Globální kontejnerová doprava je opět v problémech. Poté, co v závěru března zůstal týden zablokovaný Suezský průplav, nyní řeší akutní potíže jihočínská provincie Kuang-tung. Tamní kontejnerový terminál Jen-tchien kvůli ohnisku covidu-19 funguje pouze na zlomek běžné kapacity a na nakládku čekají desítky lodí. Téma rozebírali odborníci v Událostech, komentářích.
Jen-tchien patří mezi největší čínské přístavy a je jedním z mnoha v oblasti Šen-čenu, které dohromady tvoří klíčovou vstupní bránu pro export z delty Perlové řeky. Tato oblast je v Číně zároveň významným centrem průmyslu a technologií. Výsledkem koronavirové odstávky z konce května se tvoří prostoje a zácpy.
Ekonomický analytik z České bankovní asociace Miroslav Zámečník vysvětluje, že v provincii Kuang-tung vzniká řetězová reakce a přístavy jsou přetížené. Lodě musejí čekat na vykládku až šestnáct dní, přičemž problém se postupně přelévá do dalších přístavů v deltě.
„Problém se týká spotřebního zboží a je dost možné, že se projeví i na předvánočním trhu, pokud obchodníci neobjednají zboží v předstihu. Ale protože to dělají, tak se tím paradoxně současná situace ještě vyhrocuje a prodlužuje,“ popisuje analytik.
Kvůli nedostatku kontejnerů nyní dodávky výrazně prodražují. Přeprava jednoho velkého kontejneru z Asie do Evropy stojí poprvé v historii více než jedenáct tisíc dolarů. Kapitán dálné plavby Jindřich Vodička připouští, že lodní doprava je limitována úzkými hrdly – například Suezským průplavem –, přesto má budoucnost. Jeho slova potvrzuje i Zámečník: „Jakákoliv náhrada lodní dopravy vůbec nepřichází v úvahu.“
Nevytvářejí se zásoby, k problémům stačí málo
„Žádný jiný druh dopravy není schopen převézt takový objem zboží v relativně krátkém čase po celém světě,“ zdůrazňuje kapitán. Problémem podle něj nemusí být ani koronavirus, pokud zasáhne posádku. „Pokud virus zasáhne přístavní dělníky, pak může docházet ke zdržení,“ podotýká Vodička.
Aktuální nedostatek kontejnerů vysvětluje námořní kapitán rozerváním logistického řetězce a preciznímu načasování dodávek zboží. „Nevytvářejí se velké zásoby. Pak stačí, když dojde k nějaké distorzi, a má to za následek tyto dopady,“ komentuje.
Kvůli potenciálním problémům s dodávkami zboží například Evropská unie či Spojené státy seriózně zvažují, že podniknou kroky k soběstačnosti v některých odvětvích, kupříkladu výrobě čipů, které dominuje Tchaj-wan. Analytik mluví o deglobalizaci, kdy bude Evropa a Severní Amerika tvořit jeden pól a asijská část světa druhý.
