Podpořme energetickou nezávislost na Rusku 20 miliardami eur, shodli se ministři financí EU

Státy Evropské unie se v úterý shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard korun) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek.

Česká republika by měla získat přibližně 16,7 miliardy korun. Státy se na definitivní podobě finanční podpory ještě budou muset shodnout s Evropským parlamentem.

„Dnes (v úterý) jsme na Radě Ecofin udělali průlomový krok směrem ke zbavení Evropy její závislosti na ruských fosilních palivech,“ řekl k dohodě český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten zasedání s unijními kolegy jako ministr z předsednické země řídí.

Tři čtvrtiny ze zmíněných 20 miliard eur by měl poskytnout Inovační fond, v němž jsou příjmy z prodeje emisních povolenek určené na podporu ekologických technologií. Zbylou čtvrtinu chtějí země získat rychlejším prodejem části povolenek.

Přesun peněz do střední a východní Evropy

Evropská komise na jaře v rámci plánu označovaného jako REPowerEU navrhla podpořit odchod od ruské ropy a plynu částí peněz z fondu obnovy původně určeného na pomoc s hospodářskými následky covidové krize.

Dvacetimiliardový balík chtěla rozdělovat podle stejného klíče jako pandemický fond, tedy zejména podle úrovně nezaměstnanosti v době před krizí.  Veškeré peníze měly jít z prodeje povolenek sloužících jako rezerva.

To kritizovala část zemí západní a severní Evropy, podle nichž by prodej rezervních povolenek mohl zkomplikovat plnění emisních cílů EU. Řada států závislejších na energiích z Ruska zase nesouhlasila s klíčem k rozdělení peněz a nejprve francouzské a po něm i české předsednictví proto přišly s novým způsobem výpočtu a získávání peněz.

„Pomůže zlepšit energetickou bezpečnost EU a řešit vysoké ceny energií rychlými investicemi tam, kde je to nejvíce potřeba,“ ocenil aktuální shodu států místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě posledního českého návrhu se část peněz přesunula od Itálie nebo Španělska k zemím střední a východní Evropy, které budou muset do získání nezávislosti na Rusku investovat více. Česku podle Stanjury pomohou peníze k získání nových zdrojů energie, mezi nimiž je například letos získaná kapacita dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Nizozemska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...