Porušování lidských práv bude mít pro Čínu následky, prohlásil Biden

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Čína se bude zodpovídat z porušování lidských práv. Řekl to v diskusním pořadu televize CNN při své návštěvě Wisconsinu. Zároveň slíbil zrychlení očkování proti covidu-19 a vyzdvihl svůj plán vyčlenit stimulační balíček ve výši 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun) na podporu ekonomiky zasažené pandemií. Návštěva Wisconsinu, státu, kde těsně zvítězil ve volbách nad svým soupeřem Donaldem Trumpem, je prezidentovou první oficiální cestou od 20. ledna, kdy se ujal úřadu.

Kritiku na adresu Číny pronesl Biden v reakci na otázku týkající se jednání Pekingu s muslimskou menšinou Ujgurů. Čína si vysloužila mezinárodní kritiku za umísťování Ujgurů do internačních táborů, i za další porušování lidských práv.

„Bude to mít pro Čínu následky,“ řekl Biden a prohlásil, že toto téma nastolil během svého telefonátu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

„Čína se velmi snaží, aby se stala světovým lídrem. Ale aby toho dosáhla, musí získat důvěru dalších zemí. Dokud bude pokračovat v jednání, které odporuje základním lidským právům, bude to pro ni těžké,“ dodal Biden.

Očkování pro každého během léta

Značná část jeho vystoupení byla věnovaná pandemii covidu-19 a Biden mimo jiné slíbil, že během léta bude mít každý Američan možnost nechat se očkovat. „Do konce července budeme mít přes 600 milionů dávek, dost na naočkování každého jednoho Američana,“ řekl prezident. Také naznačoval, že v době letošních Vánoc už by se život v USA mohl blížit stavu z časů před pandemií.

Nasazování vakcín proti covidu-19 v USA v uplynulých týdnech provázely komunikační i logistické problémy, aktuálně se v zemi s 330 miliony obyvatel očkuje tempem asi 1,7 milionu dávek denně. Alespoň jednu dávku už podle Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) dostalo 40 milionů Američanů.

Vyjádření současné administrativy k rychlosti očkovací kampaně jsou zatím poměrně nekonzistentní. Bidenova úterní slova hodnotil deník The New York Times jako optimističtější oproti výrokům z minulého týdne, prezidentův původní plán naopak počítal s tím, že vakcína bude pro všechny zájemce dostupná už na jaře. V tomto duchu se minulý týden vyjádřil prezidentův poradce a epidemiolog Anthony Fauci, následně však svůj odhad korigoval.

Další palčivou otázkou je pro Američany obnovování prezenční výuky na školách po měsících v distančním či kombinovaném režimu. Biden v pořadu CNN zopakoval, že chce, aby byla většina základních škol na konci prvních sto dní jeho mandátu otevřená. Trval na tom, že jako otevřenou bere vláda takovou školu, kde se učí pět dní v týdnu. Nedávné vyjádření své mluvčí Jen Psakiové o tom, že by stačil i jeden den prezenční výuky, označil za „chybu v komunikaci“.

V této souvislosti Biden navrhuje, aby guvernéři mezi kandidáty pro přednostní očkování zahrnuli i učitele. Prostředky určené pro vytvoření bezpečných podmínek na školách pak tvoří jeden z pilířů avizovaného stimulačního balíčku.

Mezi opatřeními navrhovanými Bidenem na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí jsou mimo jiné přímé platby Američanům ve výši 1400 dolarů (31 tisíc korun), zvýšené federální dávky pro nezaměstnané, miliardy dolarů na podporu očkovací kampaně nebo programy zaměřené na Američany, kteří mají problémy s financováním nejzákladnějších potřeb. „Nyní je čas podnikat velké věci. Pokud ten balíček schválíme, vytvoříme letos sedm milionů pracovních míst,“ slíbil šéf Bílého domu.

Biden slíbil posílit místní policii

Řekl také, že je potřeba vyčlenit více prostředků pro lokální policii. Reagoval tím na dotaz, jak USA zajistí ochranu občanů ve čtvrtích s vysokou kriminalitou. Během své předvolební kampaně Biden prosazoval investice do programu, který by umožnil připravit policisty tak, aby si dokázali vybudovat méně konfliktní vztah s komunitami.

„Každý policista, který ráno vstává a nasazuje si ochranný štít, má právo očekávat, že večer půjde domů a bude se svojí rodinou. Zároveň ale dítě, které přechází přes ulici v mikině, není automaticky členem gangu,“ prohlásil prezident.

Zopakoval také svůj slib z předvolební kampaně, že bude usilovat o ukončení trestu odnětí svobody za užití drog. „Nikdo by neměl jít do vězení za užití drog. Měl by jít do drogové léčebny,“ prohlásil Biden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...