Pokud EU a Mercosur nedotáhnou dohodu o volném obchodu do konce, budeme světu pro smích

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rozhovor s Nicolásem Albertonim o obchodní smlouvě s EU
Zdroj: ČT24

Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a čtyřmi jihoamerickými státy Argentinou, Uruguayí, Paraguayí a Brazílií, sdruženými v organizaci Mercosur, trvají s přestávkami už více než dvacet let. Po uzavření dohody by vznikla největší zóna volného obchodu na světě. V současnosti jí ale brání obavy evropských politiků z levného dovozu potravin či dalších protestů zemědělců. Podle uruguayského náměstka ministra zahraničí Nicoláse Albertoniho smlouva ale přesahuje obchodní a ekonomické zájmy.

Na dohodě o volném obchodu mezi Mercosurem a EU se začalo pracovat před více než dvaceti lety. Obě strany spolu vyjednávaly devatenáct let. K podpisu ale zatím nedošlo...

Občas je to pro mě těžké pochopit. Nejen z obchodního, ale hlavně z geopolitického hlediska. Představme si scénář, že by k dohodě mezi Mercosurem a EU nakonec nedošlo. Že by po dvaceti letech dva regiony západního světa, které jsou historicky svázané, řekly: nedotáhly jsme to do konce, protože si nerozumíme. To by byl vzkaz, který by přesahoval hranice obchodu, ekonomiky, Čínu... To by byl vzkaz geopolitického významu. Jak se říká, když se dva perou, třetí se směje. Kolik států na světě se bude smát, když uvidí, že Evropa a Latinská Amerika se nemohly po dvaceti letech na něčem domluvit.

Té situace už dlouhodobě využívají jiné státy, mocnosti...

Zájem o rozvíjející se regiony stále roste. Ať už ze strany USA, Evropy, nebo Číny. V mezinárodních vztazích je vše relativní. Zůstat pasivní znamená zůstat pozadu. Protože vždycky budou státy, které se budou chtít posunout dál. Čína projevuje vytrvalý zájem. Nejen v Latinské Americe, ale i v jiných částech světa. Čína ale v našem regionu uzavírá bilaterální dohody. I my jako Uruguay se přibližujeme k určité dohodě, která by vedla ke konkrétní smlouvě. Ale Peking s námi nemá tak obrovské pouto jako Evropa, která má teď vše ve svých rukách.

Smlouva ale stále nevstoupila v platnost. Co tomu tedy brání?

Uvědomme si, že by šlo o největší dohodu mezi dvěma regiony na světě. Nic by nebylo srovnatelné se smlouvou mezi EU a Mercosurem. Od počátku bylo zřejmé, že tak velká, složitá dohoda vyžaduje čas. Nikdo si ale nedokázal představit, že půjde o dvacet let. Když se zahájila vyjednávání, svět byl naprosto jiný. Dnes jde o ekonomické a politické otázky, o význam některých odvětví.

Cestu máme naplánovanou, zbývá už jen dohodu mezi oběma regiony, které jsou si velmi blízko, dotáhnout do konce. Neřeknu vám konkrétní cifru, ale určitě osmdesát procent lidí v Uruguayi pochází z Evropy. My jsme Evropané, cítíme se Evropany. Já se jmenuji Albertoni. Mám kořeny nedaleko odtud. Jenže my jsme si tak blízko, že si myslíme, že to tak bude napořád. Ale pozor, blízkost je dnes relativní. Na mezinárodním poli se začali objevovat noví hráči – Čína, ale i další, třeba Indie... Mezi námi bude vždycky blízký vztah, ale pokud jde o zájmy v mezinárodním kontextu, opakuji: vše je relativní. To si musí uvědomit obě strany. Je třeba myslet na to, že zájmy mohou opadnout. Navzdory tomu, že dnes dáváme najevo opak.

Jak vy osobně vnímáte čínský vliv v Latinské Americe?

Čínské investice do veřejné infrastruktury v mé zemi jsou nulové. Ne ale kvůli tomu, že bychom nějakou zemi odmítali. Vždy máme veřejné soutěže, kterých se účastní čínské, americké, evropské firmy s nabídkami nejlepší kvality a ceny. Vyplynulo tak, že z různých důvodů se Čína u nás k investicím do veřejné infrastruktury nedostala. Mám na mysli klasický čínský projekt v Latinské Americe, na který se nahlíží s určitou rezervou: stavba mostů nebo přístavů, které se stanou na určitou dobu majetkem čínské společnosti. Tento způsob evropského uvažování, který má své opodstatnění, by měl Evropu motivovat k tomu, aby jednala rychleji. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 mminutou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...