Podněstří hlásí plánované výpadky elektřiny, podle médií odmítlo pomoc Moldavska

Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc obyvatel, oznámily v pátek plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Podle webu Politico vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu i na humanitární pomoc.

Od 1. ledna jsou v Podněstří přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností, druhý lednový den úřady informovaly o uzavření všech průmyslových podniků s výjimkou výrobců potravin.

„Dnes, 3. ledna, budou v Podněstří rotující výpadky (v dodávkách elektrické energie). Důvodem je, že obyvatelé republiky v současné době spotřebovávají více elektřiny, než kolik jí vyrábí energetická soustava," uvedlo v pátek podněsterské „ministerstvo“ hospodářství. Výpadky se podle něj budou týkat metropole Tiraspolu i dalších měst a vsí. „Tyto výpadky v dodávkách proudu jsou nevyhnutelné,“ prohlásil vůdce Podněstří Vadim Krasnoselskij.

Zpráva o přerušování dodávek elektřiny přišla z proruského Podněstří ve stejný den, kdy agentura Reuters s odvoláním na obyvatele Tiraspolu napsala, že ve městě sice není panika, ale lidé stojí fronty na elektrická topná tělesa a kamna. Další místní znepokojuje mimo jiné i to, že od středy vzrostly ceny základního zboží, jako je chléb nebo těstoviny. Podražily také deky.

Místní energetická společnost Tirasteploenergo ve středu omezila dodávky tepla a teplé vody do domácností a obyvatelům doporučila, aby se zahřáli tím, že se shromáždí v jedné místnosti, zakryjí okna závěsy nebo přikrývkami a použijí právě elektrická topná tělesa.

Třiapadesátiletý Boris z Tiraspolu vytáhl z garáže elektrický sporák ze sovětské éry, aby si uvařil jídlo a vytopil jím kuchyni. Ložnici vyhřívá elektrickým přímotopem, popsal Reuters.

Kišiněv: Gazprom odmítl dodávat plyn jinou cestou

Kyjev ve středu ukončil přepravu plynu z Ruska přes ukrajinské území do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina, která už téměř jedenáct let čelí ruské agresi a téměř tři roky plnohodnotné pozemní ruské invazi, dohodu neprodloužila. Platby za plyn podle ní pomáhají Moskvě financovat válečné tažení.

Zároveň ruská energetická společnost Gazprom nedávno oznámila, že od středy pozastaví vývoz plynu do Moldavska kvůli nezaplacenému dluhu. Kišiněv výši dluhu zpochybnil a Moskvu obvinil z používání energie jako politické zbraně.

Podněstří již několik let za dodávky Gazpromu nic neplatilo. Rusko však náklady na tyto dodávky započítávalo do zahraničního dluhu Moldavska, vysvětlil například web Euractiv.

Kišiněv přitom loni uvedl, že Gazprom může dodávat surovinu do Moldavska skrze plynovod TurkStream vedoucí přes Černé moře do Turecka, část plynu poté míří dál na Balkán. Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Gazprom, že odmítá dodávat surovinu alternativní cestou a vyvolává tak energetickou krizi. Gazprom se nechal slyšet, že chce, aby Moldavsko nejprve zaplatilo dluh, než se začne plyn do země dodávat alternativními cestami.

Zatímco Podněstří podle Reuters ochromila energetická krize, zbytek Moldavska je podle AFP prozatím ušetřen, protože země si zajistila dodávky energií ze sousedního Rumunska. Moldavský premiér Dorian Recean ujistil, že plynu nakoupeného na mezinárodním trhu je na celou zimu dostatek pro část země na pravém břehu řeky Dněstr. Podněstří je však závislé na Gazpromu.

Politico: Podněstří odmítlo pomoc z Moldavska

Web Politico v pátek na základě uniklé korespondence z podněsterské společnosti Tiraspoltransgas napsal, že vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu po přerušení jeho dodávek.

Podle Politica Tiraspoltransgas v odpovědi na nabídku pomoci od moldavské firmy Moldovagaz napsal, že přechod na neruský plyn „ve skutečnosti znamená přechod od stabilních dodávek z Gazpromu k nákupům za spekulativních podmínek za mnohem vyšší a nestabilní ceny“.

V současné době nedostává Podněstří žádný plyn z Ruska ani z Moldavska a moldavští činitelé tvrdí, že představitelé separatistického regionu rovněž odmítli nabídky humanitární pomoci, včetně generátorů, píše Politico.

Úřady v Tiraspolu se k informacím portálu zatím nevyjádřily. Zdroj z moldavské vlády mu existenci korespondence potvrdil a dodal, že za rozhodnutím stojí spíše Moskva než představitelé Podněstří.

Mezinárodně neuznané Podněstří leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi patnáct set ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky. V Moldavsku je v současnosti prozápadní vláda, která usiluje o vstup do Evropské unie.

Provozovatel slovenské přenosové soustavy hodlá dodržet smlouvu s Kyjevem

V reakci na ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu pohrozil slovenský premiér Robert Fico (Smer) v uplynulých dnech opakovaně Kyjevu odvetnými opatřeními, včetně zastavení dodávek elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SEPS, v pátek uvedla, že bude poskytovat případné dodávky elektřiny Ukrajině v rámci havarijní výpomoci v souladu s platnou smlouvou uzavřenou s partnerskou ukrajinskou společností Ukrenerho.

SEPS loni na jaře o dalších dvanáct měsíců prodloužil platnost smlouvy, na jejímž základě může v rámci havarijní výpomoci dodat do ukrajinské přenosové soustavy elektřinu do výkonu 150 megawattů. V praxi ukrajinská strana tuto formu výpomoci opakovaně využila.

Slovenská firma doplnila, že také zajišťuje přeshraniční přenos elektřiny přes všechna místa ve standardním režimu. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku čistý export elektrické energie ve směru ze Slovenska na Ukrajinu dosáhl 2,43 terawatthodiny, což představuje třiapůlnásobek objemu za stejné období roku 2023.

Nahrávám video

Analytici: Bratislava by uškodila jen sama sobě

Analytik Jozef Badida slovenskému listu Pravda řekl, že umělým omezováním dodávek elektřiny ze Slovenska do zahraničí by pravděpodobně docházelo k porušování evropské i slovenské legislativy. Slovenský exministr hospodářství Karel Hirman už dříve prohlásil, že elektřinu na Ukrajinu prodávají obchodníci, nikoliv stát. Tvrdil, že Bratislava by se po zastavení dodávek proudu na Ukrajinu dostala do konfliktu v rámci EU. Polsko podle médií po uvedených vyjádřeních slovenského premiéra vyjádřilo připravenost zvýšit dodávky elektřiny napadené zemi.

Sociolog a politolog Michal Vašečka z Bratislava International School of Liberal Arts upozornil, že přerušením dodávek elektřiny na Ukrajinu by Slovensko uškodilo jen samo sobě. „Je dnes konsenzus na Slovensku, že by to postihlo především zdejší obchodníky a Slovenskou republiku, která by z toho mohla mít poměrně velké ztráty,“ podotkl v pátečním Horizontu ČT24.

„Máme i zkušenost, že Fico v konečném důsledku vždy hlasuje v Bruselu za konsenzus ohledně Ukrajiny, vždy hlasuje na rozdíl od (maďarského premiéra) Viktora Orbána pro (protiruské) sankce, nikdy není proti. V tomto smyslu se můžeme utěšovat, že je to jen rétorika pro domácí voliče,“ zmínil expert.

„Fico se v poslední době setkává téměř výlučně s lidmi, kteří reprezentují státy BRICS – mezi ně patří Brazílie, Rusko či Čína. Chystá se setkání ve Vietnamu, bylo v Srbsku – jinými slovy, Slovensko se do jisté míry připravuje na prohlubování spolupráce mimo EU. Takže v tomto smyslu to rétorika už není,“ upozornil však vzápětí Vašečka.

Fico přehání, míní Dvořák. Vondráček se Slovenska zastal

O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu na Slovensko v pořadu Události, komentáře hovořili ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Dvořák označil kroky premiéra Fica za prapodivnou hru, kritizuje jeho blízkost Rusku a nepřipravenost. „Fico přehání, opakuje ruskou propagandu a hraje svou domácí rétoriku,“ poznamenal. Vondráček nesouhlasí, a naopak se v pořadu zastal Slovenska. „Oni nezaspali, vzhledem ke svým specifikům, průmyslovému založení a potřebě energie jsou v nelehké situaci,“ domnívá se opoziční politik.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...