Potíže pro Scholze. Ústavní soud zablokoval převod 60 miliard do klimafondu, peníze musí vláda najít jinde

Německá vláda nemůže využít šedesát miliard eur (1,47 bilionu korun) v klimatickém fondu, které byly dříve půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity. Ve středu o tom rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe, jenž převod financí označil za neplatný, protože byl v rozporu s německou ústavou. Rozhodnutí soudu je ranou pro vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, které nyní hrozí, že bude muset kvůli chybějícím penězům zvýšit rozpočtový schodek.

Scholz v prohlášení uvedl, že rozsudek může mít dopad na rozpočet a že vláda nyní pro fond připravuje nový ekonomický plán. Německo fond zřídilo k podpoře přechodu na bezuhlíkové hospodářství. 

„Verdikt znamená, že objem klimatického fondu se sníží o šedesát miliard eur. Pokud kvůli tomu nebude možné splnit už přijaté závazky, musejí to rozpočtoví zákonodárci kompenzovat jiným způsobem,“ oznámil soud.

Zmíněných šedesát miliard eur bylo původně součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021 k vyrovnání následků pandemie covidu-19. Peníze ale Německo nevyužilo. Scholzova vláda se proto rozhodla sumu převést do klimatického fondu, což ale opoziční konzervativní unie CDU/CSU zažalovala, neboť to považovala za obcházení dluhové brzdy.

Greenpeace se obává dopadů na životní prostředí

Opozice k tomu tehdy uvedla, že problémem není fakt, že vypůjčené peníze dostal klimatický fond, ale právě rozpočtové opatření ministra financí Christiana Lindnera, který zmocnění k půjčce využil ke zcela jinému účelu.

Německá pobočka ekologické organizace Greenpeace se obává, že na rozhodnutí soudu doplatí ochrana životního prostředí. Šéf německé sekce Greenpeace Martin Kaiser odpovědnost připsal spolkové vládě. „To, že vládní koalice chtěla přestavbu na klimaticky neutrální hospodářství zaplatit finančně-politickými triky, se vymstilo,“ řekl.

Kancléř nyní podle něj musí zajistit ve veřejném rozpočtu dostatek peněz pro ochranu klimatu. Katja Mastová z vedení poslanecké frakce vládní sociální demokracie (SPD) ve středu podle agentury DPA řekla, že rozsudek nebude mít prozatím žádný přímý dopad na harmonogram schvalování rozpočtu na rok 2024.

Poznamenala, že frakce SPD a koaličních Zelených a svobodných liberálních demokratů (FDP) jsou na nový scénář připraveny. Podrobnosti nesdělila. Ve společném prohlášení s liberálem Lindnerem a ministrem hospodářství za Zelené Robertem Habeckem kancléř Scholz uvedl, že vláda rozhodnutí soudu respektuje.

„Rozsudek může mít dopad na rozpočtovou praxi spolkové vlády a spolkových zemí,“ řekl kancléř. Dodal, že vláda nyní pro klimatický fond rychle zpracuje nový hospodářský plán.

Verdikt je výsledkem hlavního řízení. Už loni v prosinci ústavní soud předběžně vládě povolil peníze v klimatickém fondu používat, zdůraznil ale, že toto předběžné opatření nijak nezohledňuje následné rozhodnutí v hlavním řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...