Poškození kabelů je sabotáž, zní z Německa a Švédska

Nahrávám video

Na poškození dvojice podmořských optických kabelů v Baltském moři je třeba pohlížet jako na sabotáž, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Také Švédsko, kde začalo vyšetřování incidentu, věc klasifikovalo stejným způsobem. Ministři zahraničí Německa, Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska odsoudili „bezprecedentní“ a systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu. Litevské námořnictvo zesílilo monitorování svých vod. Jeden z dvojice přerušených kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem.

„Nikdo nevěří, že tyto kabely byly přerušeny náhodou. Nechci věřit ani verzím, že šlo o kotvy, které náhodou způsobily poškození,“ řekl Pistorius před setkáním ministrů obrany EU v Bruselu. „Proto musíme konstatovat, aniž bychom věděli, kdo za tím stojí, že je to ‚hybridní‘ akce. A také musíme předpokládat, aniž bychom to zatím věděli, že je to sabotáž,“ dodal.

O tom, že nejde o náhodu, zvlášť když se vezmou v potaz i další hybridní hrozby ze strany Ruska, je přesvědčena také německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Nyní to zažíváme i v Německu... S kybernetickými útoky, se sledováním kritické infrastruktury, s náhlými výbuchy balíků při přepravě v letadlech a včera (v pondělí) s datovým kabelem mezi Finskem a Německem,“ řekla při návštěvě Polska.

Spolu s protějšky z Polska, Francie, Británie, Itálie a Španělska pak v prohlášení odsoudila systematické útoky Ruska na evropskou bezpečnostní architekturu, které jsou „bezprecedentní, co do své rozmanitosti a rozsahu“.

Litevské námořnictvo uvedlo, že se spojenci incident analyzuje.

Kabel poskytující internetové spojení, který spojoval Litvu a Švédsko na vzdálenost 218 kilometrů, přestal fungovat v neděli kolem 09:00 SEČ. Druhý z kabelů, který na vzdálenost dvanácti set kilometrů spojoval Helsinky a německý Rostock, podle finských úřadů přestal fungovat v pondělí kolem 03:00 SEČ.

„Hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“

Švédská policie zahájila předběžné vyšetřování v souvislosti s přerušením dvou telekomunikačních kabelů v Baltském moři, které klasifikovala jako sabotáž. Klasifikace trestného činu se ale ještě může změnit, uvedla podle agentury Reuters švédská policie v úterním prohlášení.

Švédské ozbrojené síly a pobřežní stráž zaznamenaly lodě pohybující se po trase, jenž by mohla mít s přerušením kabelů souvislost, uvedl švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin. Podle informací švédské veřejnoprávní televizní stanice SVT byla v blízkosti incidentu čínská loď plující z ruského ropného přístavu. Z prověrky veřejně dostupných satelitních dat, kterou televize SVT provedla, podle ní vyplývá, že právě čínská loď se nacházela v blízkosti obou dotčených optických kabelů ve stejnou dobu, kdy bylo internetové připojení přerušeno.

Finsko a Německo v pondělí ve společném prohlášení uvedly, že incident „okamžitě vyvolává podezření z úmyslného poškození“. Poznamenaly také, že bezpečnost Evropy ohrožuje ruská válka proti Ukrajině a „hybridní válka vedená záškodnickými aktéry“. Finský národní vyšetřovací úřad v úterý odpoledne uvedl, že vyšetřování povede švédská policie. Finské úřady mezitím také prošetřují lodní dopravu, která podle všeho časově a místně souvisí s výpadky dvou podmořských telekomunikačních kabelů.

Rusové disponují desítkami špionážních lodí

Dno Baltského moře se nejpozději od roku 2021 stalo neviditelným bojištěm hybridní války Ruska proti NATO. Vzrůstají tak obavy o desítky tisíc datových kabelů na mořském dně, o které se zajímá flotila ruských plavidel. „Jde tu o podmořské sledování kabelů, potrubí a topografii dna. Nejenže jsou schopní mapovat infrastrukturu, ale také vybudovali flotilu určenou pro útoky na tuto infrastrukturu,“ varoval bývalý důstojník britské námořní rozvědky.

Společné vyšetřování čtyř skandinávských rozvědek odhalilo pět desítek ruských špionážních lodí maskovaných jako rybářské. V souvislosti s narůstajícími sabotážemi zahájilo severní křídlo NATO obojživelná cvičení s cílem ochránit citlivou podmořskou infrastrukturu.

Reuters poznamenává, že poškození kabelů připomíná podobné loňské události a také útoky na plynovody Nord Stream v roce 2022. Podle některých západních médií jsou za jejich poškození zodpovědní lidé spojení s Ukrajinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...