Pentagon blokuje podle NYT vydání důkazů o ruských zločinech Mezinárodnímu trestnímu soudu

Pentagon brání administrativě amerického prezidenta Joea Bidena sdílet s Mezinárodním trestním soudem (ICC) důkazy o ruských zločinech spáchaných na Ukrajině. Píše o tom list The New York Times (NYT) s odvoláním na současné i bývalé představitele amerického ministerstva obrany. Spojené státy projevovaly k Mezinárodnímu trestnímu soudu od jeho vzniku zdrženlivější postoj.

Americké tajné služby disponují podle NYT materiály, které obsahují rozhodnutí ruských představitelů záměrně cílit na civilní infrastrukturu a unést tisíce ukrajinských dětí z okupovaného území. Důkazy by mohly být stěžejní pro další vyšetřování ruské agrese na Ukrajině. To zahájil hlavní žalobce soudu Karim Khan před rokem, kdy Rusko otevřeně vpadlo na Ukrajinu. 

Američtí vojenští představitelé se prý nicméně obávají precedentu, kdy byli v obdobné situaci stíhaní i Američané. Během let 2003 až 2014 totiž údajně americká armáda a CIA mučily zadržené osoby, o život mělo podle žalobkyně Mezinárodního trestního soudu přijít nejméně 61 lidí. Zbytek Bidenovy administrativy, včetně zpravodajských služeb a ministerstev zahraničí a spravedlnosti, je pro to, aby USA haagskému soudu důkazy o ruských zločinech poskytly.

Spor musí nyní vyřešit Biden, uvádějí zdroje NYT. O věci jednala administrativa už na začátku února, ale bez výsledku. Americký Kongres přitom změnil v prosinci dlouholetá právní omezení týkající se americké pomoci soudu a umožnil USA pomáhat s vyšetřováním a případným stíháním v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Ministerstvo jedná neochotně, namítá republikánský senátor

Podle republikánského senátora Lindseyho Grahama jedná ministerstvo obrany neochotně. „Ministerstvo se postavilo proti legislativní změně, ta byla navíc schválena drtivou většinou. Nyní se snaží podkopat literu a ducha zákona,“ ohradil se Graham, který loni za mírnějšími omezeními stál. „Čím dříve se nám podaří dostat informace do rukou ICC, tím lépe pro svět,“ dodal.

Zástupci Pentagonu, ministerstva zahraničí i spravedlnosti a úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) se vyjádřit odmítli, případně nereagovali vůbec. Biden zatím nerozhodl, jak bude dál postupovat, tvrdí úředníci, jež NYT oslovily.

„Vláda podporuje celou řadu vyšetřování s cílem identifikovat a dohnat k odpovědnosti ty, kteří jsou za to zodpovědní,“ komentovala situaci mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová. „Ruské síly páchají na Ukrajině válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, ukrajinský lid si zaslouží spravedlnost,“ dodala. Rada podle ní pracuje na odhalení ruských zvěrstev, aby svět viděl, co Putinovy síly dělají.

S Mezinárodním trestním soudem spolupracuje dlouhodobě mnoho západních zemí včetně amerických spojenců, třeba Velké Británie. Spojené státy si od organizace dlouho držely odstup, protože se obávaly, že by tribunál mohl jednoho dne stíhat právě Američany. Americké administrativy v minulosti tvrdily, že by soud neměl vykonávat jurisdikci nad občany země, která není smluvní stranou, jako jsou právě USA a Rusko. A to ani v případě, že k údajným válečným zločinům dochází na území státu, který smlouvu podepsal, jako jsou právě Ukrajina a Afghánistán.

Zdrženlivý postoj USA k Mezinárodnímu trestnímu soudu

Takzvaný Římský statut, tedy dohodu, která de facto ustavuje Mezinárodní trestní soud, podepsal za Spojené státy v roce 2000 tehdejší prezident Bill Clinton. Protože se mu ale statut zdál chybný, nepředal jej Senátu k ratifikaci. Po dvou letech jeho nástupce George W. Bush tento podpis zrušil. Kongres však mezi lety 1999 až 2002 přijal zákony, které sice povolují vládě poskytnout do Haagu informace, ale jen velmi omezeně.

Přesto na konci mandátu Bushe mladšího prohlásilo americké ministerstvo zahraničí, že Spojené státy „realitu“ soudu akceptují. Další krok směrem ke spolupráci s Haagem učinila až administrativa Baracka Obamy, když nabídla odměny za dopadení uprchlých válečných vůdců v Africe, které ICC dříve obvinil.

Trumpovy sankce na pracovníky soudu

Vztahy mezi Washingtonem a Haagem se zhoršily v roce 2017, kdy se tehdejší vrchní žalobce soudu pokusil v rámci širšího pohledu na válku v Afghánistánu vyšetřit podezření na mučení zadržených teroristů ještě za vlády Bushe mladšího. V reakci na to Trumpova administrativa uvalila na pracovníky soudu sankce a ministr zahraničí Mike Pompeo označil žalobce za zkorumpovaného.

Na debaty navázal až po čtyřech letech právě Biden, kdy jeho administrativa sankce zrušila a nově jmenovaný prokurátor Karin Khan od vyšetřování upustil. Loňský vpád ruských vojsk na Ukrajinu pak přispěl k tomu, že se snaží dohnat k odpovědnosti šéfa Kremlu Vladimira Putina a další vojenské představitele Ruska.

Koncem prosince loňského roku američtí zákonodárci přijali dva zákony, které by měly vyšetřování napomoci. Vláda Spojených států však nadále nesmí poskytovat soudu finanční prostředky a další obdobnou pomoc, Kongres ovšem ustanovil výjimku, která jí umožňuje pomáhat při „vyšetřování a stíhání cizích státních příslušníků v souvislosti se situací na Ukrajině, včetně podpory obětí a svědků“.

Nevýhodný postoj?

Pentagon však prý nadále stojí za názorem, že by Spojené státy neměly pomáhat ICC ve snaze vyšetřovat Rusy za jejich činy na Ukrajině, protože Moskva Římský statut dosud nepodepsala. Podle některých amerických právníků, které The New York Times citují, není příliš výhodné se postoje i nadále držet, protože zbytek světa tento výklad v podstatě odmítá.

Podle bývalého vedoucího právníka Národní bezpečnostní rady a resortu zahraničí v Bushově administrativě Johna Bellingera by Pentagon měl znovu zvážit potenciální výhody spolupráce se soudem.

„Ministerstvo obrany by se mělo na ICC dívat ne čistě z obranného hlediska, tedy jak by nás mohl podrazit, ale můžeme Mezinárodní trestní soud – tedy nástupce norimberských tribunálů – využít jako nástroj k vyšetřování ruských válečných zločinů,“ podotkl Bellinger.

  • Instituce vznikla oficiálně v roce 2002 jako stálé místo pro vyšetřování válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti.
  • Za vznikem stál podpis ustavující smlouvy z roku 1998, takzvaného Římského statutu.
  • V minulosti Rada bezpečnosti OSN zřídila ad hoc tribunály, které se zabývaly zločiny z genocidy ve Rwandě nebo z války v Jugoslávii.
  • Česko se připojilo k podpisu Římského statutu v roce 1999, k oficiální ratifikaci však došlo až v roce 2009.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...