Podrobnosti razie v Německu byly známé předem, tvrdí poslankyně. Podle ministryně informace neunikly

Rozsáhlý středeční zátah německé policie proti krajně pravicovým extremistům, kteří podle vyšetřovatelů připravovali v Německu násilný převrat, vyvolává pochybnosti o dobré přípravě. Poslankyně za postkomunistickou Levici Martina Rennerová tvrdí, že o chystaných raziích měla informace s týdenním předstihem a že zná také média, která to věděla ještě o další týden dříve. Spolková ministryně vnitra reagovala, že všichni, kteří měli být dopadeni, skončili v rukách policie.

„Sama jsem o tom věděla od poloviny minulého týdne,“ prohlásila Rennerová v rozhovoru se zpravodajskou televizí n-tv. Poznamenala, že některá média měla informace o zátahu i s dvoutýdenním předstihem. „Známa byla jména obviněných, jejich adresy a plánovaný čas zátahu,“ tvrdí poslankyně.

Plány razií sice nejvyšší státní zastupitelství označilo jako tajné, ale zároveň o nich byla informována řada lidí, což Rennerová považuje za nezodpovědné. „Neměly se o tom dozvědět žádné nepovolané třetí osoby, aby nebylo ohroženo vyšetřování. Utajení je ale složité, pokud jsou cílové osoby a časy předem známé. Existovalo tak riziko, že se měsíce plánovaná akce nezdaří,“ míní zákonodárkyně.

Thomas Haldenwang, který vede Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, řekl, že extremisté byli sledováni od jara a že se zátahem se vyčkávalo na získání dostatku důkazů. „Německé bezpečnostní úřady měly ale situaci po celou dobu pod kontrolou,“ ujistil.

Německá média nyní ale poukazují na to, že extremisté mohli být varováni. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová tvrdí, že všichni, kteří měli být dopadeni, skončili v rukách policie, takže žádné informace neunikly.

Podle Rennerové se teprve ukáže, zda radikálové razii nečekali a zda kvůli tomu nějaké klíčové důkazy nezničili.

„Informace se předem rozšířily tak, že to působí jako nějaká PR akce,“ řekla. Dodala, že boj proti terorismu musí být prováděn citlivě a nesmí se stát estrádou.

Na rozhovor Rennerové upozornil na Twitteru i poslanec protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který je českého původu. Jednou ze zadržených byla i soudkyně a někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD Birgit Malsacková-Winkemannová. Bystroň také napsal, že razie byla největším zneužitím moci v dějinách spolkové republiky a masivním zastrašováním celé opozice.

AfD pod tlakem

Řada německých politiků po zátahu hovořila o tom, že AfD je pro německou demokracii nebezpečná. To uvedli mimo jiné spolušéfka Zelených Ricarda Langová nebo durynský sociálnědemokratický ministr vnitra Georg Maier. Strana, která měla kvůli svým postojům řadu problémů s úřady a také tajnými službami, se tak dostává pod tlak. Vedení AfD sice vyšetřování plně podpořilo a radikální názory spiklenců odmítlo, přesto se uvnitř strany podle deníku Neue Zürcher Zeitung hovoří o politicky motivovaných raziích.

Po zátazích, které se odehrály nejen v Německu, ale také v Rakousku a Itálii, bylo obviněno 54 lidí. Skupina, kterou vyšetřovatelé označují jako teroristické uskupení, se hlásila k hnutí Říšští občané, které neuznává legitimitu současné spolkové republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...