Politico: Spojenci Ukrajiny v EU plánují miliardové půjčky na obranu, pomohou i Kyjevu

Hlavní spojenci Ukrajiny v Evropské unii (EU) se chystají požádat Brusel o půjčky v hodnotě desítek miliard eur. Peníze mají směřovat jak na společný nákup zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, tak na posílení obranyschopnosti sedmadvacítky. Napsal o tom server Politico.

Celková hodnota programu Nástroje bezpečnostní pomoci pro Evropu má činit 150 miliard eur, v přepočtu zhruba 3,69 bilionu korun. Evropská komise navrhla tento program půjček v březnu tohoto roku jako součást širšího programu ReArm Europe. Jeho cílem je posílit evropský obranný průmysl a snížit desetiletí trvající závislost sedmadvacítky v této oblasti na Spojených státech.

Podle diplomatických zdrojů serveru zvažují žádosti o půjčku Finsko, Dánsko, Estonsko, Litva a Slovensko. Rozhodnutí požádat o půjčku už pro Politico prý potvrdily zdroje z Česka, Polska, Lotyšska, Bulharska a Řecka.

Společným nákupem zbraní v rámci tohoto programu si země mohou zajistit nižší cenu zbraní, než by dostaly při samostatném nákupu, kdyby postupovaly samostatně. Poté mohou dodat vybavení Ukrajině.

O půjčky pravděpodobně požádá i Francie. Naopak Německo, Švédsko a Nizozemsko se staví k tomuto kroku negativně, cituje Politico osoby obeznámené s plány těchto vlád. Web také podotýká, že i země, které si půjčky neberou, však stále mohou snížit náklady na dodávky zbraní účastí na společných zadáváních veřejných zakázek.

Evropské země čelí rostoucímu tlaku na zvýšení vlastních zásob zbraní a na posílení vojenské pomoci Ukrajině. Reagují také na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti naznačil neochotu pokračovat ve financování válečného úsilí Kyjeva. Minulý týden ve čtvrtek však tamní resort obrany schválil zakázky za 330 milionů dolarů (6,9 miliardy korun) na dodávky služeb týkajících se protivzdušné obrany na Ukrajině a údržby samohybných houfnic M109.

Členské státy EU také zkoumají možnosti přímého nákupu zbraní od ukrajinských společností, což program Security Assistance Facility for Europe (SAFE) podporuje. Kyjevu by to umožnilo „zvýšit rozsah obranné výroby a technologické integrace s EU,“ řekl ukrajinský diplomat serveru Politico.

Dlouhá splatnost

Komisař EU pro obranu Andrius Kubilius minulý týden ve čtvrtek napsal, že nejméně dvacet zemí v rámci tohoto programu požaduje až sto miliard eur. Konečná částka bude jasnější v úterý, kdy je lhůta pro podání žádostí o půjčky. Zdroje z Bruselu však hovoří o možném prodloužení termínu.

Brusel nabídl 45letou lhůtu na splacení půjček a zálohových plateb až do výše patnácti procent. Levné a dlouhodobé půjčky by byly financovány z dluhu na úrovni EU, s využitím ratingu bloku AAA, tedy nejvyšší možné hodnocení finanční spolehlivosti.

Prozatím negativní stanovisko k půjčkám mají podle serveru vlády Rakouska a Itálie, obávají se navýšení státního dluhu. Naopak Francie, která dlouhodobě podporuje vyšší výdaje EU na obranu, si pravděpodobně půjčky vezme navzdory omezením svého domácího rozpočtu. Belgie, která je také zatížena vysokým dluhem, bude v rámci programu požadovat sedm až jedenáct miliard eur, uvedl úředník obeznámený s touto záležitostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...