Předsedkyní Evropského parlamentu se opět stala maltská europoslankyně Roberta Metsolová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Zvolena byla na dva a půl roku trvající funkční období na první schůzi europarlamentu v jeho novém složení po červnových volbách. Hned v prvním kole tajné volby získala 562 hlasů z 623 odevzdaných platných lístků. Europoslanci také zvolili čtrnáct místopředsedů. Klára Dostálová (ANO, frakce Patrioti pro Evropu), která byla mezi kandidáty, se mezi ně nedostala.
Metsolová ve vítězném projevu po zvolení uvedla, že Evropa musí být dostupná pro všechny, bránit slabší, podporovat práva žen. Inspiraci pro hodnoty a ideály by si podle ní blok 27 států měl vzít od poválečného německého kancléře Konrada Adenauera, francouzského exprezidenta Francoise Mitterranda, ale i bývalé české hlavy státu Václava Havla.
„Věřím, že naše Evropa je pro všechny. (...) V Evropě si musíme být všichni opravdu rovni. Není to ale rovnost, která nás učiní všechny stejnými. Je to rovnost možností, která pracuje s našimi rozdíly,“ řekla Metsolová. „Síla Evropské unie je v její rozmanitosti“, v různých jazycích, kulturách a zvycích, dodala. Téma rovných práv pro všechny bylo hlavním motivem projevu Metsolové, třetí ženy v této vrcholné funkci. Jmenovala své předchůdkyně a hovořila zejména o rovnosti pro ženy, ale i lásce pro všechny či potírání islamofobie.
Metsolová zároveň za situace, kdy v Evropském parlamentu vznikly nové krajně pravicové frakce, varovala před další polarizací společnosti. „Vede to k politice konfrontace, dokonce k politickému násilí. Musíme se odvrátit od směrů, které vyčleňují ostatní. Pohodlí takové snadné politiky nenabízí žádná skutečná řešení,“ uvedla.
Evropu je podle ní třeba bránit před „roztahovačnými politiky na našich hranicích“ a hybridními hrozbami. Před volbou také zdůraznila, že europarlament musí nadále stát jasně za Ukrajinou bránící se ruské agresi, trvat na lidském přístupu ohledně situace na Blízkém východě a hledání udržitelného mírového řešení tamního konfliktu.
„Ukázala se jako poměrně schopná předsedkyně Evropského parlamentu, dokázala si získat podporu všech hlavních frakcí, nejen těch středo-levico-pravicových, které tvoří hlasovací většinu, ale oslovila i zelené či evropské konzervativce, takže výsledek je naprosto jasný. Nastupuje do druhého funkčního období s velmi silným mandátem,“ komentoval znovuzvolení Metsolové analytik Českého rozhlasu Filip Nerad.
Válku mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zejména z hlediska humanitární situace v Pásmu Gazy, jako jedno z hlavních témat ve svém projevu představila jediná protikandidátka Metsolové, bývalá španělská ministryně pro rovnost Irene Monterová, která získala 61 hlasů. V pondělí večer ji překvapivě a na poslední chvíli nominovala frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).
Monterová se označila za kandidátku, která bude reprezentovat touhu po míru v Evropě, bránit práva žen a pracovníků a bojovat proti rasismu. Její frakce chce chránit feminismus, zástupce menšiny LGBT+ a přeje si mír pro Palestinu. Europoslankyně se ostře opřela do izraelského vedení, které podle ní v Pásmu Gazy páchá genocidu. Ruskou válečnou agresi na Ukrajině zmínila jen na okraj, ruského vůdce Vladimira Putina ovšem označila za zločince a uvedla, že v tomto konfliktu trpí jak Ukrajinci, tak Evropané.
Hlasování s papírovými lístky
Europoslanci hlasovali v tajné volbě, která se na rozdíl od běžného elektronického hlasování konala tradičně na papírových lístcích. Přítomní zaškrtli svou volbu a lístek v obálce donesli k jedné z osmi průhledných uren rozdělených podle prvního písmene příjmení, přičemž před odevzdáním museli prokázat svou totožnost a zapsali se na seznam. Volba trvala necelou hodinu.
Průběh hlasování kontrolovalo osm náhodně vylosovaných europoslanců, takzvaných skrutátorů. Jedním z nich byl i nově zvolený český zástupce Filip Turek z Přísahy a Motoristů, který v EP vstoupil do nově vytvořené frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).
Evropský parlament tvoří 720 europoslanců, z toho 21 českých. Podle tiskového oddělení je podíl žen v parlamentu 39 procent, což je o něco méně, než tomu bylo v roce 2019 (asi 40 procent). Podíl nově zvolených europoslanců je 54 procent, zbylí už působili v EP i v minulém volebním období. Nejstarším je italský zástupce Orlando Leoluca, kterému je 77 let. Nejmladší je pak Rakušanka Lena Schillingová, které je 23 let.
Volba místopředsedů a zkouška demokracie
Europoslanci v úterním prvním kole hlasování zvolili jedenáct nových místopředsedů Evropského parlamentu. Česká europoslankyně z frakce Patrioti pro Evropu Klára Dostálová zvolena nebyla, postoupila do druhého kola, ale ani v něm neuspěla. Zvolen nebyl ani její kolega ze stejné frakce Fabrice Leggeri. Stejně tak neuspěla kandidátka frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN) Ewa Zajaczkowská-Herniková.
Dostálová v prvním kole dostala 214 hlasů, pro zvolení jich ale bylo potřeba alespoň 333. Lidovci, socialisté a liberálové již předtím uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci podle jejich mínění krajně pravicových frakcí, tedy Patriotů pro Evropu a Evropy suverénních národů. V praxi by to znamenalo neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, kteří mají podobné složení.
V hlasování skutečně neuspěl ani jeden z kandidátů Patriotů pro Evropu ani Evropy suverénních národů (ESN). „Beru to jako zkoušku demokracie. Pokud se tady nazýváme demokraté, ctíme demokratické hodnoty, tak bychom měli ctít takzvanou d´Hondtovu metodu, která udává počet míst napříč frakcemi i ve vedení Evropského parlamentu,“ řekla před hlasováním Dostálová.
Hned v prvním kole byli zvoleni Němka Sabine Verheyenová (604 hlasů), polská europoslankyně Ewa Kopaczová (572 hlasů) a Španěl Esteban González Pons (478 hlasů) z frakce Evropské lidové strany EPP.
Z frakce socialistů a demokratů (S&D) se místopředsedy stali Němka Katarina Barleyová (450 hlasů), italská europoslankyně Pina Piciernová (405 hlasů), Rumun Victor Negrescu (394 hlasů), Dánka Christel Schaldemoseová (378 hlasů) a Španěl Javi López (377 hlasů).
Za liberální frakci Obnova Evropy (Renew Europe) uspěli Slovák Martin Hojsík (393 hlasů) a belgická europoslankyně Sophie Wilmèsová (371 hlasů) a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta (347).
V druhém kole se zbývajícími místopředsedy nakonec stali dva zástupci konzervativní frakce ECR Antonella Sbernaová a lotyšský europoslanec Roberts Zile a za Levici v Evropském parlamentu (GUE/NGL) Francouz Younous Omarjee.
Zdroj: ČTK
Vzhledem k tomu, že frakce Patrioti pro Evropu je třetí největší, měla by podle ní mít nárok na dvě místopředsednická křesla a jednoho kvestora. „Teď se ukáže v reálné praxi, jak to jednotlivé frakce vlastně myslí s demokracií,“ dodala česká europoslankyně, která je zároveň místopředsedkyní frakce.
Pozorovatelé očekávají, že dohoda o izolaci bude v nejbližších dnech uplatněna i při volbě vedení jednotlivých výborů Evropského parlamentu.
