Politici z AfD nejsou vítáni v památníku obětem holocaustu v Buchenwaldu, vzkázal správce

Nadace, která se stará o bývalý nacistický koncentrační tábor v Buchenwaldu, vzkázala politikům z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), že nejsou vítáni na pietních akcích. V pátek o tom informovala agentura DPA. Protiimigrační AfD, která je známá svými xenofobními výroky, je v současnosti třetí nejsilnější stranou německého Spolkového sněmu.

Podle nadace je nutné, aby „se zástupci AfD neúčastnili pietních akcí na těchto místech do doby, než se věrohodně distancují od antidemokratických, revizionistických a xenofobních názorů své strany“.

V pátek se do Buchenwaldu nedaleko středoněmeckého Výmaru sjedou bývalí vězni a zástupci durynské zemské vlády, aby si připomněli památku lidí, kteří zde zahynuli. Na neděli pak připadá Den památky obětí holocaustu.

  • Od roku 2006 si svět vždy 27. ledna připomíná Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Připomínka vyhlášená Valným shromážděním OSN se váže k 27. lednu 1945, kdy rudá armáda osvobodila vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
  • Tento den má připomínat utrpení přibližně šesti milionů židovských obětí, 220 tisíc Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v době holocaustu za druhé světové války.
  • Zdroj: Wikipedie

Předseda AfD Jörg Meuthen tvrdí, že strana se hlásí ke svobodnému a demokratickému právnímu státu. Je podle něj „zdrcující, že něco tak důležitého, jako je připomínka barbarských zločinů holocaustu, které se děly v Buchenwaldu, je zneužíváno v současném politickém boji“.

Buchenwaldem prošlo víc než čtvrt milionu lidí

V koncentračním táboře Buchenwald zemřelo do konce druhé světové války přes 56 tisíc lidí v důsledku mučení, lékařských experimentů, hladu a nemocí. Nacisté zde zastřelili více než 8 tisíc sovětských zajatců. Buchenwald byl jedním z největších koncentračních táborů na německém území. V letech 1937 až 1945 jím prošlo asi 270 tisíc lidí z celé Evropy.

Správa památníku předloni zakázala vstup šéfovi durynské AfD Björnu Höckeovi, který při svém projevu v Drážďanech o památníku holocaustu v Berlíně prohlásil, že „my, Němci, jsme jediný národ, který umístil památník hanby do srdce hlavního města“.

AfD je v Německu třetí nejsilnější parlamentní stranou

Protiimigrační AfD je od předloňských parlamentních voleb třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu – ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů. Strana má v současnosti zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V parlamentu Durynska má AfD 7 z celkem 91 křesel.  Další volby se v této spolkové zemi, která byla během studené války součástí východního Německa, budou konat letos na podzim.   

Kritiku nedávno vzbudila například vnitrostranická platforma Židé v AfD, která vznikla začátkem letošního ledna. Tento krok odsoudily židovské organizace, s odkazem na rasistické a antisemitistické výroky členů AfD.

Těmi přitom na sebe politici AfD upozorňují poměrně často. Druhý předseda strany Alexander Gauland například hovořil o tom, že doba nacismu je jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách.

Někdejší šéf mládežnické organizace AfD v Dolním Sasku Lars Steinke zase svého času označil strůjce neúspěšného atentátu na nacistického vůdce Adolfa Hitlera Clause von Stauffenberga za zrádce a zbabělce. Ospravedlňoval také nacistický útok na Polsko.

Alternativa pro Německo se také nedávno dostala do středu zájmu německé kontrarozvědky, která se rozhodla přezkoumat, jestli stranu nezačne sledovat jako celek. Kontrarozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...