Polský prezident Andrzej Duda analyzuje schválenou novelu mediálního zákona. O jejím osudu rozhodne do tří týdnů. Zákon v pátek nečekaně prošel parlamentem. Na hlasování čekal od září, kdy ho zamítl Senát. Sporná norma zakazuje firmám mimo Evropský hospodářský prostor většinové vlastnictví polských médií. Podle kritiků míří hlavně na nezávislou stanici TVN, kde má většinu americká společnost Discovery.
Zpravodajský kanál TVN letos oslavil 20. výročí. Celá skupina na polském mediálnímu trhu působí 24 let. Pokud začne sporná novela platit, čtvrtstoletí vysílání se v této podobě už dočkat nemusí.
„Nebezpečí spočívá v pokusu připravit Poláky, taky naše diváky, o široké, věrohodné a o fakty opřené informace,“ upozornila zástupkyně šéfredaktora TVN24 Brygida Grysiaková.
Vládnoucí strana se k novele vrátila nečekaně potom, co od léta ležela ladem. Autoři tvrdí, že má zabránit nepřátelskému kapitálu zmocnit se polských médií. Zmiňují přitom firmy z Ruska, Číny nebo arabských zemí.
„Opravdu bychom chtěli, aby někdo zpoza EU přišel a koupil nějaké médium bez jakéhokoliv souhlasu polského regulátora? Seriózní stát přeci takto nepostupuje,“ podotkl poslký premiér Mateusz Morawiecki.
Že by zákon mířil proti k vládě kritické TVN, Právo a spravedlnost odmítá. Naopak opozice je o tom přesvědčená.
„Cíl je pouze jediný. Vypnout svobodná a nezávislá média v Polsku. My s tím nesouhlasíme,“ řekla opoziční poslankyně Paulina Hennigová-Klosková.
Zákon už zkritizovala Evropská komise. Dlouhodobě proti němu vystupuje i Washington, skupina TVN je největší americkou investicí v Polsku.
„Spojené státy jsou mimořádně zklamané schválením mediálního zákona v Sejmu. Očekáváme, že prezident Duda bude jednat v souladu s předcházejícími vyjádřeními a využije své vedoucí postavení, aby chránil svobodu slova a podnikání,“ napsal v pátek na Twitter Bix Aliu, Chargé d'affaires Velvyslanectví USA v Polsku.
V září Duda naznačil, že zákon bude v této podobě vetovat. Teď prezidentská kancelář tvrdí, že novelu analyzuje a své rozhodnutí oznámí v pravý čas.
Vedle vetování nebo podpisu má hlava státu ještě jednu možnost. Obrátit se na ústavní soud. Současné složení nejvyšší instance přitom rozhoduje většinou tak, jak si přeje vládnoucí strana.
