Portugalský prezident rozpustil parlament. Volby budou v březnu

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa oznámil rozpuštění parlamentu po demisi premiéra Antónia Costy. Předčasné volby se uskuteční 10. března, uvedl podle agentur v televizním projevu. Parlament tak bude mít čas, aby schválil státní rozpočet na příští rok.

„Rozhodl jsem se pro rozpuštění Shromáždění republiky a svolání voleb na 10. března,“ uvedla hlava státu po jednání s parlamentními stranami a svým poradním orgánem. Parlament prezident rozpustí až po schválení rozpočtu na příští rok, což by se mělo stát 29. listopadu. To podle de Sousy odpovídá „očekávání velkého množství Portugalců“.

Svolání předčasných voleb žádaly téměř všechny opoziční strany. Vládní socialisté, kteří mají v parlamentu většinu, preferovali dále vládnout s novým premiérem. Svolání voleb na březen jim dá však čas na to, aby nalezli nového lídra po Costovi.

Prezident odůvodnil své rozhodnutí neumožnit socialistům složit novou vládu „podstatou“ loňských parlamentních voleb. Ty podle hlavy státu byly ve velké míře o osobnosti tehdejšího premiéra Costy. Vláda s jiným premiérem by podle prezidenta neměla dostatečný mandát od lidu.

Podle čtvrtečního prohlášení prezidenta Costa souhlasil s tím, že zůstane v čele vlády „do nahrazení dle podmínek ústavy“. To podle agentury AP znamená, že Costa zřejmě zůstane ve funkci další dlouhé měsíce, až do konání březnových voleb.

Největší opoziční strana PSD označila prezidentovo rozhodnutí za nevyhnutelné. I další opoziční strany uvítaly předčasné volby, některé však kritizovaly pozdní termín hlasování. Socialisté se k prezidentovu rozhodnutí nevyjádřili.

Podezření na korupci

Politická krize v Portugalsku vznikla v úterý, kdy generální prokuratura oznámila, že bude vyšetřovat premiéra Costu kvůli údajné korupci. Costa ještě týž den oznámil, že podává demisi a že nebude znovu kandidovat na premiéra. Podle čtvrtečního prohlášení prezidenta však zůstane v čele vlády „do nahrazení podle podmínek ústavy“.

Policie v úterý provedla prohlídky na čtyřiceti místech, mimo jiné i v Costově oficiální rezidenci a kancelářích ministerstev infrastruktury a životního prostředí. Zásahy se týkají údajné korupce ve čtyřech velkých energetických a průmyslových projektech, v nichž jde o těžbu lithia a výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů.

Costa tvrdí, že má čisté svědomí, a hodlá spolupracovat s vyšetřovateli. Obviněn byl ministr infrastruktury Joao Galamba a zadržen šéf Costovy kanceláře Vítor Escária.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...