Postavit se totalitě musí sami Rusové, míní Lipavský. Navalného označil za nejvýraznějšího Putinova oponenta

Nahrávám video

O současném Rusku lze nyní otevřeně mluvit jako o totalitě, reagoval na úmrtí opozičníka Alexeje Navalného český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Postavit se Putinově režimu ale musí samotní Rusové, zdůraznil šéf diplomacie v pořadu Události, komentáře. Podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N byl Navalnyj velký pragmatik a rozený lídr, nebyl však klasický demokrat-liberál. Za cíl si kladl hlavně vymýtit korupci a reformovat Rusko.

Navalnyj byl za mřížemi od roku 2021, předtím přežil otravu novičokem, přesto se rozhodl vrátit do vlasti. Podle Lipavského byl vůbec nejvýraznější Putinův oponent. „Věděl, že je v hledáčku Kremlu, přesto projevil velkou osobní odvahu, která ho, jak se ukázalo, stála vlastní život,“ poznamenal Lipavský s tím, že je třeba okolnosti úmrtí Navalného patřičně prošetřit.

V souvislosti s režimem v Rusku už lze podle šéfa diplomacie bezpečně hovořit o totalitě a nelze pochybovat o tom, kdo v březnových ruských prezidentských volbách „zvítězí“. „To, jak se režim chová k vlastním lidem, tak to ukazuje i v Evropě a vůči Ukrajině, kterou se snaží zničit,“ prohlásil Lipavský.

Klíčová je nyní jednota Západu, která se v reakci na smrt Navalného znovu ukázala, protože řada západních státníků včetně amerického prezidenta Joea Bidena jasně uvedla, že za to může Putin, upozornil dále Lipavský. Některým ruským opozičníkům může Česko pomoci a zasazovat se o lidská práva na základě mezinárodních smluv, ovšem „žádný stát se nemůže postavit ruskému režimu, protože to je úkol pro ruské obyvatele“, zdůraznil ministr zahraničí.

Navalnyj nebyl „ruský Havel“

Redaktorka Deníku N Procházková se s Navalným potkala několikrát osobně, a to při svých cestách do Ruska po roce 2011. „Jeho hvězda tehdy začínala víc zářit. Byl velký pragmatik, sebevědomý, na první pohled bylo vidět, že to je lídr a jeho okolí ho na slovo poslouchá. Nikdy mi nedal velký rozhovor a docela otevřeně to odůvodňoval tím, že česká média jsou na něj příliš malá a že mu to nestojí za to vynaložit takové úsilí, aby oslovil tak málo čtenářů,“ vzpomíná Procházková.

Podotkla také, že Navalnyj nebyl osobnost typu českého prezidenta Václava Havla. „Nebyl to muž kompromisu, nebyl to v přímém slova smyslu demokrat-liberál, byl spíše na té pravé straně politického spektra. Navrhoval lepší, reformované Rusko, ale ne liberální Rusko v tom smyslu lidských práv, jak je vnímáme my. Byl strohý vůči imigrantům, ostře se vymezoval vůči Kavkazanům, kteří žijí ve velkých ruských městech, a on je odtamtud chtěl dostat pryč,“ upozornila Procházková.

Ani jeho názor ihned po anexi Krymu Ruskem nebyl úplně jasný, jelikož Navalnyj kdysi „koketoval“ s nacionalismem a přikláněl se k myšlenkám velkého Ruska, připomněla novinářka. „Jako kritik Putinova režimu byl pro nás důležitý, aniž bychom detailně hodnotili jeho politické postoje. Jeho hlavním mottem byl boj proti korupci,“ zdůraznila novinářka.

K válce na Ukrajině se Navalnyj podle Procházkové moc nevyjadřoval, tyto události ho nicméně zastínily. „Předtím byl tématem číslo jedna i pro západní média, dokázal se z vězení neustále ozývat. Najednou přišla válka na Ukrajině a on byl odsunut z hlediska zájmu médií na pátou kolej. Myslím, že s tím prostě nepočítal,“ podotkla novinářka.

Putina nejvíc iritovalo, že Navalnyj přes všechna úskalí a dlouhé věznění na samotce měl stále dobrou náladu a dělal si z režimu legraci, domnívá se novinářka. „Netrpěl žádnou nemocí, i když byl mnohem pohublejší, než když byl na svobodě. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo stát něco tak tragického,“ komentovala Procházková záběry Navalného z předchozích dnů.

Podle ředitele Amnesty International ČR Pavla Grubera není smrt Navalného nic šokujícího, i sám opozičník si totiž uvědomoval, že se z vězení nedostane, minimálně dokud nepadne Putinův režim. „Bojím se, že pokud by měla tato událost někomu otevírat oči, tak je měl doteď zavřené, obzvlášť poté, co se poslední dva roky dělo. Navalnyj je několikátý člověk, který zaplatil svým životem, protože se pral za základní práva, za svobodu slova, shromažďování, poukazoval na šílenou korupci ruského režimu. Takže je to pokračování toho, jak Rusko vidíme dlouhou dobu,“ myslí si Gruber.

Utužená diktatura

Během pátečních pietních akcí bylo v Rusku zatčeno několik osob. „Vypadá to, že to vzbudilo velkou pozornost, ale že by vyšly statisíce lidí do ulic a protestovaly proti režimu, který zabil Navalného, to se zatím nezdá,“ podotkla Procházková.

Podle Grubera efektivní mírumilovný protest v současném Rusku není možný, fungují zde spíše „individuální a kreativní protesty“. „Ta diktatura je tak dokonale utužená. První velké utužení přišlo před deseti lety, po obsazení Krymu byly přijaty první zákony, před dvěma lety se to výrazně zpřísnilo zákonem hovořícím o nepřesných a diskreditujících informacích o ruské armádě,“ popisuje vývoj Gruber.

Putinovi se podle něj po smrti Navalného velmi uleví, protože byl spojen s představou, že může být i jiné Rusko. Podle Procházkové bude velmi obtížné Navalného nahradit. „Byl výjimečný v tom, že dokázal najít společnou řeč se širokou ruskou společností, a to více než jiní opozičníci, kteří jsou třeba pro nás přijatelnější, více demokratičtí,“ konstatovala Procházková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...