Polský prezident Duda vetoval zákon, který má podle kritiků umlčet nezávislou televizi

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon, který by v zemi omezil většinové vlastnictví televizních či rozhlasových stanic na firmy registrované v EU. Normu, která podle kritiků míří hlavně proti k vládě kritické televizi TVN vlastněné americkou společností, hlava státu vrátila parlamentu k úpravám. Poslanci Sejmu ještě mohou veto hlavy státu přehlasovat třípětinovou většinou, uvedla agentura DPA. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) však potřebné hlasy nemá, upozorňuje agentura Reuters.

„Odmítám podepsat novelu zákona o Národní vysílací radě,“ oznámil polský prezident. Duda poznamenal, že návrh zákona je nepopulární u řady občanů a zasadil by ránu reputaci Polska jako místa příznivého pro podnikání. Poláci před Vánocemi proti zákonu protestovali v desítkách měst.

Polští poslanci novelu schválili 17. prosince národně-konzervativní vládní většinou. Duda už dříve řekl, že normu důkladně přezkoumá. Prezident, jenž je pokládán za spojence PiS, už také nedávno naznačil, že by mohl svého práva veta v této věci využít.

Mluvčí PiS Anita Czerwińská agentuře PAP řekla, že vládní strana je krokem prezidenta zklamaná. „Evropské země chrání svůj mediální trh před nadměrným zahraničním kapitálem, protože tuto oblast považují za strategickou pro bezpečnost.“

Podle opozice zvítězil tlak zahraničí i demonstrací na ulici

Televize TVN, proti které je podle kritiků zákon hlavně zaměřen, je nezávislá televizní společnost, považovaná za nepohodlnou nynější vládě, ale těšící se u Poláků velké popularitě.

Lídr opoziční Občanské platformy Donald Tusk, který se demonstrací účastnil, řekl, že Dudovo rozhodnutí ukazuje, jak důležitý byl tlak USA i ulice. „Už nikdy neříkejme, že to nestojí za to, že je to nemožné, že nemůžeme nic dělat. Můžeme a musíme,“ napsal Tusk na Twitteru.

Podle návrhu zákona by majitelem televizní či rozhlasové stanice vysílající na základě polské licence měly být jen společnosti, ve kterých podíl zahraničních firem z oblasti mimo Evropský hospodářský prostor nepřekračuje 49 procent.

Vlastníkem TVN je formálně společnost registrovaná v Nizozemsku. Jejím jediným akcionářem je ale americká Discovery Inc. TVN podle médií představuje dosud největší americkou investici v Polsku. Úprava má podle pozorovatelů přinutit americkou společnost, aby TVN prodala.

Discovery veto označila za vítězství Poláků. Duda se podle ní postavil za „demokratické hodnoty svobodných médií a vládu práva“. Rozhodnutí přivítal rovněž americký chargé d’affaires ve Varšavě Bix Aliu. Podle něj prezidentovo zastavení zákona svědčí o „angažovanosti pro společné demokratické hodnoty a starosti o investiční klima v Polsku“.

Duda vyzval k nalezení jiného řešení omezení zahraničních firem

Duda vyzval Sejm k nalezení vhodnějších řešení omezení podílu zahraničních firem na mediálním trhu. Zdůraznil přitom, že mnoho dalších demokratických států, včetně USA, Francie a Německa, takové zákony má. Poukázal i na smlouvu mezi USA a Polskem o obchodních a hospodářských vztazích. „Dohody je třeba dodržovat,“ řekl Duda na tiskové konferenci ve Varšavě. „Pro nás Poláky je to otázka cti,“ dodal.

Prezident dále zdůraznil, že se podrobně zabýval otázkami mediálního pluralismu a svobody názoru. Poukázal také na stále větší polarizaci společnosti v Polsku. „Většina mých krajanů, většina mých spoluobčanů nechce žádné další rozepře,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...