Pokud EU a Mercosur nedotáhnou dohodu o volném obchodu do konce, budeme světu pro smích

Nahrávám video

Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a čtyřmi jihoamerickými státy Argentinou, Uruguayí, Paraguayí a Brazílií, sdruženými v organizaci Mercosur, trvají s přestávkami už více než dvacet let. Po uzavření dohody by vznikla největší zóna volného obchodu na světě. V současnosti jí ale brání obavy evropských politiků z levného dovozu potravin či dalších protestů zemědělců. Podle uruguayského náměstka ministra zahraničí Nicoláse Albertoniho smlouva ale přesahuje obchodní a ekonomické zájmy.

Na dohodě o volném obchodu mezi Mercosurem a EU se začalo pracovat před více než dvaceti lety. Obě strany spolu vyjednávaly devatenáct let. K podpisu ale zatím nedošlo...

Občas je to pro mě těžké pochopit. Nejen z obchodního, ale hlavně z geopolitického hlediska. Představme si scénář, že by k dohodě mezi Mercosurem a EU nakonec nedošlo. Že by po dvaceti letech dva regiony západního světa, které jsou historicky svázané, řekly: nedotáhly jsme to do konce, protože si nerozumíme. To by byl vzkaz, který by přesahoval hranice obchodu, ekonomiky, Čínu... To by byl vzkaz geopolitického významu. Jak se říká, když se dva perou, třetí se směje. Kolik států na světě se bude smát, když uvidí, že Evropa a Latinská Amerika se nemohly po dvaceti letech na něčem domluvit.

Té situace už dlouhodobě využívají jiné státy, mocnosti...

Zájem o rozvíjející se regiony stále roste. Ať už ze strany USA, Evropy, nebo Číny. V mezinárodních vztazích je vše relativní. Zůstat pasivní znamená zůstat pozadu. Protože vždycky budou státy, které se budou chtít posunout dál. Čína projevuje vytrvalý zájem. Nejen v Latinské Americe, ale i v jiných částech světa. Čína ale v našem regionu uzavírá bilaterální dohody. I my jako Uruguay se přibližujeme k určité dohodě, která by vedla ke konkrétní smlouvě. Ale Peking s námi nemá tak obrovské pouto jako Evropa, která má teď vše ve svých rukách.

Smlouva ale stále nevstoupila v platnost. Co tomu tedy brání?

Uvědomme si, že by šlo o největší dohodu mezi dvěma regiony na světě. Nic by nebylo srovnatelné se smlouvou mezi EU a Mercosurem. Od počátku bylo zřejmé, že tak velká, složitá dohoda vyžaduje čas. Nikdo si ale nedokázal představit, že půjde o dvacet let. Když se zahájila vyjednávání, svět byl naprosto jiný. Dnes jde o ekonomické a politické otázky, o význam některých odvětví.

Cestu máme naplánovanou, zbývá už jen dohodu mezi oběma regiony, které jsou si velmi blízko, dotáhnout do konce. Neřeknu vám konkrétní cifru, ale určitě osmdesát procent lidí v Uruguayi pochází z Evropy. My jsme Evropané, cítíme se Evropany. Já se jmenuji Albertoni. Mám kořeny nedaleko odtud. Jenže my jsme si tak blízko, že si myslíme, že to tak bude napořád. Ale pozor, blízkost je dnes relativní. Na mezinárodním poli se začali objevovat noví hráči – Čína, ale i další, třeba Indie... Mezi námi bude vždycky blízký vztah, ale pokud jde o zájmy v mezinárodním kontextu, opakuji: vše je relativní. To si musí uvědomit obě strany. Je třeba myslet na to, že zájmy mohou opadnout. Navzdory tomu, že dnes dáváme najevo opak.

Jak vy osobně vnímáte čínský vliv v Latinské Americe?

Čínské investice do veřejné infrastruktury v mé zemi jsou nulové. Ne ale kvůli tomu, že bychom nějakou zemi odmítali. Vždy máme veřejné soutěže, kterých se účastní čínské, americké, evropské firmy s nabídkami nejlepší kvality a ceny. Vyplynulo tak, že z různých důvodů se Čína u nás k investicím do veřejné infrastruktury nedostala. Mám na mysli klasický čínský projekt v Latinské Americe, na který se nahlíží s určitou rezervou: stavba mostů nebo přístavů, které se stanou na určitou dobu majetkem čínské společnosti. Tento způsob evropského uvažování, který má své opodstatnění, by měl Evropu motivovat k tomu, aby jednala rychleji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...