Papež František vede církev deset let. Vydobyl si pověst skromného liberála

Nahrávám video

Desáté výročí nástupu papeže Františka na svatopetrský stolec si v pondělí připomene 1,3 miliardy světových katolíků. Probíhající pontifikát mnozí uvnitř i vně největší křesťanské církve považují za přelomový a plný reforem.

Papež Fratišek je první tohoto jména. K jeho výběru inspiroval před deseti lety nově zvoleného pontifika dnes už zesnulý brazilský kardinál Claudio Hummes.

Bylo to 13. března 2013 v závěru konkláve, kdy se k nově zvolenému nástupci na Petrově stolci právě Hummes naklonil se slovy: „Nezapomínej na chudé.“ Tak vstoupil do hry středověký světec František z Assisi, známý také jako Poverello, tedy chuďásek. Muž, který reformoval církev nikoli mocí a penězi, ale prostotou a zápalem. Jeho krajané z umbrijského Assisi vítali nového Františka s nadějemi.

„Doufám, že bude následovat Krista stejným způsobem jako svatý František, když si vybral toto jméno,“ řekla tehdy obyvatelka Assisi Inger Zangarelli.

V pořadí 266. papež a vůbec první člen řádu Tovaryšstva Ježíšova neboli jezuitů na Petrově stolci demonstroval svůj františkánský program pokory od prvních okamžiků, když promluvil na balkoně Papežského paláce: jak netypicky jednoduchou sutanou, tak svými slovy.

Zvyknout si je vážná nemoc

Legendy o svatém Františkovi z Assisi vyprávějí o jeho objetích s malomocnými i nezištné péči o nejchudší. Jeho současný jmenovec myje při velikonočních rituálech poslední večere Páně nohy vězňů a vězeňkyň, na svých misích podává ruce lidem bez domova a narkomanům, navštěvuje migranty a jejich rodiny ve sběrných táborech. A pozvedá hlas na jejich obhajobu.

„Sledujeme, co se děje. A nejhorší je, že si na to zvykáme. Dobře, dnes se potopila loď, je tu mnoho pohřešovaných osob. Ale podívejte, zvyknout si na to je vážná nemoc, je to velmi vážná nemoc,“ řekl papež v prosinci 2021. 

Další viditelná gesta skromnosti na sebe nenechala dlouho čekat. František si za své sídlo a kancelář zvolil místo paláce apartmán v hostinském domě svaté Marty. Na svých cestách se nezřídka přesouvá ve vozech nižší střední třídy i přesto, že ho delegace doprovází v opulentních limuzínách. A z duchovních cvičení na venkově se do věčného města dokonce vracíval jen v autobusu.

Vedle proklamované prostoty je dalším bodem Františkova programu takzvaná synodalita. Klíčový pojem je nejčastěji chápán jako otevřený dialog, který by měl tradičně hierarchickou strukturu církve více propojit s potřebami moderního světa. „Není potřeba vytvářet další církev, ale vytvářet církev jinou. Potřebujeme jinou církev. A to je naše výzva,“ řekl v říjnu 2013.

Koexistence s Benediktem XVI.

Na jedné straně tedy široká diskuse, na druhé ale i razantní rozhodnutí, ve kterých František využívá široké pravomoci svého úřadu. Mimo jiné při hloubkové reformě vatikánské administrativy i snaze o zprůhlednění financí papežského státu. Svými dekrety omezuje také zastánce tradiční spirituality a ruší rozhodnutí, která garantovala svobodu starších forem bohoslužby.

Téměř celou první dekádu Františkova pontifikátu pak provázela z historického hlediska zcela netypická koexistence s emeritním papežem Benediktem XVI., který rezignoval dva týdny před jeho zvolením. Oba papežové se ale opakovaně snažili demonstrovat jednotu, a to až do Benediktova skonu v samotném závěru roku 2022.

František si v uplynulé dekádě vydobyl pověst liberála. Přesto vede svou vlastní agendu: otevřenou, ovšem v řadě případů beze změny tradičních postojů. Příkladem za mnohé je nadšení progresivních kruhů, které nedávno vyvolal prohlášením, že kriminalizace homosexuality je nespravedlivá. Obratem jej ale uhasil dovětkem, že homosexuální praxe z pohledu učení církve zůstává hříchem.

To, co ale papeže v posledním roce jeho prvního desetiletí zaměstnávalo nejvíce, je ruská válka na Ukrajině.

Utrpení napadené země zmiňuje v každém ze svých veřejných vystoupení a Vatikán se, zatím marně, snaží o možné zprostředkování mírového dialogu. Soucit, jaký má sám papež s Ukrajinou, demonstrovalo pohnutí, které se jej zmocnilo na úvod loňského adventu, kdy nedokázal pokračovat při modlitbě: „Panno neposkvrněná, dnes bych rád přednesl poděkování ukrajinského lidu…“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...