Pokud se Rusko nezmění, musí pryč z OSN i dalších institucí, říká Podoljak pro ČT

Nahrávám video

Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Ukrajinský prezident, Volodymyr Zelenskyj v USA navrhl uspořádat nový mírový summit OSN. Ministr zahraničí Kuleba řekl, že by se mohl konat v únoru a prostředníkem rozhovorů by měl být generální tajemník OSN Antonio Guterres. Jaké očekáváte výsledky?

Zaprvé, prezident Zelenskyj navrhl již o něco dříve mírový plán. Bylo to v Indonésii na summitu G19 (skupina se jmenuje G20, Podoljak však neuznává členství Ruska – pozn. red.), kde byla uvedena posloupnost kroků, které by vedly k trvalému míru nejen na Ukrajině. Je třeba projednat vše, co se týká této války z pohledu mezinárodního práva, mezinárodního humanitárního práva, z hlediska snahy zabránit mezinárodní potravinové krizi a tak dále. Je tam několik kroků, které by bylo třeba implementovat.

Summit má stanovit logistiku těchto kroků. Summit je pokračováním mírového plánu, ale má také stanovit logistiku provádění těchto mírových kroků v reálném světě. Na jaké otázky by se jaká země soustředila.

Co se týká pana Guterrese, nejde až tak o prostřednictví. Ale protože rozumíme, že Ruská federace nemá zájem na míru jako takovém, jde o moderování. Aby všechny země, které se budou účastnit tohoto summitu, mohly uplatnit svůj názor a aby tyto pozice byly promítnuty do rezolucí v rámci systému OSN. Takový je úmysl.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Kuleby by se Rusko mohlo účastnit summitu, pokud by stanulo před mezinárodním tribunálem kvůli svým válečným zločinům. Je to možné?

Vyjděme z toho, že válka, která trvá již deset a půl měsíce, podstatně změnila situaci v Evropě i globální situaci. Pochopte, že před šesti měsíci bychom se tu vůbec nebavili o zvláštním tribunálu jako takovém. Dnes je koncepce zvláštního tribunálu předmětem jednání o mezinárodním právu na úrovni ministrů spravedlnosti nebo ministrů zahraničních věcí nejen ve skupině zemí G7, ale také Evropské unie. Dnes je to již axiomem – zvláštní tribunál bude. Proč? Protože množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné. Jsou to nejen zločiny proti ozbrojeným silám. Jde také o porušování mezinárodního humanitárního práva, o zločiny proti civilistům.

V prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí byla výzva vyloučit Rusko z Rady bezpečnosti OSN. Jak by se to mohlo stát? Rusko má v Radě bezpečnosti právo veta.

Právě proto, že, jak jste správně řekla, Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti s právem veta, my dnes nevidíme OSN jako organizaci, která může zasáhnout. Tím myslím skutečně zasáhnout – v případě této nebo jiných válek nejen na území Ukrajiny. Rusko vždy použije veto ve prospěch té, či jiné agresivní země. Té, či jiné teroristické organizace. Je třeba tomu udělat přítrž. 

Pokud chceme mít akceschopnou platformu s názvem OSN, kde můžeme řešit globální konfliktní situace, je třeba přijmout rezoluci, která bude účinná. Je třeba odsud vyloučit zemi, která je buď sponzorem terorismu, o čemž mluví například Evropský parlament, nebo teroristickou zemi, která vede válku teroristického typu a bombarduje například naši energetickou soustavu, na níž závisí život 35, 40 milionů lidí. 

Jde o proces, k němuž se budou postupně připojovat další země. Podobně jako to bylo s otázkou zvláštního tribunálu, o které jsme začali hovořit před čtyřmi, pěti měsíci. Dnes jde o reálnou koncepci, která se bude realizovat. Myslím si, že stejným způsobem se bude za určitý čas realizovat koncepce Rusko pryč z OSN. 

Víte, řeknu k tomu víc. Přinejmenším, jak se budeme blížit konci války a Rusko bude prohrávat a Ukrajina vyhrávat, hodně tradičních postojů se bude měnit. Včetně postojů k roli, či postavení Ukrajiny v mezinárodních institucích. Rusko pozbude na určitou dobu členství nejen v OSN. Totéž v OBSE – Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, nebo MAAE – Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. Taková země, pokud neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí a blokovat jejich práci.

Prezident Ukrajiny prohlásil, že počítá s účastí Indie na uskutečnění mírového vzorce. Můžete to vysvětlit? Očekáváte účinný tlak Indie na Rusko?

Filosofie Indie jako státu, etnika, národa, je filosofie míru jako takového. Pro Indii je to principiální otázka. Indie nemá ráda války. Je jasné, že má určité své konflikty se sousedy, ale Indie vždy vystupuje za mírové řešení konfliktů bez války. 

Indie bude předsedat G19, a proto pan prezident je názoru, že Indie, opírajíc se o tuto ideologii míru, může velmi efektivně zabezpečit moderování právě mírových procesů. Skutečných mírových procesů, ne abstraktního míru, o kterém mluví Ruská federace. Na způsob „nechte nás obsadit část vašeho území, dovolte nám právně neodpovídat za zločiny, které jsme spáchali na Ukrajině, a toto budeme považovat za mírový proces“. Ne, takto to nebude. 

Myslím, že Indie chápe, že mír může nastat, když opustíš cizí území, když neokupuješ cizí území a když převezmeš odpovědnost za válečné zločiny, za masové vraždy lidí. Myslíme si, že Indie by tu mohla sehrát důležitou roli. Opírajíc se o svou filosofii míru. 

Změní dodávka systému Patriot průběh války?

Je to pro nás obranná válka. Pokud vezmeme do úvahy, že Rusko střílí po civilním obyvatelstvu, po našich městech, velkých městech, milionových městech, po energetické infrastruktuře, aby města v zimě zamrzla, je důležitým prvkem uzavření nebe. Je to obrana nebe, obrana civilního obyvatelstva. V této oblasti má předání systému Patriot velmi symbolickou hodnotu. Znamená to, že neexistují omezení v oblasti předávání pokročilých zbraní Ukrajině. Ještě je tu otázka protiútoku, protože tam jde o trochu jiné programy. Ale k tomuto. Nejde jen o patrioty, dostáváme také další pokročilé zbraně i od jiných zemí. Myslíme si, že jsme schopni vybudovat systém obrany civilního obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 23 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...