Politici vzpomínají na Albrightovou, vyzdvihují podíl na přijetí Česka do NATO

Čeští politici vzpomínají na bývalou ministryni zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightovou jako na noblesní dámu a připomínají její podíl na přijetí Česka do NATO. Politička zemřela ve středu ve věku 84 let.

Bývalý americký prezident Bill Clinton, v jehož vládě Madeleine Albrigtová sloužila jako ministryně zahraničí, uvedl na Twitteru, že šlo o jednu z nejlepších ministryň zahraničí, vynikající velvyslankyni v  OSN, vynikající profesorku a mimořádnou lidskou bytost. 

Clinton si Albrightovou vybral jako šéfku diplomacie v roce 1996 a tento post zastávala poslední čtyři roky jeho administrativy. Byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách.

Exprezident zmínil například cenné rady, které od ní po léta dostával nejen on, ale i jeho žena Hillary Clintonová, která se později stala ve vládě Baracka Obamy také ministryní zahraničí. Připomněl rovněž, že život Albrightové byl velkou inspirací pro mnohé lidi, když se z uprchlice stala ministryní zahraničí. Dodal, že mnoho lidí je naživu a žije lepší život právě díky její službě. 

K tomu se přidala na svém twitterovém účtu i Hillary Clintonová. „Vždy budu hluboce vděčná za nádherné přátelství, které jsme s Billem sdíleli s Madeleine Albrightovou, a za moudré rady, které nám po tolik let dávala.“

Další bývalý americký prezident Barack Obama na Twitteru zmínil, že Albrightová byla jako první žena ve funkci nejvyšší americké diplomatky bojovnicí za demokratické hodnoty. „S Michelle posíláme své myšlenky rodině Albrightových a všem, kdo znali a sloužili se skutečně pozoruhodnou ženou.“

Obama zmínil i jeden ze svých oblíbených příběhů. Při naturalizačním ceremoniálu přišel Etiopčan k Madeleine a řekl: „Pouze v Americe se může uprchlík z Afriky setkat s ministryní zahraničí.“ A ona odpověděla: „Pouze v Americe se může uprchlice ze sřední Evropy stát ministryní zahraničí.“

Fiala: Česko je díky ní ve větším bezpečí

Bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová má mimořádné zásluhy o Českou republiku i to, že je Česko ve větším bezpečí díky členství v Severoatlantické alianci. Řekl to premiér Petr Fiala (ODS).

„Patří k těm velkým světovým státníkům, kteří mají mimořádné zásluhy o Českou republiku a i o to, že se tu můžeme dnes těšit bezpečnosti díky tomu, že jsme členy Severoatlantické aliance. To je něco, za co si zaslouží náš velký obdiv a hlubokou úctu. Skláníme se před její památkou,“ řekl Fiala.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že ji úmrtí Albrightové velmi zasáhlo. „Má obrovskou zásluhu na tom, že je ČR pevnou součástí NATO, vždy se snažila, aby svět byl bezpečnějším místem,“ napsala.

Věci nejsou jen o velkých konceptech, ale i o známostech, vzpomíná Kmoníček

Velvyslanec Česka v USA Hynek Kmoníček uvedl , že pro něj byla Albrightová nejen velkou osobou americké politiky, která měla pro nás vždy dveře otevřené a byla největším přímluvcem naší země v USA. „Z části mě naučila, z části mi potvrdila mé podezření, že věci nejsou jen o velkých myšlenkách a konceptech, ale také o tom, kdo koho zná, kdo s kým mluví, protože ví, že on dohody drží.“

Za nejosobnější vzpomínku pak považuje, jak ji rozesmál, když se ho ptala, jaká je její čeština, a oni jí odpověděl: „Víš, Madeleine, mluvíš jako film pro pamětníky. Máš úplně normální češtinu, ale ta melodie češtiny se léty vyvíjela a tobě samozřejmě zůstala ta původní. Když promluvíš, tak to pro některé z mé generace je trošku, jako kdyby na ně mluvil někdo, kdo si možná pamatuje i Masaryka.“

Vondra oceňuje její vlastenectví

Je to ohromná ztráta, uvedl na Twitteru europoslanec a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Vondra (ODS). „Nikdo v USA pro nás neudělal tolik jako ona. Mysleme na to právě v této době, kdy nás NATO chrání před arogantní rozpínavostí Ruska,“ napsal.

Připomněl také, jak ho v roce 1990 seznamovala s politickým zázemím ve Washingtonu. Oceňuje na ní zejména její na otevřenost a vlastenectví, jak vůči Spojeným státům, tak vůči Československu, z něhož musela dvakrát odejít. 

Žantovský: Byla velkou postavou amerických i našich moderních dějin

Madeleine Albrightová se zasloužila o demokratizaci východní Evropy po studené válce, byla velkou postavou amerických i českých dějin. Řekl to ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, který se s Albrightovou přátelil a přeložil také její paměti.

„Nemůžu si odmyslet, že byla velkou postavou amerických i našich moderních dějin, že se nesmírně zasloužila o demokratizaci naší části Evropy po konci studené války a zastavení války v bývalé Jugoslávii, že nám pomohla navázat velmi úzké styky se Spojenými státy a že nám samozřejmě pomohla při vstupu do NATO,“ uvedl Žantovský, který v minulosti působil jako mluvčí prezidenta Havla. Podle něj blízký vztah, který měl Havel se svým americkým protějškem Billem Clintonem, byl zčásti také zásluhou Albrightové.

Žantovský, který se s Albrightovou přátelil, na ni bude vzpomínat také jako na blízkého člověka, s kterým se znal více než 30 let. „Ona byla nesmírně vřelá a věrná kamarádka,“ poznamenal. „Madeleine znala mou rodinu, mé děti a já znal její sourozence a její dcery. “Obě rodiny se společně navštěvovaly v USA i Praze, Žantovský s rodinou jezdil i na farmu, kterou měla Albrightová ve Virginii nedaleko Washingtonu. „Těžko se mi o tom dnes mluví, ale je to pro mě hezký kus života, jedno z velkých důležitých přátelství v mém životě,“ doplnil.

Borrell: Její odkaz je dnes důležitější než jindy

Šéf diplomacie EU Josep Borrell na Twitteru vyjádřil hluboký smutek z úmrtí Albrightové. „První žena v úřadu americké ministryně zahraničí aktivně utvářela globální politiku – od Afrického rohu, Bosny a Hercegoviny až po Blízký východ. Prosazovala mír a demokracii po celém světě. Její odkaz je dnes důležitější než kdy jindy,“ napsal.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg uvedl, že Albrightová byla obhájkyní svobody a otevřenou zastánkyní NATO, jakož i inspirativní kolegyní a přítelkyní.

Ohlasy ze Slovenska, Rakouska i Polska

Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jej zpráva o smrti Albrightové velmi rozesmutnila. Poznamenal, že byla „mostem“ mezi někdejším Československem a Spojenými státy. „Rozuměla naší touze stát se členem demokratického světa a výrazně nám pomohla toho docílit. Uctíme její památku a zachováme její odkaz,“ uvedl.

Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg uvedl, že Albrightová jako „šampionka demokracie utvářela západní zahraniční politiku po studené válce a byla příkladem v tom, jak se vypořádat se zahraničními hrozbami“.

„Měli bychom být velice vděčni Madeleine Albrightové. Polsko je nyní v NATO i díky jejímu neústupnému odhodlání,“ napsal polský velvyslanec ve Washingtonu Marek Magierowski. „Odešla velká politička, první žena ve funkci šéfky americké diplomacie. Přítelkyně Polska, podporující náš vstup do NATO,“ uvedla opoziční poslankyně Katarzyna Lubnauerová. „Odešla velká dáma a vyslankyně našich západních tužeb,“ zdůraznil bývalý polský premiér Marek Belka.

Rozdílné reakce na Balkáně

S rozdílnými reakcemi se skon Albrightové setkal na Balkáně, který stál v 90. letech v popředí jejího diplomatického angažmá. Hluboký zármutek vyjádřila kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, podle níž byla Albrightová „vytrvalou podporovatelkou Kosova do posledního dechu“.

V Srbsku byla naopak její smrt přijata chladně, s ohledem na skutečnost, že v roce 1999 patřila k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu.

Bulvární deník Blic píše, že Albrightová se „pro mnohé v Srbsku stala synonymem zla“ a že Srbům zůstane v paměti jako „jedna z nejvíce nenáviděných zahraničních političek“. Bosenská média připomínají, že rodačka z Prahy byla také „matkou“ Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který soudil zločiny spáchané za válek doprovázejících rozpad tohoto mnohonárodního státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...