„Pokud se vám to nelíbí, skončeme to,“ vyzvala šéfka CDU své spolustraníky

Nahrávám video

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.

„Pokud jste toho názoru, že to Německo, jaké ho chci, není to Německo, jak si ho představujete vy, pokud jste toho názoru, že ta cesta, kterou s vámi chci společně jít, není ta cesta, kterou považujete za správnou, tak to dnes vyjádřete. Pak to také dnes skončeme. Tady a teď, dnes,“ řekla Krampová-Karrenbauerová k velkému překvapení asi tisícovky delegátů.

Ti ale nakonec její skoro hodinu a půl trvající řeč ocenili sedmiminutovým potleskem ve stoje, a dali tak jasně najevo, co si o sedmapadesátileté političce myslí.

Krampová-Karrenbauerová, podle níž není možné jen kritizovat, svým projevem rázně reagovala na množící se útoky z posledních týdnů. Někteří křesťanští demokraté jí vyčítali „bezobsažnou politiku“ nebo otevřeně prohlašovali, že by se neměla stát kandidátkou konzervativní unie CDU/CSU na kancléřku pro volby za dva roky. Mnoho úspěchů zatím nezaznamenala ani na pozici ministryně obrany.

Nahrávám video

I v pátek v projevech některých delegátů zaznívaly požadavky na „jasný profil“ strany nebo „silné vedení“, AKK, jak se jí v Německu přezdívá, ale žádný z předních činitelů k rezignaci přímo nevyzval.

Neučinil tak ani bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz, který loni v souboji o post předsedy strany Krampové-Karrenbauerové těsně podlehl. Své stranické šéfce i vládě Angely Merkelové, kterou ještě v říjnu podrobil zdrcující kritice, v Lipsku naopak vyjádřil loajalitu.

Friedrich Merz
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Pro kancléřskou funkci je AKK až pátou šancí

Jako kandidátka na kancléřku je však AKK podle průzkumu mezi členy CDU a její sesterské CSU s 13 procenty až pátou možností. Mnohem lepší vyhlídky mají Friedrich Merz (24,5 procenta) a ministerský předseda nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet (26 procent).

Lepší šance než AKK mají i předseda CSU Markus Söder (15 procent) a ministr zdravotnictví Jens Spahn (14,5 procenta). 

Při setrvání Krampové-Karrenbauerové ve funkci předsedkyně hlavní personální změnu představovalo zvolení místopředsedkyně CDU, kterou se stala šestačtyřicetiletá členka Spolkového sněmu Silvia Breherová. Nahradila Ursulu von der Leyenovou, která od prosince povede novou Evropskou komisi.

Naše hodnoty jsou nezlomné, s Čínou ale obchodujme, vyzvala Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová na sjezdu CDU
Zdroj: Matthias Rietschel/Reuters

Před straníky v pátek v Lipsku vystoupila s projevem i kancléřka Angela Merkelová, která CDU vedla 18 let, než se kvůli padajícím preferencím loni rozhodla předsednickou pozici opustit. Merkelová zdůraznila, že CDU i celé Německo musí ve své politice vyvažovat hodnoty a zájmy, a to i ve vztahu k zemím jako jsou Čína a Rusko.

„Vždy pro nás bylo typické, že jsme dokázali spojovat hodnoty a zájmy. To bychom měli i nadále,“ řekla zhruba tisícovce delegátů Merkelová. „Naše hodnoty jsou nezlomné, když myslíme na to, že se zasazujeme za lidská práva na celém světě a třeba i v Číně a Hongkongu v těchto dnech. Ale naše zájmy také hrají roli, když jde o to, že Čína je dnes naším největším obchodním partnerem,“ poznamenala.

To samé podle ní platí také pro Rusko, s nímž by si přes všechny stávající problémy přála dobré sousedství.

Šéfka německé vlády také zdůraznila, že proto je právě dnes nutná jednotná a silná Evropa. Připomněla také, že se přesně před 14 lety ujala postu kancléřky, a za tu dobu se svět zásadně změnil – multilateralismus, který se Německo snaží důsledně zastávat, je pod tlakem, objevují se nové obchodní spory a najednou je třeba obhajovat svobodný obchod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...