V Polsku se chýlí ke konci stavba plotu na hranici s Běloruskem, který polské úřady začaly budovat v reakci na snahu tisíců migrantů z krizových zemí dostat se do země. Informovala o tom stanice Polsat News. Od pátku také přestane platit výjimečný stav v příhraniční oblasti, který zde během migrační krize bránil působit novinářům či ochráncům lidských práv. Při snaze překročit polsko-běloruskou hranici podle agentury AP zemřelo nejméně dvacet lidí.
Stavba plotu na 187 kilometrů dlouhém úseku hranice začala v lednu a polská pohraniční stráž ji tehdy označila za největší stavební investici ve své historii. Náklady na bariéru činí 1,5 miliardy zlotých (téměř osm miliard korun), píše Polsat News. Součástí přes pět metrů vysokého oplocení je žiletkový drát, budou v něm čidla odhalující pohyb či kamery. Jsou v něm průchody pro zvířata žijící v oblasti.
Polská vláda označuje hraniční bariéru jako součást boje proti Rusku, ochránci lidských práv v ní vidí velký dvojí metr – zatímco bílí křesťanští uprchlíci z Ukrajiny (a povětšinou ženy) jsou vítáni, muslimové (a převážně muži) ze Sýrie a dalších krizových zemí naopak odmítáni, upozorňuje AP.
„Za naší východní hranicí se odehrává krvavá válka, nejkrvavější od dob druhé světové války, a dnes už jasně vidíme, že ta válka měla svůj první akord. Prvním akordem této války byl útok (běloruského vládce Alexandra) Lukašenka na polskou hranici s Běloruskem,“ uvedl podle serveru Wprost polský premiér Mateusz Morawiecki, jenž příhraniční oblast navštívil.
Podle šéfa polské vlády se běloruský autoritářský vůdce společně se svým spojencem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem, rozhodli otestovat polskou hranici, a tudíž i východní hranici Evropské unie. „Díky (naší) politické prozíravosti a předvídání toho, co se může stát, se nyní můžeme zaměřit na pomoc Ukrajině, která bojuje za ochranu své suverenity,“ pronesl Morawiecki podle AP.
Migranti jako zbraň
Poté, co ruská invazní vojska v únoru napadla Ukrajinu, překročily podle polské pohraniční stráže ukrajinsko-polské hranice více než čtyři miliony lidí, kteří uprchli před boji. Řada z nich zůstala v Polsku, jiní se vydali do dalších zemí, nebo se časem vrátili do vlasti.
Z Běloruska se od loňského roku pokoušeli dostat do Polska a sousední Litvy také tisíce migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky prchající před chudobou nebo konflikty. Bělorusko přitom předtím nebylo klíčovou migrační cestou do EU – to se změnilo poté, co Lukašenko začal migranty povzbuzovat, aby přicestovali do Minsku, podotkla AP. Varšava a EU obviňují autoritářský režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce Evropské unie uvalené na Lukašenkův režim kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.
Tato migrační krize kulminovala loni na podzim. Obránci lidských práv přitom nakládání s různými uprchlíky kritizují. „Pokud svezete uprchlíka na ukrajinské hranici, jste hrdina. Pokud to uděláte na běloruské hranici, jste pašerák a mohl byste skončit na osm let ve vězení,“ uvedla šéfka polské nevládní organizace Dom Otwarty Natalia Gebertová, podle níž se migrace přes Bělorusko utlumila, ale lidé se tímto způsobem do EU stále pokoušejí dostat.
Nevládní organizace také viní polské úřady a bezpečnostní složky například z toho, že migranty násilím zatlačují na běloruské území. Organizace Human Rights Watch ve své zprávě z tohoto měsíce uvádí, že Polsko zatlačuje migranty a žadatele o azyl zpět do Běloruska nezákonně a někdy i násilně, přičemž ve východoevropské zemi čelí zneužívání, včetně bití a znásilňování členy bezpečnostních složek.
Zatímco někteří Poláci podporují tvrdý postoj vlády, mnozí obyvatelé pohraničí se během zimy a jara snažili migrantům, kteří uvázli v tamních lesích, pomáhat.
Ve Varšavě pak podle AP měla tento týden premiéru divadelní hra nazvaná Odpovědnost, která mimo jiné klade otázku, jak může Polsko na jedné straně přijmout miliony Ukrajinců, zatímco odmítá pomoc tisícům dalších. Jedna z postav se ptá: „Proč polský stát žádá, aby dítě ze (syrského) Halabu (Aleppa) sedělo při teplotách pod nulou v bažinách, a odepírá mu pomoc, kterou poskytuje dítěti z (ukrajinského) Mariupolu?“
Bělorusko na půl roku zruší víza Polákům
Bělorusko na šest měsíců zruší vízovou povinnost pro polské občany, aby tak zlepšilo vztahy „dobrého sousedství“. Opatření bude v platnosti od 1. července do 31. prosince tohoto roku, oznámil běloruský Národní výbor pohraniční stráže.
Polští státní příslušníci také budou moci cestovat do běloruských pohraničních oblastí bez zvláštního povolení, které bylo dosud vyžadováno. Bude stačit, když pohraničníkům ústně vysvětlí důvod svého příchodu do příhraniční zóny a upřesní, které lokality hodlají navštívit.
Lukašenko, který je u moci od roku 1994, podle agentury AFP umožnil cestovat do Běloruska bez víz do konce roku také občanům Litvy a Lotyšska.
