Pithart: Brexit způsobil Cameron. Rezignoval, ale já myslím, že se mohl i zastřelit

Nahrávám video
Petr Pithart, Petr Kopecký a Václav Bělohradský v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

V úterý má dolní komora britského parlamentu rozhodnout o brexitové dohodě, kterou s Unií vyjednala premiérka Theresa Mayová. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou raději odložila. Český expremiér Petr Pithart (KDU-ČSL ) se obává důsledků, například obnovení napětí v Irsku. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle filosofa a sociologa Václava Bělohradského je neetické, že se Brusel snaží Britům odchod ztížit. Oponoval mu politolog Petr Kopecký, podle nějž Unie učinila maximum ústupků.

„Ukazuje se, jak je obtížné vystoupit po tolika letech z takového svazku. To si ale Britové měli uvědomit. Ti, kteří hlasovali pro brexit, asi mysleli na cokoliv jiného, jenom ne na předivo vztahů, které vzniklo. Vůbec si neuvědomovali tu složitost,“ okomentoval politické trápení, jímž Velká Británie a s ní celý kontinent prochází, bývalý český premiér Pithart.

„Měl si to uvědomit David Cameron (bývalý britský ministerský předseda – pozn. red.), který celý brexit vymyslel proto, aby si udělal pořádek v řadách vlastní strany,“ zkritizoval Pithart exšéfa britských konzervativců, který ovšem vedl kampaň za setrvání země v Unii.

„Odhadl to špatně. Rezignoval, ale já myslím, že se mohl i zastřelit,“ poznamenal snad v jisté nadsázce křesťanskodemokratický politik. „Způsobil katastrofu, která zatím nemá konec,“ argumentoval Pithart, který se kloní k názoru, že se nakonec dohodu nepodaří schválit.

Nejspornějším bodem britského odcházení z Unie je irská pojistka, která řeší otázku hranic mezi unijním Irskem a britským Severním Irskem. Mnozí se obávají, že brexit by mohl znovu rozdmýchat staleté násilí, které ostrov zachvátilo naposledy v druhé polovině minulého století.

„V severozápadním konci Unie hrozí, že hranice může znovu obnovit napětí mezi katolickými a protestantskými Iry,“ povzdechl si Pithart. To podle něj upomíná na prvotní motiv vzniku Evropské unie. „Byl to strach z toho, že se obnoví konflikty, války. To jsme my neprožili,“ upozornil na odvěkou nenávist mezi evropskými národy, již se v rámci společenství daří tlumit.

Zastrašovací politika

Politiku, kterou Brusel k brexitu zaujal, Pithart chápe jako „zastrašovací“, mající odradit další země, a to i ty ze střední Evropy, od vystoupení z Unie. Zda je taková politika správná, se podle bývalého předsedy Senátu ukáže až podle toho, zda bude v tomto svém cíli úspěšná.

Jestliže je jednota Evropské unie postavena na strachu, že odchod by byl složitý, pak se Evropská unie minula svým cílem, jímž je demokratická důvěra a sdílená svrchovanost.
Václav Bělohradský
filosof a sociolog

„Odchod by měl být stejně vstřícný a demokratický jako příchod,“ sdělil svůj názor Václav Bělohradský. V Otázkách Václava Moravce řekl, že kontinent je Británii vděčný za to, co Evropskou unii naučila, třeba smysl pro instituce či pragmatický přístup k politice.

„Považuji za nevděčné a v jistém smyslu i v rozporu s demokratickou etikou ztěžovat někomu odchod. Měli bychom maximálně usnadnit odchod Velké Británie,“ apeloval na evropské společenství. „Politika strachu je vždycky špatná,“ míní filosof a sociolog Bělohradský. 

Politolog Kopecký: Mayová chce předčasné volby

Politolog Petr Kopecký z univerzity v nizozemském Leidenu upozornil, že i Evropská unie udělala v rámci vyjednávání o brexitu řadu ústupků. Soudí, že „udělala maximum“. „Ale tak, aby to na veřejnosti nebylo úplně vidět,“ poznamenal. „Klíčovou roli hraje irská vláda, která má bytostný zájem na tom, aby se situace v Severním Irsku odchodem Británie nevyhrotila,“ konstatoval.

Kopecký zdůraznil, že „nejstrašnějším“ scénářem pro Brity je, že Unii opustí bez dohody. Theresa Mayová se proto snaží vytvořit krizovou situaci a tím donutit ke schválení dohody část labouristické strany i nejeuroskeptičtěji smýšlející spolustraníky. Ti se bojí, aby dohoda nekonzervovala status quo, který se bude nazývat „brexit“.

„Je šance, že možná část labouristické strany odchod podpoří výměnou za předčasné volby. To je zájem Jeremyho Corbyna,“ čte politolog strategii šéfa opozičních labouristů. Domnívá se, že i Mayová se o tento výsledek snaží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 43 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...