Pellegrini balancuje mezi dvěma světy a jeho Hlas utichá

Sociálnědemokratický Hlas-SD založila skupina politiků v čele s Peterem Pellegrinim po rozchodu se Smerem-SD Roberta Fica. Hlas a Smer stále bojují o podobnou voličskou základnu, Pellegriniho strana ale podle komentátorů a politologů zaostává kvůli své neochotě pouštět se do tvrdších střetů s oponenty a jasněji se vyhranit, hlavně vůči Smeru a Ficovi. Části slovenských voličů také vadí Pellegriniho vazby na západní politiky.

Hlas se identifikuje s levicovou, sociálně demokratickou politikou. Zavazuje se k povolební spolupráci se stranami, které „mají za cíl podporovat stabilní sociální stát“. Naopak vylučuje spolupráci s uskupeními, jejichž politika je postavená na „nenávisti, extremismu a neonacismu“.

V otázkách zahraniční politiky Hlas považuje členství Slovenska v Evropské unii a Severoatlantické alianci za „záruku pro rozvoj slovenského národa“ a deklaruje, že nebude spolupracovat se stranami, které budou odmítat členství v těchto společenstvích, nebo ho ohrozí. To vylučuje například partnerství s krajně pravicovým hnutím Republika.

Ve vztahu k Ruskem vyprovokované válce na Ukrajině Hlas „respektuje suverenitu a územní celistvost států“ a odmítá jakoukoli násilnou změnu hranic. Strana ovšem zároveň vyzývá k mírovému řešení konfliktu, které „přinese dotčeným regionům dlouhodobou stabilitu a mír“.

Mezi dvěma světy

Někteří slovenští komentátoři přitom hovoří o tom, že nelze jednoznačně určit, jak se Pellegrini a jeho Hlas k ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu skutečně staví. A tato nerozhodnost se podle šéfredaktorky deníku SME Beaty Balogové projevuje i v dalších politických otázkách.

„Zůstal uvězněn mezi dvěma světy. Světem Roberta Fica, který se propadá stále hlouběji do hnědých barev politického spektra, a na druhé straně světem, v němž by mnozí rádi Pellegriniho viděli,“ míní Balogová.

V letech 2021 a 2022 byl Hlas mezi voliči nejvíce preferovanou stranou, zlom ovšem přišel letos na jaře, kdy jej v průzkumech předstihl Smer. Od té doby preference Pellegriniho strany dále mírně klesají. Začátkem července jej přeskočilo i neparlamentní hnutí Progresívne Slovensko (PS), jehož místopředsedkyní byla dříve prezidentka Zuzana Čaputová. 

Jako jeden z důvodů propadu popularity Hlasu Balogová označuje výše zmíněnou nejednoznačnost jeho politického směřování. Objevují se ale i jiná vysvětlení.

„Hlas byl součástí strany Smer, která má nyní vyšší preference, je mnohem agresivnější a více populistická. Kdežto Peter Pellegrini, který byl celkem uznávaný premiér, není ochotný jít do toho nejpopulističtějšího boje,“ míní politolog a rektor Bratislavské mezinárodní školy liberálních studií Samuel Abrahám.

„Se Smerem bojují o stejnou skupinu voličů, kteří by je možná rádi viděli spolu, ale Pellegrini nechce jít s Ficem do koalice. Proto preference klesají,“ dodává.

„Legitimita Hlasu spočívá v tom, že se oddělil od Smeru a že nechce pokračovat v tom, co na Slovensku zanechala strana Smer, (…) od té mafianizace státu se distancuje. Zároveň kdyby spolu uzavřely koalici, tak to Hlas naprosto zničí. To si Pellegrini uvědomuje,“ upozorňuje Abrahám.

Podle něj chce Pellegrini spolupracovat se socialistickými stranami z Evropy a zatím se mu to daří více než Ficovi, který je stále více „populistický až fašizoidní“. 

Denník N poukázal na to, že to jsou právě Pellegriniho vazby na západní politiky a představitele německých socialistů, jako je německý spolkový kancléř Olaf Scholz nebo spolupředseda Sociálnědemokratické strany Německa Lars Klingbeil, co straně v očích slovenských voličů ubírá body. Při setkání s Klingbeilem začátkem července Pellegrini kritizoval Roberta Fica.

Pellegriniho vláda

Pellegrini se ještě jako člen Smeru stal slovenským premiérem v březnu 2018, kdy skončila vláda Roberta Fica, který rezignoval v důsledku politické krize vyvolané vraždou investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky.

Proti Ficově kabinetu a za předčasné volby opakovaně demonstrovaly v různých městech desítky tisíc lidí, šlo o největší protestní shromáždění od sametové revoluce.

„Chci dopředu oznámit a všechny ujistit, že se nebudu nikdy snažit zjistit podrobnosti z vyšetřovacího spisu, protože mi to nepřísluší. Budu se ale chtít přesvědčit o tom, že vyšetřování běží naplno i s mezinárodní pomocí,“ slíbil tehdy Pellegrini veřejnosti bouřící se proti politickým snahám ovlivňovat vyšetřování.

Jeho kabinet stál na stejném koaličním půdorysu jako předchozí vláda: Smer, Slovenská národná strana a Most-Híd, který reprezentuje maďarskou menšinu.

Pellegrini Slovensko dovedl až ke standardním parlamentním volbám v roce 2020, navzdory neustálým sporům se stranickým šéfem Ficem.

Směrem k Hlasu

Během parlamentních voleb v únoru 2020 to však byl právě Pellegrini, kdo vedl kandidátku Smeru. Podařilo se mu sice získat větší počet hlasů, než kolik mu předpovídaly průzkumy, na vítězství to ale nestačilo. Smer tak skončil v opozici. Vládu sestavilo hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) spolu se stranami Sme rodina, Sloboda a Solidarita a Za ľudí.

O čtyři měsíce později Pellegrini oznámil odchod z mateřské strany, v níž byl do té doby místopředsedou. „Já si dále neumím představit politickou budoucnost v tandemu s Robertem Ficem ve společném projektu. Třeba i za jiných podmínek s tím, že bychom měli spolurozhodovat, jak by měla vypadat budoucnost sociální demokracie na Slovensku,“ řekl tehdy Pellegrini s tím, že chtěl předejít „vnitrostranickým rvačkám, taktizování, nabídkám a nenabídkám“.

Dva týdny nato ohlásil založení Hlasu, kde se k němu přidalo dalších deset členů Smeru, včetně Richarda Raši, Erika Tomáše nebo Denisy Sakové, kteří mají dodnes v Hlasu silnou pozici a obsadili nejvyšší místa na kandidátce pro nadcházející parlamenní volby.

Nejviditelnější osobnosti Hlasu

Už v roce 2020 se mluvilo o spojení nově vzniklého Hlasu se stranou Dobrá voľba, jež založil a vedl bývalý ministr zdravotnictví za Smer Tomáš Drucker. K tomu však nakonec došlo až letos v červnu s vyhlídkou na předčasné volby.

Server SME připomíná, že během svého dvouletého působení v čele ministerstva vnitra získal Drucker relativně dobrou pověst, vše se změnilo v roce 2018, kdy po třech týdnech ve funkci ministra vnitra podal demisi.

Rozhodnutí zdůvodnil tím, že nechce dále polarizovat veřejnost, která po Kuciakově vraždě požadovala odvolání policejního prezidenta Tibora Gašpara, jehož spojovala s předchozí vládou Roberta Fica. Drucker tehdy k odvolání Gašpara důvod neviděl, na prvním místě žádal hlubší změny ve fungování celé policie.

V rozhovoru pro SME v roce 2020 však přiznal, že na něj Fico naléhal, aby Gašpara neodvolával. A navzdory tomu, že Drucker měl podporu premiéra Pellegriniho, nakonec kvůli neshodám se Smerem rezignoval.

„Do té doby jsem neměl špatné jméno. Tyto tři týdny mi ho zkazily,“ přiznal Drucker dva a půl roku poté, co opustil Pellegriniho kabinet. V současnosti je na deváté pozici kandidátky Hlasu.

Společně s Pellegrinim Smer opustila i Denisa Saková, kterou Fico v minulosti označoval za nadějnou mladou generaci Smeru. V Hlasu si Saková vybudovala silné postavení, jako místopředsedkyně strany je dvojkou na kandidátce.

Saková vedla ministerstvo vnitra v Pellegriniho vládě poté, co z pozice rezignoval Tomáš Drucker. Tibora Gašpara po jeho odchodu z čela policie zaměstnala jako svého poradce pro romské otázky.

Dalším „přeběhlíkem“ ze Smeru v řadách Hlasu je Erik Tomáš, dlouholetý blízký spolupracovník Roberta Fica. 

Jako bývalý redaktor televize Markíza se Tomáš stal Ficovým dvorním mediálním poradcem. Byl u toho, když Fico v roce 2016 během slovenského předsednictví v Radě EU označil novináře za špinavé protislovenské prostitutky, protože upozorňovali na předražené zakázky na ministerstvu zahraničí.

Proti Ficovi nevystoupil ani po Kuciakově vraždě, kdy předseda Smeru za protivládními protesty viděl spiknutí prezidenta Andreje Kisky a filantropa maďarského původu George Sorose. „Na tomto hodnocení pana premiéra trváme,“ prohlásil tehdy Tomáš. Nakonec se rozhodl ze Smeru odejít spolu s Pellegrinim.

Smer by v koalici Hlas pohltil, míní Abrhám

K silnému zastoupení bývalých členů Smeru na kandidátce Hlasu se vyjádřil i Abrahám. „Je to paradox, že mnoho lidí na kandidátce Hlasu, by stejně jako řada jejich voličů, nemělo problém spolupracovat s Ficem. Každopádně oni jsou ti, kteří se v nějakém momentě oddělili. Viděli, že Fico se potápí a Pellegrini je rostoucí hvězda,“ říká Abrahám a zároveň upozorňuje, že nyní se poměr sil obrací.

„Oba dva (Saková a Tomáš) jsou garnitura, která byla dost důležitá v době vlády Roberta Fica, proto mnozí vnímají stranu Hlas jako Smer 2. Právě kvůli lidem jako je Saková a Tomáš, tím pádem si mnozí komentátoři myslí, že Hlas určitě půjde se Smerem, ale já si to nemyslím, protože pro Pellegriniho by to byl konec jeho strany. Smer by ji jednoduše pohltil do sebe,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...