Polsko znovu zavede nárazníkové pásmo na hranicích s Běloruskem, kam Minsk posílá migranty

Nahrávám video
Události: Problémy s nelegální migrací v Polsku
Zdroj: ČT24

Polsko začátkem příštího týdne znovu zavede dvousetmetrové nárazníkové pásmo na hranicích s Běloruskem, oznámil premiér Donald Tusk. V posledních týdnech stoupl počet migrantů, které se z Běloruska nelegálně pokoušejí překročit bělorusko-polskou hranici, a také počet násilných incidentů. V úterý někdo skrze hraniční plot bodl polského vojáka, který je nyní v ohrožení života. Polsko a ostatní země EU sousedící s Běloruskem obviňují Minsk, že už několik let lidi z krizových oblastí do Běloruska přiváží záměrně a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti Západu.

„Bylo nám doporučeno, abychom v této oblasti urychleně obnovili dvousetmetrové nárazníkové pásmo tam, kde to je možné... jsme připraveni přijmout takové rozhodnutí na začátku příštího týdne,“ uvedl Tusk na návštěvě příhraniční oblasti. Dodal také, že hlídkující mají plné právo použít ve službě veškeré dostupné metody. „Naším úkolem je zajistit vám právní bezpečí,“ řekl jim premiér.

Jen v Podleském vojvodství stráží nepřetržitě hraniční bariéru kolem dvou tisíc pohraničníků a deset tisíc vojáků, uvedl přímo z místa u hranice zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Hlídky střeží hranice už čtvrtým rokem, od chvíle, kdy tam běloruský a ruský režim cíleně přesměrovaly migrační tok.

Nárazníkové pásmo, které bránilo v přístupu k hranici veřejnosti i humanitárním pracovníkům, zavedla původně v roce 2021 předchozí polská vláda vedená stranou Právo a spravedlnost (PiS). Krok tehdy kritizovaly neziskové organizace, podle nichž opatření bránilo snahám pomoci migrantům, včetně žen a dětí, kteří uvázli na hranici.

I dnes se u hranice pohybují aktivisté. Tvrdí, že zvláště v teplých měsících je mezi migranty i řada nezletilých nebo rodin s dětmi, kterým je údajně odpíráno právo na azyl.

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz předeslal, že Varšava je také připravena zvýšit počet vojáků na hranici ze současných 5500. Neupřesnil ale o kolik. Ochranu hranice podle jeho dřívějšího vyjádření Polsko posílí také výstavbou bunkrů a zákopů.

„Migranti se do Běloruska a Ruska dostávají legálně. Dostávají běloruská a ruská víza. Jsou pak přivezeni na hranici, tam si je převezmou pašeráci lidí,“ řekl Michal Bura z polské pohraniční stráže. Hlavní část těch, kteří jsou agresivní, jsou lidé s ruským vízem, kteří jsou k tomu nabádáni a byli pro to zrekrutováni, řekl k tomu polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski.

Na běloruské straně hranice zachytil štáb ČT stavební ruch, podle pohraničníků tamní tajné služby budují nové cesty, aby migranty mohli převážet na slabě střežená místa, vybavují je praky, žebříky nebo hevery k roztažení ocelové konstrukce. „Pracujeme na posílení hranice, takové překročení už bude nemožné,“ reagoval na to Bura.

Migrační krize na hranici začala před třemi lety

Polská hranice s Běloruskem je neklidná od doby, kdy přes ni v roce 2021 začali proudit migranti poté, co Minsk, blízký ruský spojenec, otevřel na Blízkém východě cestovní kanceláře nabízející novou neoficiální cestu do západní Evropy. Tento krok byl podle Evropské unie podniknut, aby vyvolal migrační krizi.

Po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se vztahy ještě zhoršily, Varšava zvýšila výdaje na obranu a obvinila Minsk a Moskvu z pokusů o destabilizaci Polska. Již za předchozí vlády byl na polsko-běloruské hranici postaven plot dlouhý 180 kilometrů a vysoký 5,5 metru s cílem ochránit zemi před nelegální migrací. Plot doplňuje systém kamer a senzorů.

Pokusy překonat tuto bariéru ale neustávají, jen v dubnu jich bylo více než 5300, což je značný nárůst oproti březnu, kdy jich bylo přibližně 3400, dodala Wirtualna Polska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 mminutou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...