurína, která se podobá tureckému prezidentovi Erdoganovi, pověšená za nohy. „Nastal čas, aby Erdogan podal demisi, než ho pověsí na (istanbulském) náměstí Taksim,“ stojí ve videu.

„Švédsko má za incident odpovědnost a té neunikne. Zcela jistě ne pouhým odsouzením,“ uvedl k tomu turecký ministr zahraničí.

Demonstrace s Erdoganovou figurínou podle turecké diplomacie ukazuje, že Švédsko dostatečně neplní závazky z memoranda, které podepsalo s Ankarou loni v červnu. Dokument, ve kterém Stockholm slíbil přísnější přístup vůči teroristickým skupinám, umožnil zahájení vstupního procesu severské země do NATO.

Švédská diplomacie i premiér akci odsoudili

Záběry z demonstrace začala šířit turecká média a reagovali na ně i zástupci prezidentské kanceláře. Podle prezidentského mluvčího Fahrettina Altuna stojí za protestem Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Podle Altuna to, že se protest uskutečnil v centru Stockholmu, ukazuje, že Švédsko „nezavedlo nezbytná opatření proti terorismu navzdory tomu, co nedávno tvrdilo“.

Zobrazení Erdogana, jak visí za nohy, odsoudila švédská diplomacie. „Znázornit popravu lidově zvoleného prezidenta před radnicí je odporné,“ řekl ve čtvrtek ministr zahraničí Tobias Billstrom. 

Švédský premiér Kristersson o den později řekl, že považuje vyvěšení figuríny za velmi vážnou věc, a to zejména s ohledem na to, že pořadatelé inscenovali popravu demokraticky zvoleného lídra v zemi, která má s atentáty neblahé zkušenosti. Při atentátu zemřel v roce 1986 švédský premiér Olof Palme, v roce 2003 po útoku zemřela ministryně zahraničí Anna Lindhová. Premiér prý rozzlobenou reakci Turecka chápe a jednal by stejně, pokud by se něco takového týkalo hlavy Švédska.

Ke spáchání urážky stačí málo

Vzhledem k volné formulaci příslušného tureckého zákona stačí ke spáchání urážky prezidenta mnohem méně, než se stalo ve Švédsku. A hrozí za ni jeden až čtyři roky vězení.

Vloni v lednu turecká policie zatkla známou televizní moderátorku Sedef Kabaşovou. Při kritizování rozkolu ve společnosti a potírání opozice použila čerkeské přísloví: „Když vůl vejde do paláce, nestane se králem. Ale palác se stane stodolou.“ Po několika týdnech ji soud z vazby propustil – dostala ale podmíněný trest.

Od roku 2014, kdy je Erdogan v čele země, úřady kvůli urážce jeho majestátu vyšetřovaly přes 160 tisíc lidí. Z 39 tisíc, kteří stanuli před soudem, jich verdikt „vinen“ slyšelo třináct tisíc.

Německo zákon změnilo, Turecko se k tomu nechystá

Na urážku si musí dávat pozor i Turci nebo jejich potomci v zahraničí. Německo má čtyřmilionovou menšinu tureckého původu. Majitele dvojího občanství úřady varovaly, že po zatčení v Turecku z důvodu urážky prezidenta, by se už domů nemuseli dostat. Bylo to v době, kdy turecko-německé vztahy napjala aféra komika Jana Böhmermanna. Přednesl satirickou báseň o Erdoganovi obsahující i smyšlené sexuální pomluvy. Koncipoval ji jako ukázku toho, co by už bylo nepřijatelné.

Böhmermanna nakonec německý soud osvobodil a zrušil i starý paragraf o urážkách cizích hlav států.

Podobnou změnu legislativy žádal předloni Evropský soud pro lidská práva od Turecka. Po přezkoumání případu odsouzeného aktivisty rozhodl, že Ankara porušila jeho svobodu projevu. Revizi zákona o urážce na cti prezidenta ale Turecko nechystá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...