Papež míří do Portugalska na setkání katolické mládeže. Podle některých obětí chce Vatikán zahladit sexuální skandál

Nahrávám video

Papež František se příští týden chystá do Lisabonu, aby se zúčastnil světového setkání katolické mládeže. Právě v Portugalsku byla na začátku letošního roku zveřejněna šokující zpráva, která hovoří o sexuálním zneužívání tisíců dětí a mladistvých v tamní katolické církvi. Spekuluje se o tom, že papež může využít příležitosti k setkání se zástupci obětí. Taková schůzka ale zatím není v jeho oficiálním programu. Podle některých obětí je navíc setkání jen snahou Vatikánu o zahlazení aféry. Další možný skandál teď řeší v jihoamerickém Peru.

Až do letošního února hodnostáři označovali případy zneužívání v Portugalsku za ojedinělé a jejich výskyt jako marginální. Závěry vyšetřovací komise, která pátrala po svědectvích až do šedesátých let, ale církevní argumentaci smetly.

„Tato svědectví, jak ještě podrobně vysvětlíme, nás dovedla k mnohem většímu množství obětí, jejichž zcela minimální počet je podle našich odhadů 4815,“ informoval v únoru předseda komise vyšetřující zneužívání dětí v církvi Pedro Stretch.

Zpráva uvádí, že ke zneužívání docházelo na celé řadě míst. Od seminářů a kongregací, až po církevní tábory. Jednou z obětí byl i Antonio Grosso, který se se zneužíváním setkal v církevním semináři. Podle něj je setkání katolické mládeže jen snahou o zahlazení skandálu. „Pořádání Světového dne mládeže v roce 2023, v roce, kdy vyšla zpráva nezávislé komise a celá portugalská společnost mluví o tomto tématu, ukazuje, že církev chce opět vše zahladit,“ je přesvědčen Grosso.

Setkání papeže se zástupci obětí se většinou konají diskrétně, aby se z nich nestala show pro novináře, uvedl pro ČT římskokatolický kněz Josef Hurt s tím, že dle vyjádření církevních činitelů k takové schůzce nejspíš skutečně dojde.

Papež František ale vystupuje vůči zneužívání ostřeji než jeho předchůdci. „Na zneužívání, zvláště spáchané příslušníky církve, nestačí reagovat jen prosbou o odpuštění. Je to nezbytné, ale nestačí to,“ zdůraznil letos v březnu.

Podle kritiků ale bojem proti němu pověřuje v jednotlivých zemích ty, kteří se měli podílet na jeho zakrývání. „Nesmíme zapomínat, že bolest nikdy nezmizí. Bez ohledu na zákony to ty, kteří si těmito situacemi prošli, nikdy nepřebolí. A papež hlásá plnou transparentnost a nulovou toleranci zneužívání,“ podotkl biskup organizující Světový den mládeže Americo Aguiar.

Kostel v Portugalsku
Zdroj: ČT24

Podezřelé peruánské bratrstvo

Samotná církev navíc prověřuje další podezření ze zneužívání, tentokrát v Peru. Do Limy už dorazila dvojice vatikánských zvláštních vyslanců, kteří se mají zabývat obviněními vůči Bratrstvu křesťanské víry – tajnůstkářské organizaci podezřelé z psychického i fyzického týrání a zneužívání.

„Bratrstvo se stalo totalitní a autoritářskou institucí, kde manipulovali fyzicky i psychicky své stoupence. V extrémních případech docházelo k sexuálnímu zneužívání a případům moderního zotročování,“ tvrdí bývalý člen, novinář a spisovatel Pedro Salinas.

Vyšetřování v Peru teprve začíná. Spolu s ním se ale ozývají hlasy, zda církev přistoupí k razantnější reakci než doposud. Od důraznějšího potrestání viníků, až po radikálnější reformy, které by zajistily, že se podobné případy nebudou opakovat.

Církev reagovala na případy zneužívání reformou kanonického práva už v roce 2009, tedy v dobách papeže Benedikta XVI. Změny ale vyvrcholily v posledních letech, tedy za pontifikátu papeže Františka. Případy zneužívání už nejsou anonymní, za nezákonné je považováno i zneužívání dospělých. Kauzy také míří k civilním žalobcům a soudům. „Jsem přesvědčen, že papež František dělá hodně pro nápravu, pro smíření a uzdravení těchto velkých zranění. Bohužel nemůže vyřešit všechno naráz,“ míní Hurt.

Církev vyplácí obětem dlouhodobě miliardové kompenzace. „Tam, kde je to možné, finanční kompenzace může pomoci. Je dobře, když lidé zároveň vědí, že papež o ně má zájem a že v místních církvích jsou lidé, kteří mají zájem pomáhat,“ prohlásil kněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...