Petřiček s Gregorovou kritizovali vyloučení ruské opozice z voleb. Pawlas odkázal na místní specifika

Nahrávám video

Rusové začali volit do Státní dumy. Favoritem je vládní strana, hlavní kritici Kremlu kandidovat nemohou. Evropský parlament varoval, že výsledky neuzná. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Daniela Pawlase (KSČM) by hlasování mohlo proběhnout objektivně v kontextu specifičnosti země. Řekl to v pátečních Událostech, komentářích. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) zdůraznili nemožnost opozice zapojit se do demokratické soutěže.

„Ruské volby mají formálně charakteristiku voleb, ale s normální demokratickou soutěží to nemá nic společného,“ upozornil Petříček. Svůj výrok zdůvodnil například tím, že nesystémová opozice nemá přístup do médií. „Řada kandidátů, kteří mohli oslovit část ruské společnosti, ani nemůže kandidovat,“ připomněl fakt, kdy hlasování předcházely měsíce represí vůči opozici.

Podle Pawlase může Evropská unie projevit snahy o pomoc ruské opozici – budou ovšem neúspěšné. Gregorová podotkla, že tamní opozici je těžké podporovat. „Ona de facto nemá dovoleno ani existovat,“ řekla.

Petříček upozornil, že Rusko směřuje k posílení autoritativních prvků vládnutí. Dodal ale, že si režim chce stále vůči občanům udržet jistou míru legitimity. „Asi tam (během voleb, pozn. red.) nebude docházet k výrazným excesům. Různé snahy o manipulaci a podobně ale asi budou na místě,“ varoval bývalý šéf diplomacie.

V určitou objektivitu voleb naopak věří Pawlas. „Na Rusko se musíme koukat tak, že je to specifická země – není to tradiční demokracie, historicky s demokracií nemá velké zkušenosti. V rámci možností si myslím, že volby proběhnou pokud možno objektivně. Uvidíme, jak dopadne výsledek,“ řekl.

Ekonomická síla

Pawlas dále podotkl, že v Rusku nyní panuje nervozita kvůli ekonomickým problémům. Domnívá se, že žádný stát či Evropská unie si nedovolí jít do většího střetu – země totiž jednají v ekonomickém zájmu občanů. Česko si podle něj nemůže dovolit mít dlouhodobě vyhrocené vztahy s Ruskem. „My jsme malá otevřená ekonomika, pokud nebudeme vyvážet do těch velkých ekonomik, tak se budeme mít špatně,“ dodal.

Proti tomu se vymezila Gregorová. Upozornila, že největším ekonomickým blokem na světě je Evropská unie, „které jsme součástí a která nemá tendence být vůči nám antagonistická,“ zdůraznila. „Vůbec se nebojím, že pokud se budeme držet našich vnitřních zásad, naší vnitřní bezpečnosti nebo lidských práv, tak že jsme ohroženi ekonomicky. Máme jen deset milionů obyvatel, ale Evropská unie má 446 milionů a jako taková má i úplně jinou vyjednávací sílu,“ dodala.

Pawlasowa slova kritizoval také Petříček. Podle něj vzájemná ekonomická provázanost mezi unií a Ruskem v minulosti nevedla ke zlepšování vztahů. „Vidíme naprostý opak. Propojenost nemusí nutně znamenat, že by se politické vztahy obou partnerů zlepšovaly. Zpochybnil bych, že soustředit se pouze na ekonomiku v dnešním světě je rozumná strategie,“ řekl.

Gregorová připomněla například kauzu Vrbětice. Také podle Petříčka si Česko nemůže nechat líbit narušování státní suverenity. Ochlazení vztahů mezi EU a Moskvou vnímá už delší dobu. „Problematické je, jestli máme v tuto chvíli s Ruskem nějakou agendu, protože Rusko neprojevuje vřelou a upřímnou snahu s Unií hledat něco pozitivního,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...