Polští prokurátoři, kteří kritizují justiční reformy, nuceně změnili působiště. V přeložení vidí trest

Nahrávám video

Část polské opozice i právníků kritizuje přeložení skupiny prokurátorů na nová působiště. Jde podle nich o pomstu za kritiku vládních reforem justice. Prokuratura i ministerstvo spravedlnosti nařčení odmítají s tím, že personální změny provádí kvůli dopadům pandemie.

Přeložení se týká pěti prokurátorů z nezávislého sdružení, které kritizuje sporné reformy ministerstva spravedlnosti. Patří mezi ně i varšavská prokurátorka Ewa Wrzosková, kterou nadřízení přeložili do tři sta kilometrů vzdáleného města.

„Nechávám doma dvě dcery, nechávám tu psa, nechávám tu matku, která potřebuje péči,“ reaguje na rozhodnutí, proti kterému se nemůže nijak bránit. Wrzosková tvrdí, že jde o šikanu a konkrétně v jejím případě také o trest za vyšetřování organizace loňských korespondenčních prezidentských voleb, které se touto formou nakonec nekonaly.

Vedení prokuratury nařčení ze šikany odmítá. Přeložení vysvětluje tím, že je v daných místech třeba doplnit stavy prokurátorů kvůli komplikacím, které způsobila pandemie.

Ministerstvo sdružení kritizuje, přeložení označuje za běžné

Ministerstvo spravedlnosti sdružení, ke kterému patří přeložení prokurátoři, kritizuje. Jeho členy viní, že si zadávají s politikou a opozicí. Změna místa působení je podle resortu běžná. „Naopak je nezvyklé, že existuje hrstka prokurátorů, kteří když jsou přeložení, tak běží do médií a poskytují rozhovor na téma, jak moc se jim ublížilo,“ komentoval kritiku ze strany dotčených viceministr spravedlnosti Sebastian Kaleta.

Wrzosková to zpochybňuje. „V souladu s domácími i evropskými předpisy se můžeme vyjadřovat ke všem záležitostem, které se týkají oblasti spravedlnosti,“ uvádí prokurátorka.

Justiční reformy, které od roku 2015 provádí polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost, dlouhodobě kritizuje i řada soudců. Jádrem sporu je disciplinární komora, kterou vybírá zemská rada soudnictví. Právě ta se podle nových předpisů dostala pod silný politický vliv, což vadí i Evropské komisi, která s Polskem vede kvůli reformám hned několik řízení. Podle Bruselu nové orgány nezajišťují nestrannost a nezávislost soudní moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...