Pomáhat Ukrajině, ale neválčit s Ruskem. To je zásada NATO, připomněl diplomat Geoana

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že je ochoten zvážit neutrální a nejaderný status pro Ukrajinu, ale že prioritami musí zůstat suverenita a nedotknutelnost hranic. Náměstek generálního tajemníka NATO Mircea Geoana, který byl hostem Událostí, komentářů, připomíná, že dveře Aliance jsou i nadále otevřeny všem.

Není věcí NATO, aby rozhodovalo o budoucnosti Ukrajiny, zdůrazňuje Geoana. NATO dle něj vždy hájilo suverénní práva každé země rozhodovat o své budoucnosti, nenamítalo však ani nic proti neutrálnímu statutu Ukrajiny před několika desetiletími. Stále má aktivní politiku otevřených dveří, které určitě neplánuje zavírat před zeměmi, které by si přály vstoupit.

„Pokud se nějak Ukrajina rozhodne, pak ji budeme podporovat v tom, aby se tím směrem ubírala. Totéž se týká Gruzie nebo Bosny. To jsou také kandidáti. Jestli sledujete diskuze ve Finsku a ve Švédsku, tak NATO pokračuje v politice otevřených dveří, doufáme a budeme pomáhat Ukrajině, aby zvládala svoji budoucnost jako důstojná a prozápadní země v Evropě,“ říká náměstek.

K bezletové zóně, kterou požaduje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, je Aliance zatím zdrženlivá. Ukrajinci bojují velice odvážně, ale mají také moderní zbraně, připomíná Geoana.

„Ať už se jedná o protileteckou, nebo kyber či námořní obranu, dáváme jim komunikační prostředky, pohonné hmoty, prostě hodně jim pomáháme. Vždycky se s velkou pozorností zabýváme tím, jak můžeme Ukrajinu podporovat, ale samozřejmě nechceme také začít třetí světovou válku. Chceme tedy pomáhat Ukrajině, ale takovým způsobem, aby se NATO nedostalo do války s Ruskem. To by bylo ještě horší,“ vysvětluje.

Červená linie

Zásada zní podle náměstka takto: maximálně pomáhat Ukrajině, ale nezahájit konflikt s Ruskem, který by mohl vést k třetí světové válce. To bude i nadále linií, o kterou bude NATO usilovat, předesílá Geoana.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na summitu v Bruselu řekl, že potenciální použití jaderných, biologických, chemických zbraní by bylo novou červenou čárou. Podobně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden.

„Naši lídři, včetně Stoltenberga, včetně prezidenta Bidena, řekli zcela jasně, že pokud by se prezident Putin rozhodl pro další eskalaci této již i tak brutální války, pak by to změnilo celá pravidla hry. Je tady možná určitá strategická nejednoznačnost v komunikaci, ale to neznamená, že to nebereme vážně. Já nemůžu veřejně říkat, co by přesně NATO udělalo, ale ty důsledky by byly velmi závažné,“ má jasno náměstek.

Geoana v rozhovoru také připomněl, že prezidenta Bidena zná skoro třicet let a že je dle něj jedním z nejzkušenějších lídrů. Myslí si, že všechny krize, jichž byl Biden svědkem, vedly k navýšení jeho zkušeností.

„A za mnohá léta v politice a v diplomacii jsem nikdy neviděl, že by se Spojené státy tolik angažovaly se spojenci, že by jim věnovaly tolik času, že by s nimi tolik komunikovaly, že by bylo tolik interakce mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Takže když prezident Biden naznačuje určitou politiku, tak bychom měli jeho úsudku důvěřovat. A jeho úsudek ohledně této války je pro nás velice užitečný. A musím říci, že USA a my všichni v NATO jsme teď více jednotní než předtím,“ shrnuje.

Neutralita s garancí bezpečnosti

Hostem Událostí, komentářů byl také ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych. Ten se domnívá, že předpokladem budoucího stavu míru může být přistoupení Kyjeva na určité ústupky. Prezident Zelenskyj dle něj indikuje, že by byl ochoten uvažovat o jakési neutralitě, ale za předpokladu nezávislých záruk. Garance pro Ukrajinu budou muset být mnohem silnější, než tomu bylo třeba v budapešťském memorandu v roce 1994.

„Myslím si, že jakékoliv ústupky, ke kterým by Ukrajina přistoupila, by musely být stvrzeny referendem. Zelenskyj by samozřejmě riskoval sám hodně, kdyby řekl: Souhlasím s tím, že se smíříme s tím, že východní Ukrajina nebude naše.“

„Ale on říká: já jsem připraven jednat o nějakých ústupcích, nechme ty složité otázky jako status východních území nebo Krymu na později, neříkáme, že jsme připraveni se jich vzdát, ale oddělme ty dvě věci. Jsme připraveni uvažovat o nějaké formě neutrality, když budou závazky, které se budou v zásadě blížit tomu článku pět Severoatlantické aliance, byť Ukrajina jako taková se nestane členem NATO. Ale západní země, které by se staly těmi garančním státy, by byly zavázány v případě, že bude Ukrajina cílem útoku, jí přispěchat na pomoc.“

Ditrych se dále domnívá, že by tato varianta byla pro Rusko představitelná. V tuto chvíli je pro Moskvu důležité to, že se Ukrajina nestane členem NATO. Že bude závazek, že tam nebudou rozmístěny nějaké zbraňové systémy. „Já se ale obávám, že ještě ten správný čas na nějaké takové řešení nenastal. Někdy v budoucnu ale takové řešení, že Ukrajina nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci, ale bude doprovozeno zárukami ze strany dalších států, by mohlo být akceptovatelné,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...