Poslední oběť berlínské zdi nově připomíná pomník. Okolnosti smrti vojáka Odincova nejsou jasné

Poslední zdokumentovanou oběť berlínské zdi od středy připomíná památník. Sovětského vojáka Vladimira Ivanoviče Odincova za nevyjasněných okolností v roce 1979 zastřelili východoněmečtí policisté na pomezí Braniborska a Západního Berlína. Jeho smrt se podařilo zdokumentovat teprve před několika lety.

„Je krátce po půlnoci na 2. února 1979, je mrazivá noc, když tu najednou noční ticho přeruší výstřely postupimských policistů. Osmnáctiletý sovětský voják Vladimir Ivanovič Odincov, považovaný za uprchlíka, umírá,“ vylíčila zmocněnkyně braniborské vlády pro otázky komunistické diktatury Maria Nookeová na pietní ceremonii.

„Okolnosti jeho smrti stále vyvolávají plno otázek. Stále nevíme, zda Odincov chtěl utéct na Západ, nebo byl jen ve špatnou dobu na špatném místě. Úspěšné nebylo ani hledání jeho příbuzných, kteří by mohli jeho smrt alespoň trochu objasnit,“ vysvětlila.

O Odincově osudu Nookeová řekla, že voják před půlnocí 1. února 1979 ukončil hlídku západně od Berlína. Odevzdal zbraň velicímu důstojníkovi a řekl mu, že si ještě zajde do sousední vesnice do hospody. I když mu v odchodu důstojník nijak nebránil, je opuštění jednotky považováno za nestandardní. „Proč ho nechal jít? To nevíme,“ připustila zmocněnkyně. Vesnice, kterou mohly být Dallgow či Seeburg, ale jeho očividným cílem nebyla.

Památník poslední oběti berlínské zdi
Zdroj: Aleš Zápotocký/ČTK

Než se Odincov vydal na cestu, dostala lidová policie v nedaleké Postupimi hlášení o pohřešovaném sovětském vojákovi, který i s kalašnikovem a municí zmizel z hlídky jižně od Berlína. Krátce po půlnoci si dvoučlenná hlídka lidové policie všimla v Seeburgu člověka, který prostředkem silnice mířil směrem k hranici se Západním Berlínem.

Policisté ho kvůli uniformě považovali za hledaného zběha, proto se ho pokusili zastavit. Odincov se rozběhl, po výstřelech si lehl na zem. Na výzvu vstal a vydal se k policejnímu vozu. Pokyn, aby dal ruce vzhůru, ale neuposlechl. Policie znovu vystřelila a voják začal opět utíkat, následně ho policie zastřelila.

Nebýt nacismu, nebylo by rozdělení a mohl žít, řekla Nookeová

Tehdejší vyšetřování incidentu ukázalo, že Odincov před policisty neprchal směrem k hranici, což historici považují za zvláštní, pokud chtěl voják utéct na Západ. Historikům se také zdá podivné, že by zběh bezstarostně kráčel středem silnice, kde byl všem na očích. Vyloučeno také není, že Odincov měl ve skutečnosti jiný cíl cesty, než nadřízenému řekl.

„Jaký byl tedy jeho záměr? Chtěl utéct? Proč tedy nezamířil nejkratší cestou k hranici? A proč šel středem silnice?“ položila si Nookeová otázky, na které zatím neexistuje odpověď. „Jisté je jen to, že Odincov je jednou z nejméně 140 obětí berlínské zdi,“ řekla Nookeová.

„Jeho smrt byla následkem konfrontace mezi Východem a Západem, konfrontace vyvolané nacismem. Nebýt nacismu, Německo by nebylo rozděleno na spojenecké okupační zóny a Odincov by mohl žít,“ poznamenala s tím, že přes třicet let je zeď minulostí, ale stopy rozdělení Německa jsou napříč společností stále viditelné. „O to více si musíme cenit znovuzískané svobody,“ dodala.

Berlínská zeď v 80. letech (schéma)
Zdroj: Wikipedia.org/Vojtěch Rejl

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 57 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...