Policie v Tbilisi v sobotu ráno znovu násilím rozehnala demonstranty, kteří se tam celou noc účastnili desetitisícových protestů vyvolaných rozhodnutím vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit do konce roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Informuje o tom server Civil Georgia. Gruzínské ministerstvo vnitra uvedlo, že policie v hlavním městě za uplynulou noc zadržela 107 lidí. Mezitím Spojené státy pozastavily strategické partnerství s Gruzií – například kvůli „nadměrnému použití síly“.
Už před půlnocí místního času policie proti demonstrantům použila vodní děla. „Znovu jsme svědky nepřiměřených útoků proti lidem a médiím v Gruzii,“ napsala krátce nato prezidentka Salome Zurabišviliová na síti X. Takové jednání podle ní připomíná „represe v ruském stylu“. Zurabišviliová je zastánkyní směřování Gruzie k EU.
Po šesté hodině ranní místního času (3:00 SEČ) policie začala vyklízet Rustaveliho třídu v centru Tbilisi. Podle serveru Civil Georgia měli policisté zakryté obličeje a zátahu se účastnili také „neidentifikovatelní muži v černém“. Zbývající demonstranty obklíčili a bili je. Server RBK-Ukrajina zveřejnil na platformě Telegram záběry, které jsou podle něj z protestů v Tbilisi.
Ministerstvo vnitra k zásahu uvedlo, že „bez ohledu na četné výzvy bezpečnostních složek porušovala akce na Rustaveliho třídě před budovou parlamentu zákonné předpisy pro demonstrace a shromáždění“.
Protestující podle sdělení házeli po policistech kamení, stavěli barikády a zapalovali různé předměty. Ministerstvo také informovalo, že deset strážců pořádku utrpělo zranění. Agentura DPA podotýká, že o zraněných na straně demonstrantů se prohlášení nezmiňuje.
Organizace GYLA uvedla, že na svoji telefonickou linku neustále dostává informace o dalších zadržených. Ujistila, že nikdo nezůstane bez právníka. Kromě desítek lidí zadržených v Tbilisi je jich také několik v Batumi, kde se rovněž konala demonstrace proti přerušení jednání o vstupu Gruzie do EU.
Protesty pokračovaly i v sobotu večer, uvedla agentura AFP, podle které bylo na demonstraci několik tisíc lidí. Demonstrující zapálili ohně před sídlem parlamentu a postavili zátarasy v ulicích. Policie proti nim zasáhla za použití vodního děla a slzného plynu, uvedla agentura Reuters.
Premiér Irakli Kobachidze z Gruzínského snu současné protesty označil za násilné demonstrace, napsala agentura AP. Podle něj „blíže nespecifikované zahraničí subjekty by si přály vidět ‚ukrajinizaci‘ Gruzie a ‚scénář ve stylu‘ Euromajdanu“. Podle AP tím měl na mysli demonstrace, které v Kyjevě vypukly v listopadu 2013, když tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč nečekaně ohlásil, že nepodepíše připravenou asociační dohodu s Evropskou unií.
Ve čtvrtek předseda vlády oznámil, že Gruzie na další čtyři roky pozastavuje jednání s EU o vstupu a že odmítne všechny granty z unijního rozpočtu. V rozporu s postupem při přijímání kandidátských zemí tvrdí, že tato jihokavkazská země se k bloku připojí v roce 2030 na základě svých vlastních podmínek a „s důstojností“.
Nadměrné použití síly proti demonstrantům i rozhodnutí gruzínské vlády pozastavit rozhovory o vstupu do Evropské unie odsoudily Spojené státy. „Pozastavili jsme naše strategické partnerství s Gruzií,“ oznámil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Opozice i organizace poukazují na nesrovnalosti
Země má cíl dosáhnout vstupu do EU zakotvený v ústavě a přibližování k EU podporuje podle průzkumů velká většina společnosti. Gruzínský sen si ve volbách z konce října zajistil setrvání u moci na další funkční období. Získal v nich 54 procent hlasů, což opozice zpochybňuje. Opoziční strany i západní organizace poukazují na to, že hlasování provázely značné nesrovnalosti.
V zemi se v posledních týdnech konají protesty proti politice vládnoucího Gruzínského snu, který podle kritiků zemi přivádí do ruské sféry vlivu. Lidé na místě podle agentury DPA uvedli, že demonstrace z pátečního večera a noci byla zatím největší.
Prezidentka hodlá zůstat ve funkci i po konci mandátu
Nynější gruzínský parlament není podle prezidentky země Salome Zurabišviliové legitimní. Chce proto zůstat ve funkci i po skončení mandátu, což je 14. prosince. Napsala to agentura Reuters. Zurabišviliová odmítá uznat výsledky říjnových parlamentních voleb a obvinila Rusko, že se do hlasování vměšovalo.
„Nelegitimní parlament nemůže zvolit mého nástupce,“ uvedla prezidentka. „Můj mandát pokračuje, a to až do zasedání legitimně zvoleného parlamentu,“ uvedla podle agentury Reuters. Podle Zurabišviliové je prezidentský úřad nyní jedinou legitimní institucí v Gruzii.
Prezidentka potvrdila svůj záměr i v rozhovoru s agenturou AFP. „Můj mandát potrvá do doby, než se uskuteční nové volby a vznikne parlament, který zvolí mého nástupce podle nových pravidel,“ uvedla prezidentka.
V roce 2017 gruzínský parlament schválil reformu, která zrušila přímou volbu hlavy státu. Prezidenta nově budou vybírat volitelé, mezi kterými jsou členové parlamentu.
Tento týden poslanci vládní strany Gruzínský sen odhlasovali setrvání premiéra Irakliho Kobachidzeho ve funkci. Stalo se tak na zasedání, které však nebylo svoláno prezidentkou, jak požadují zákony. Zasedání Zurabišviliová označila za protiústavní, protože ústavní soud nerozhodl o jejích námitkách. Schůze se odmítla zúčastnit i opozice.
