Populistické strany v eurovolbách posílily. Na demontáž Unie ale nemají dost hlasů

Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Například v Německu, Francii a Velké Británii ztrácely tradiční vládní strany, a svých nejlepších výsledků naopak dosáhli pravicoví nacionalisté v Itálii či Polsku. Navzdory jejich úspěchu se ale nenaplnila možnost razantního nástupu pravicových stran ve všech členských státech. Ty dohromady získaly zhruba 112 mandátů ze 751 křesel a na společně deklarovaný cíl rozkladu evropské integrace to tedy stačit nebude.

Italský vicepremiér a šéf tamní protiimigrační strany Liga Matteo Salvini před volbami avizoval, že chce Unií otřást. Jeho Liga nakonec na Apeninském poloostrově skutečně drtivě vyhrála a s 34,3 procenta zdvojnásobila zisk z loňských parlamentních voleb.

„Dnes vzniká nová Evropa, zažijeme novou evropskou renesanci, která bude založená na práci, právech a bezpečnosti,“ komentoval vítězství Salvini na tiskové konferenci v Miláně.

Současně uvedl, že už s blahopřáním telefonoval Marine Le Penové, předsedkyni vítězného francouzského krajně pravicového Národního sdružení, a maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož Fidesz v Maďarsku vyhrál se ziskem více než 50 procent hlasů. „S nimi chci vystavět novou Evropu,“ dodal Salvini.

Orbán, jehož Fidesz až dosud zasedal v řadách evropských lidovců, se ovšem ke vstupu do Salviniho bloku nacionalistické pravice nevyjádřil – a odpovědi na tuto otázku se vyhnul už během volební noci. Prohlásil pouze, že v Bruselu jsou nutné změny.

„Vítězství ve volbách znamená, že Maďaři nám svěřili úkol zastavit imigraci po celé Evropě,“ sdělil svým příznivcům v Budapešti. Fidesz podle něj chce „chránit křesťanskou kulturu“ a „bude spolupracovat s kýmkoliv, kdo chce zastavit imigraci“.

Frakce sdružující euroskeptické strany posílily

Podle celounijních výsledků ve Štrasburku v nadcházejícím období výrazně oslabí obě dominantní frakce – lidovci a socialisté – a navíc ztratí dosavadní společnou většinu. Dohromady získají 326 křesel z celkového počtu 751. Na koalici tedy budou muset vyjednávat s novými partnery patrně z řad liberálů, kteří budou mít 109 mandátů.

Politické rodiny sdružující protiunijní a nacionalistické strany naopak nově posílí. Evropa svobody a přímé demokracie, kam se řadí například německá AfD, získá 54 mandátů. Evropa národů a svobody, k níž se hlásí Národní sdružení Marine Le Penové či PVV Geerta Wilderse, bere 58 mandátů.

S celkovým počtem 112 křesel tak euroskeptici v parlamentu zastanou téměř patnáct procent mandátů. Zmíněné strany přitom nejsou jedinými uskupeními, která reprezentují silný pronárodní proud proběhlého hlasování. 

Reuters: Polští nacionalisté bojují proti západnímu liberalismu

V Polsku vyhrála volby vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, až dosud součást frakce konzervativních reformistů (z českých stran v tomtéž křídle zasedá ODS). Podle předběžných výsledků, které v pondělí ráno zveřejnila polská volební komise, konzervativní a nacionalistická formace získala 46 procent hlasů, zatímco opoziční Evropská koalice zhruba 38 procent.

Silné zastoupení PiS v EP tak podle agentury Reuters posílí sbor populistů v Evropě, kteří sdílejí široký cíl vrátit moc členským státům EU. Reuters poznamenává, že polská vládní síla pojala evropské volby jako boj proti západním liberálním hodnotám, které údajně ohrožují tradiční způsob života v silně katolickém Polsku.

Na Slovensku posílil Kotleba

Také na sousedním Slovensku posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Ľudová strana Naše Slovensko, když získala 12 procent hlasů. A s téměř pěti procenty hlasů zasedne v Evropském parlamentu i řecké neonacistické hnutí Zlatý úsvit, kterému připadne jedno křeslo.

Do Evropského parlamentu směřují znovu zástupci protiimigrační a k Unii velmi kritické Alternativy pro Německo (AfD), která získala 11 procent hlasů. Bodovala především na východě Německa. Strana ale víceméně zopakovala svůj výsledek z minulých voleb a větší nárůst nezaznamenala.

Odchod britských europoslanců oslabí protiunijní strany v EP

Samostatnou kapitolou je úspěch Strany pro brexit europoslance Nigela Farage v Británii. Podle předběžných výsledků Farageovu stranu volilo 31,6 procenta hlasujících, a získá tak 28 křesel. Pro srovnání tradiční konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové získala 29 křesel a zmíněná italská protiimigrační Liga 28.

Strana pro brexit chce prosazovat odchod z EU bez dohody, její zástupci kritizují tradiční strany a instituce. Británie by však měla na konci letošního října z Unie odejít. Pokud Britové skutečně EU opustí, odejdou ve stejnou chvíli i jejich europoslanci, včetně těch Farageových. To bude znamenat další oslabení nacionalistických stran, které v parlamentu zůstanou.

Britský odchod z EU by byl nicméně dobrou zprávou pro protiunijně zaměřenou nizozemskou PVV Geerta Wilderse. Ta získala pouze 3,5 procenta hlasů a do europarlamentu se díky plánovanému přepočtení mandátů probojuje až ve chvíli, kdy Evropskou unii opustí Velká Británie.

Neúspěch Wildersovy PVV, která dosud měla v Evropském parlamentu čtyři zástupce, komentátoři připisují rostoucí popularitě nové pravicové populistické a euroskeptické strany Fórum pro demokracii (FvD). Ta získala necelých 11 procent hlasů a tři mandáty. Strana, kterou v roce 2016 založil nyní šestatřicetiletý novinář Thierry Baudet, se staví proti přistěhovalectví i euru a domnívá se, že Nizozemsko by mělo opustit Evropskou unii.

Populisté na severu Evropy oslabili

Protiimigrační strany naopak neslavily výrazný úspěch na severu Evropy. Těžkou porážkou Dánské lidové strany skočily eurovolby v Dánsku, kde si strana oproti roku 2014 pohoršila téměř o 16 procent. Tentokrát se jí podařilo získat pouze 10,7 procenta hlasů a skončila na čtvrtém místě.

Očekávání nenaplnili ani nacionalisté ve Finsku a ve Švédsku, kde jim průzkumy předpovídaly výraznější úspěch. Protiimigrační Švédští demokraté skončili s 15,4 procenta třetí a Strana Finů je s 13,8 procenta na čtvrtém místě.

Pro Stranu Finů jsou podle finských médií eurovolby zklamáním, protože nedokázala zopakovat svůj výsledek z dubnových parlamentních voleb, kdy si připsala 17,5 procenta. „Zdá se, že politické strany dokázaly lépe zmobilizovat voliče se zájmem o takové otázky jako klimatické změny a sociální spravedlnost než voliče toužící uzavírat hranice,“ řekla deníku Yle politická komentátorka Maryan Abdulkarimová žijící v Helsinkách.

V Česku národovecký proud reprezentuje strana Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury (SPD), která s výsledkem 9,14 procenta získala dva mandáty. Okamura na tiskové konferenci uvedl, že získaný počet křesel je přesně podle plánu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...