Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) využila hlasy Patriotů v Evropském parlamentu. Jde o druhé porušení dlouholetého nepsaného pravidla – známého jako cordon sanitaire – že mainstreamové strany se nespojují se stranami považovanými za populisty či krajní pravicí v důležitých legislativních otázkách. Podle experta Viktora Daňka z Europea však izolace jako taková ještě neskončila. Evropští socialisté a liberálové chtějí dál spolupracovat s EPP, ale vzájemné vztahy popisují jako „toxické manželství“.
„Je těžké pochopit, proč je kompromis podporovaný 24 z 27 členských států pro S&D a Renew nepřijatelný,“ uvedla podle serveru Politico ve středu před hlasováním o legislativě proti odlesňování europoslankyně EPP Christine Schneiderová.
Evropští lidovci se spojili s Patrioty, kteří bývají označováni jako populisté či krajní pravice, i umírněnější konzervativní ECR, která ideově leží mezi EPP a Patrioty. Tyto frakce pak hlasovaly tak, aby oddálily uplatnění legislativy na sledování původu komodit – jako je káva, sója či hovězí maso – které se často produkují na odlesněné půdě.
EPP předtím nedokázala najít shodu s centristickou frakcí Renew Europe a středolevicovými socialisty (S&D). A tak pravicové frakce podpořily návrh Rady EU a prosadily roční odklad pro střední a velké provozovatele, delší odklad pro malé provozovatele a revizní doložku, která by umožnila další regulační úlevy.
„Renew se až do samého konce snažila dosáhnout kompromisu,“ sdělil poslanec Renew Europe Pascal Canfin. „To je další špatná zpráva pro koalici Von der Leyenové a pro ducha kompromisu, který je v jádru historie EU,“ dodal.
Politico: ECR funguje jako „trojský kůň“
Po dvou týdnech se tak zopakoval scénář, kdy EPP opustila strany, se kterými podpořila vznik současné Evropské komise, a spojila s Patrioty. Před čtrnácti dny pravicové frakce odhlasovaly, aby se rozšířil okruh firem, pro které platí výjimka z reportování o dopadech jejich podnikání na životní prostředí.
Vedoucí představitelé S&D a Renew nyní prohlásili, že lidovci zašli ve spolupráci s Patrioty příliš daleko. EPP tvrdí, že s populistickými a krajně pravicovými skupinami přímo nejednala a nikdy jednat nebude. Namísto toho trvá na tom, že pouze předkládá své návrhy, které ostatní mohou, ale nemusí podpořit.
„Je lží, že jsme s nimi jednali,“ řekl mluvčí EPP Daniel Köster k hlasování o zelených pravidlech, poté co poslanci Patriotů tvrdili, že mezi oběma stranami došlo k formálním kompromisům a jednáním.
Liberálové a socialisté se domnívají, že Patrioti často spolupracují s ECR, která pak předkládá jejich stanovisko EPP. Podle úředníka Evropského parlamentu, který hovořil pod podmínkou anonymity, funguje ECR jako „trojský kůň“, přes kterého Patrioti obchází cordon sanitaire.
Další spolupráce EPP, ECR a Patriotů má navíc své limity – řada populistických a krajně pravicových europoslanců chce konec EU a lidovci stále potřebují středovou koalici, aby mohli prosadit většinu svých návrhů, jako je například dlouhodobý rozpočet EU.
Předseda ECR Nicola Procaccini poukázal na to, že evropská pravice se může snadno spojit v oblasti deregulace, migrace, zemědělství nebo rodinných otázek.
Daněk: Cordon sanitaire stále drží, i když je děravý
„Fakt je ten, že cordon sanitaire, byť už je teď dosti děravý, stále existuje,“ přiblížil analytik think-tanku EUROPEUM Viktor Daněk. Podle něj je hlavním účelem tohoto nepsaného pravidla, aby se poslanci z daných frakcí nedostali do funkcí, ve kterých mají vliv. Což se neděje, dodal.
„Uvidíme, jestli se to nezmění v půlce funkčního období, kdy se znovu volí vedení výborů,“ řekl Daněk. „Zatím jsme viděli pouze jeden případ, kdy se dostali k zajímavé legislativě, to byly environmentální cíle pro rok 2040. Tam – a to je zajímavé – se Patriotům nepodařilo sestavit hlasovací většinu,“ dodal.
Daněk popsal roli Patriotů tím způsobem, že dodávají hlasy do hlasovací většiny, když se to hodí zejména lidovcům, ale aktivně se nepodílí na utváření legislativy.
„Toxické manželství“ středových frakcí
Navzdory všem okolnostem je strategií středolevých stran nadále usilovat o fungování spolupráce s EPP. „Budeme i nadále pomáhat Evropské lidové straně, a to z pocitu odpovědnosti vůči Evropské unii,“ uvedla v úterý předsedkyně skupiny S&D Iratxe Garcíaová.
Tento a další komentáře signalizují, že socialističtí a liberální spojenci EPP akceptují nový stav věc, kdy lidovci jsou ochotní se spojit se subjekty dále napravo, když je to pro ně politicky výhodné, a stará koalice to musí přijmout, napsal server Politico.
„Je to toxické manželství,“ řekl europoslanec S&D, který si vyžádal anonymitu, aby mohl otevřeně hovořit o dynamice strany. „Zrazují nás, ale my se k nim stále vracíme,“ dodal pro Politico.
Pravicové cíle von der Leyenové
Daněk sdělil, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová šla do voleb do Evropského parlamentu s tím, že si přeje vytvoření středopravicové koalice.
„Snažila se vytvořit prostor, aby v středopravicové koalici byla i ECR, za což sklízela nesmírně silnou kritiku ze strany levice a ze strany některých zemí. Ale nepodařilo se jí to. Ta centristicko-pravicová koalice je bez Patriotů příliš malá,“ dodal analytik.
Vznik frakce Patriotů, do níž vstoupily i strany, o kterých dosud platilo, že s nimi centristé nespolupracují, von der Leyenové v podstatě znemožnil s nimi otevřeně spolupracovat, protože by přišla o hlasy liberálů.
