Pithart: Brexit způsobil Cameron. Rezignoval, ale já myslím, že se mohl i zastřelit

Nahrávám video

V úterý má dolní komora britského parlamentu rozhodnout o brexitové dohodě, kterou s Unií vyjednala premiérka Theresa Mayová. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou raději odložila. Český expremiér Petr Pithart (KDU-ČSL ) se obává důsledků, například obnovení napětí v Irsku. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle filosofa a sociologa Václava Bělohradského je neetické, že se Brusel snaží Britům odchod ztížit. Oponoval mu politolog Petr Kopecký, podle nějž Unie učinila maximum ústupků.

„Ukazuje se, jak je obtížné vystoupit po tolika letech z takového svazku. To si ale Britové měli uvědomit. Ti, kteří hlasovali pro brexit, asi mysleli na cokoliv jiného, jenom ne na předivo vztahů, které vzniklo. Vůbec si neuvědomovali tu složitost,“ okomentoval politické trápení, jímž Velká Británie a s ní celý kontinent prochází, bývalý český premiér Pithart.

„Měl si to uvědomit David Cameron (bývalý britský ministerský předseda – pozn. red.), který celý brexit vymyslel proto, aby si udělal pořádek v řadách vlastní strany,“ zkritizoval Pithart exšéfa britských konzervativců, který ovšem vedl kampaň za setrvání země v Unii.

„Odhadl to špatně. Rezignoval, ale já myslím, že se mohl i zastřelit,“ poznamenal snad v jisté nadsázce křesťanskodemokratický politik. „Způsobil katastrofu, která zatím nemá konec,“ argumentoval Pithart, který se kloní k názoru, že se nakonec dohodu nepodaří schválit.

Nejspornějším bodem britského odcházení z Unie je irská pojistka, která řeší otázku hranic mezi unijním Irskem a britským Severním Irskem. Mnozí se obávají, že brexit by mohl znovu rozdmýchat staleté násilí, které ostrov zachvátilo naposledy v druhé polovině minulého století.

„V severozápadním konci Unie hrozí, že hranice může znovu obnovit napětí mezi katolickými a protestantskými Iry,“ povzdechl si Pithart. To podle něj upomíná na prvotní motiv vzniku Evropské unie. „Byl to strach z toho, že se obnoví konflikty, války. To jsme my neprožili,“ upozornil na odvěkou nenávist mezi evropskými národy, již se v rámci společenství daří tlumit.

Zastrašovací politika

Politiku, kterou Brusel k brexitu zaujal, Pithart chápe jako „zastrašovací“, mající odradit další země, a to i ty ze střední Evropy, od vystoupení z Unie. Zda je taková politika správná, se podle bývalého předsedy Senátu ukáže až podle toho, zda bude v tomto svém cíli úspěšná.

Jestliže je jednota Evropské unie postavena na strachu, že odchod by byl složitý, pak se Evropská unie minula svým cílem, jímž je demokratická důvěra a sdílená svrchovanost.
Václav Bělohradský
filosof a sociolog

„Odchod by měl být stejně vstřícný a demokratický jako příchod,“ sdělil svůj názor Václav Bělohradský. V Otázkách Václava Moravce řekl, že kontinent je Británii vděčný za to, co Evropskou unii naučila, třeba smysl pro instituce či pragmatický přístup k politice.

„Považuji za nevděčné a v jistém smyslu i v rozporu s demokratickou etikou ztěžovat někomu odchod. Měli bychom maximálně usnadnit odchod Velké Británie,“ apeloval na evropské společenství. „Politika strachu je vždycky špatná,“ míní filosof a sociolog Bělohradský. 

Politolog Kopecký: Mayová chce předčasné volby

Politolog Petr Kopecký z univerzity v nizozemském Leidenu upozornil, že i Evropská unie udělala v rámci vyjednávání o brexitu řadu ústupků. Soudí, že „udělala maximum“. „Ale tak, aby to na veřejnosti nebylo úplně vidět,“ poznamenal. „Klíčovou roli hraje irská vláda, která má bytostný zájem na tom, aby se situace v Severním Irsku odchodem Británie nevyhrotila,“ konstatoval.

Kopecký zdůraznil, že „nejstrašnějším“ scénářem pro Brity je, že Unii opustí bez dohody. Theresa Mayová se proto snaží vytvořit krizovou situaci a tím donutit ke schválení dohody část labouristické strany i nejeuroskeptičtěji smýšlející spolustraníky. Ti se bojí, aby dohoda nekonzervovala status quo, který se bude nazývat „brexit“.

„Je šance, že možná část labouristické strany odchod podpoří výměnou za předčasné volby. To je zájem Jeremyho Corbyna,“ čte politolog strategii šéfa opozičních labouristů. Domnívá se, že i Mayová se o tento výsledek snaží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...