Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Naznačují to projekce stanic ARD a ZDF, které se postupně sbližují. SPD vede před konzervativci ziskem 25,8 procenta (ARD), respektive 26 procent (ZDF). Konzervativní unie má podle ARD 24,1 procenta hlasů, podle ZDF 24,2 procenta. Šéf CDU Armin Laschet není spokojen, slíbil ale nadále bojovat za vznik vlády pod jeho vedením. Naopak Scholz uvedl, že prognózy svědčí o úspěchu SPD, a zdůraznil, že chce být kancléřem. Podoba koalice tak bude do značné míry záviset na tom, s kým budou chtít spolupracovat třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).
Volby do Spolkového sněmu
- 22:36
Vážení čtenáři, textová on-line reportáž k dění po spolkových volbách v Německu pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.
- 22:24
Kdo bude příštím německým kancléřem, nechtěl v Událostech, komentářích hádat ani předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý. "Ale přál bych to vítězi voleb Olafu Scholzovi," připustil.
- 22:22
"Paradoxem je, že se daly dohromady strany na třetím a čtvrtém místě a pak si teprve vyberou, s kým chtějí vládnout," komentuje situaci předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.
„Samozřejmě mě výsledek potěšil. Je to velký úspěch,“ prohlásil Scholz v berlínské volební centrále SPD. Mnoho voličů a voliček podle něj dalo zřetelně najevo, že chtějí „změnu ve vládě“ a že se má příští kancléř jmenovat Olaf Scholz. „CDU a CSU jsou poraženy. Vůle voličů je jednoznačná,“ dodal v rozhovoru pro deník Bild.
Ve večerní televizní debatě se vyslovil pro co možná nejrychlejší sestavení vládní koalice. Požaduje „dobrou, pragmatickou vládu pro Německo“, která by vznikla ještě do Vánoc.
I druhý může být kancléřem, věří Laschet
Naopak kancléřského kandidáta CDU/CSU Armina Lascheta průběžné výsledky zklamaly. „S takovýmto výsledkem nemůžeme být spokojeni,“ řekl Laschet ve volební centrále CDU z pódia, kde stála i dosluhující kancléřka Angela Merkelová. „Uděláme vše pro to, aby spolková vláda vznikla pod vedením unie,“ slíbil předseda strany, která míří za svým historicky nejnižším volebním ziskem.
Později v televizní debatě připustil, že kancléřem se nemusí nutně stát vítěz voleb. Odlišné politické postoje stran by se podle Lascheta měly sjednotit tak, aby všechny strany byly ve vládní koalici „rády“. Tento vztah už ale podle něj v poslední fázi koalice CDU/CSU a SPD neplatil.
Složení vládní koalice bude záležet na povolebních jednáních, která mohou trvat i několik měsíců. Kancléřka Merkelová, která již nekandidovala, tak bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.
Levicová koalice možná nebude, naznačují prognózy. Ve hře je semafor i „Jamajka“
Podle prognóz stanic ARD i ZDF nebude možný vznik koalice sociálních demokratů, postkomunistické Levice a Zelených. ARD vychází z toho, že nový Spolkový sněm bude mít 730 poslanců. Výše zmíněná levicová koalice by v něm měla 360 křesel. Scholz by jako kancléř ale mohl vést vládu spolu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP).
Ani prognóza ZDF nevidí většinu u levicové vlády. ZDF předpokládá, že Spolkový sněm bude mít 740 křesel a že SPD, Zelení a Levice by společně měli 366 zákonodárců. To by na převahu v parlamentu těsně nestačilo.
Pokud by se kancléřem nakonec stal Laschet, mohl by podle ARD i ZDF sestavit koalici se Zelenými a FDP. Možné by v případě ZDF i ARD bylo pokračování stávající velké koalice CDU/CSU a SPD, ačkoli se taková možnost nyní jeví jako nepravděpodobná.
Levice, která vystupuje mimo jiné proti NATO, vznikla sloučením hnutí odštěpeného od SPD a Strany demokratického socialismu (PDS). Tato strana byla právním nástupcem Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která byla do roku 1990 vládnoucí komunistickou stranou v Německé demokratické republice (NDR).
Konzervativní unie označuje Levici za krajně levicovou stranu a spolupráci s ní odmítá, Scholz ji naopak neodmítl. Zdůraznil ale, že příslušnost k NATO, spojenectví s USA a silná Evropa jsou pro něj nezpochybnitelné hodnoty. Vládu s Levicí předem neodmítla ani kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková.
FDP chce jednat se Zelenými
Po zveřejnění prvních odhadů výsledků neskrývala Baerbocková zklamání. „Chtěli jsme víc. Ale nedosáhli jsme toho. Kvůli našim chybám na začátku kampaně – kvůli mé chybě,“ uvedla s odkazem na svou plagiátorskou aféru.
Oslavy po zveřejnění odhadů naopak propukly u svobodných demokratů (FDP). „FDP dosáhla jednoho z nejlepších volebních výsledků v historii,“ řekl šéf této liberální strany Christian Lindner.
Již na jaře prohlašoval, že chce, aby pozice FDP byla natolik silná, že bez ní nebude sestavení vlády možné. Ve večerní debatě představitelů nejsilnějších stran řekl, že FDP a Zelení by spolu měli mluvit dřív, než začnou sondážní rozhovory o vládní koalici s SPD či CDU/CSU.
Poslankyně Levice Sarah Wagenknechtová vyzvala stranu, která podle zpřesněných odhadů veřejnoprávní televize ARD nezdolala pětiprocentní hranici pro vstup do Spolkového sněmu, k analýze chyb. Do parlamentu Levice ale nakonec usedne, neboť se jí podařilo získat nezbytné tři přímé poslanecké mandáty. Veřejnoprávní televize ZDF ve své prognóze nadále počítá pro Levici s pěti procenty hlasů.
K nejhoršímu výsledku za posledních sedmdesát let míří bavorská CSU, která na spolkové úrovni tvoří unii s CDU. Podle průběžných výsledků získá v Bavorsku 32,8 procenta hlasů, což je ve srovnání s předchozími volbami ztráta více než šesti procentních bodů. „Náš výsledek v Bavorsku se nám nelíbí,“ řekl bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder, podle kterého je důležité, že strana zůstala nad třiceti procenty. Na spolkové úrovni se CSU zřejmě podaří překročit pětiprocentní hranici.
Projekce stanice ZDF (k 23:34):
Projekce stanice ARD (k 23:21):
Předchozí parlamentní volby v roce 2017 vyhrála unie CDU/CSU s 32,9 procenta hlasů, druhá skončila SPD s 20,5 procenta hlasů. AfD tehdy získala 12,6 procenta, FDP 10,7 procenta, Levice 9,2 procenta a Zelení 8,9 procenta.
