Podstatným faktorem energetické krize je Green Deal, řekl prezident Zeman po jednání V4

Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu zemí Visegrádské skupiny (V4) v Bratislavě. Podstatným faktorem energetické krize je takzvaný Green Deal, řekl český prezident Miloš Zeman po úterní schůzce. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň. Zeman se také vyslovil pro rozšíření V4 o Slovinsko.

„Máme obnovitelné zdroje, které musejí být pro jejich nestabilitu zálohovány konvenčními zdroji. Při vší úctě k životnímu prostředí bychom měli především pečovat o lidstvo,“ řekl Zeman v souvislosti s vysokými cenami energií.

Podle Čaputové Rusko už před invazí na Ukrajinu omezovalo například dodávky zemního plynu do Evropy, což vedlo ke zvýšení cen energií. „Rusko využívá dodávky energií jako zbraň vůči nám a našim obyvatelům,“ řekla.

Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu dříve přijala Evropská komise. Soubor návrhů má uzpůsobit politiky členských zemí v klimatických otázkách, energetice, dopravě a zdanění tak, aby se do roku 2030 podařilo snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Nahrávám video

První jednání od únorové invaze

Prezidenti zemí V4 hovořili také o dopadech konfliktu na Ukrajině. „Všichni si přejeme mír. Takovýto mír musí být spravedlivý. K tomu, aby nastal mír, stačí, aby ruští vojáci odešli z Ukrajiny a aby Rusko respektovalo hranice,“ řekla Čaputová. Prohlásila také, že sankce mají nepochybně větší dopad na Rusko než na evropské země.

Zeman zopakoval svá dřívější vyjádření ohledně rizika jaderného konfliktu, o kterém hovořil už minulý týden před účastníky zasedání Evropského politického společenství (EPC) v Praze.

Hlava slovenského státu vyjádřila vděk České republice a Polsku za to, že obě země dříve převzaly ochranu vzdušného prostoru Slovenska, Česku navíc také za jeho velení v mnohonárodní jednotce NATO, která vznikla na Slovensku v reakci na ruský útok na Ukrajinu.

Prezidenti V4 se sešli na společném jednání poprvé od únorové vojenské invaze Ruska na Ukrajinu. Čaputová poukázala na nejednotný postoj zemí V4 ohledně vojenské pomoci Kyjevu. Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Zeman za maďarskou pomoc označil to, že se Budapešť podílí na odminování ukrajinského území.

Rozšíření V4 o Slovinsko

Český prezident také ocenil, že všechny země V4 po ruské invazi na Ukrajinu poskytly pomoc ukrajinským uprchlíkům. Spolupráce v rámci Visegrádské skupiny je podle něj přinejmenším stejně užitečná jako jiné podobné formáty, jako například v rámci zemí Beneluxu. „Visegrád prokázal svou roli, když zabránil pokusům o rozdělování ilegálních migrantů formou kvót mezi jednotlivé evropské země,“ řekl Zeman. Vyslovil se také pro rozšíření skupiny V4 o Slovinsko, které podle něj do visegrádské spolupráce patří.

Prezidenti Slovenska, Polska a Maďarska využili tiskovou konferenci po summitu k tomu, aby ocenili Zemana, kterému příští rok končí druhé funkční období. Polský prezident Andrzej Duda ho označil za vtipného politika, podle prezidentky Katalin Novákové bude Zeman na schůzkách hlav států chybět. Nováková, která nastoupila do prezidentského úřadu letos v květnu, měla na společném jednání prezidentů V4 premiéru. Sám Zeman vyjádřil potěšení, že jednání s kolegy mohl absolvovat na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...