Pokud bychom přijali nelidskosti Moskvy jako něco normálního, umožnili bychom vítězství ruského světa, varoval Duda

Pokud přijmeme nehumánnost Ruska jako něco normálního, umožníme tím vítězství takzvaného „ruského světa“, který znamená brutalitu, agresi, válku, chudobu a smrt, prohlásil polský prezident Andrzej Duda. V polské Lodži se ve čtvrtek sešli ministři zahraničí členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Polský prezident připomněl, že nynější ruská invaze na Ukrajinu je prvním takovým válečným aktem v Evropě od 2. světové války. „Poprvé od 2. světové války jsme konfrontováni s tak otevřeným ozbrojeným útokem na principy, které jsme všichni přijali, abychom předešli další válce v Evropě,“ prohlásil Duda. Dnešní Rusko je podle něj „zločinecký stát, jehož politiku nelze tolerovat a jehož slovům nelze věřit“.

K pokračujícímu ničení civilní infrastruktury na Ukrajině prezident poznamenal, že mezinárodní společenství „by nemělo akceptovat záměrné vyhlazování civilního obyvatelstva“. „To by nemělo být vnímáno jako normální, nelze to ignorovat,“ zdůraznil Duda.

Ruská politika je podle něj založená na „antihodnotách“, proti nimž evropské země spojily síly, aby vytvořily Evropu, v níž jsou „respektovány svoboda jednotlivce a lidský život“. Uznání toho, co Rusko na Ukrajině dobylo, by otevřelo cestu k velké válce, varoval.

Lipavský ocenil, že Polsko jednání zorganizovalo

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval na setkání Západ, aby uvalil sankce na ruský průmysl vyrábějící rakety a střely s plochou dráhou letu, které vážně poškodily ukrajinskou energetiku a ponořily do tmy celé regiony, včetně Kyjeva.

„Shodli jsme se, že totální válka proti Ukrajině vyžaduje totální podporu Ukrajině,“ uvedl Kuleba po jednání se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. Ukrajinský ministr se zasazoval za sankce proti ruskému raketovému průmyslu. AFP připomněla, že EU již zakázala vyvážet do Ruska zbraně, munici a výrobky a technologie dvojího použití, tedy pro civilní a vojenské účely, které by mohly posílit ruské zbrojení.

„Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE,“ řekl agentuře PAP šéf české diplomacie Jan Lipavský a ocenil Polsko, že jako předsedající země organizace byla s to i za takových okolností jednání desítek ministrů zahraničí v Lodži uspořádat. „I přes postoj Ruska musíme pokračovat v této činnosti (OBSE) a využívat veškerého tvůrčího potenciálu, jakkoli se to zdá čím dál těžší,“ dodal.

Nahrávám video

Lavrov přiznal bombardování civilní kritické infrastruktury, invazi označil za válku

Polsko odmítlo na jednání vydat víza ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi, protože se na něj vztahují sankce EU.

Stálý představitel Česka při NATO Jakub Landovský krok Varšavy přivítal. „Mají být zachovány diplomatické kanály, ale zároveň je třeba dodržovat pravidla. Polsko určitě vycházelo ze schválených sankcí a má na to právo. Ten zločin a agrese – a já nepochybuji, že k nim došlo – je zločinem vrcholných rozhodovacích prvků Ruské federace, včetně prezidenta nebo ministra Lavrova,“ řekl v Událostech, komentářích.

Lavrov kvůli neúčasti na zasedání OBSE uspořádal v Moskvě tiskovou konferenci. Na ní uvedl, že Spojené státy a Severoatlantická aliance se přímo účastní války na Ukrajině, protože dodávají Kyjevu zbraně. Západ měl podle něj reálnou možnost odvrátit konflikt na Ukrajině, ale nehleděl na ruské zájmy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek odmítl, že by Aliance byla jednou ze stran konfliktu. V podpoře napadené země šéf NATO vidí způsob, jak zabezpečit mír.

„Vyřazujeme z provozu energetické objekty na Ukrajině, které vám (Západu) umožňují dodávat Ukrajině smrtící zbraně sloužící k zabíjení Rusů, takže nemá cenu říkat, že se USA a NATO neúčastní této války,“ přiznává bombardování ukrajinské civilní kritické infrastruktury Lavrov. Při svém projevu použil přímo slovo válka. Dosud Kreml konflikt na Ukrajině označoval striktně jen souslovím „speciální vojenská operace“.

Sergej Lavrov
Zdroj: DPA/Christoph Soeder/ČTK

Šéf NATO Stoltenberg ve čtvrtek na Berlínské bezpečnostní konferenci zase zdůraznil, že Aliance Ukrajině pomáhá, ale není stranou konfliktu. „Podporujeme Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi,“ upozornil s tím, že na Ukrajině nejsou žádní vojáci NATO.

„Až jednou naši západní sousedé, protože se sousedstvím se nedá nic dělat, a naši bývalí partneři budou mít zájem na obnově spolupráce ohledně evropské bezpečnosti, tak žádná obnova nebude,“ pohrozil Lavrov, představitel země, která přes devět měsíců vede útočnou válku proti sousednímu státu.

„Restart“ vztahů mezi Západem a Ruskem považuje v blízké budoucnosti za nemožný i Jakub Landovský. „Máme usilovat o to, aby s Ruskou federací vznikaly systémy, které se budou věnovat pouze bezpečnosti. Ale nevysílejme signál, že je vše prominuto a vše je ve starých kolejích. To by bylo destruktivní,“ upozornil ve vysílání ČT24.

Nahrávám video

Stoltenberg prohlásil, že pokud Ukrajina padne, nebude možné dosáhnout s agresorem trvalého míru.

„Nejlepší cestou, jak zajistit trvalý mír, je podpořit Ukrajinu,“ je přesvědčený generální tajemník NATO.

NATO přináší destrukci, tvrdí agresor

Podle Lavrova je však OBSE zcela v područí Západu, ztrácí na důležitosti a bezpečnost v Evropě se drobí. „Západ dělá přesně to, čemu se založením OBSE snažil předejít. Kope příkopy, které rozdělují. Kde se kope, může být někdo pohřben,“ vyhrožoval. Rusko patří stejně jako například Ukrajina nebo USA mezi členské země této bezpečnostní organizace.

Lavrov mimo to vznesl i další četná obvinění proti Severoatlantické alianci, která podle něj přináší destrukci a utrpení. Západ měl podle ministra možnost odvrátit ruskou invazi na Ukrajinu, ale nenaslouchal Moskvě, která požadovala mimo jiné to, aby se struktura NATO vrátila do roku 1997, tedy například před přijetí Česka do Aliance.

Rusko měsíce před napadením Ukrajiny v únoru opakovalo, že požaduje od Severoatlantické aliance a USA garance pro svoji vlastní bezpečnost. Mimo jiné chtělo záruku, že Ukrajině nebo Gruzii nebude umožněno vstoupit do NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...