Pandemie ve světě: V Evropě přibývá nakažených, počet obětí globálně překonal pět milionů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Austrálie po necelých dvou letech zrušila skoro úplný zákaz cestování
Zdroj: ČT24

Pandemie koronaviru zrychluje v řadě evropských zemí. V Německu v neděli přibylo téměř deset tisíc nově nakažených. V Rusku začíná sedmidenní pracovní volno ve snaze zastavit další šíření. Nová omezení zavádí Rakousko i Maďarsko. Jiná situace je na jižní polokouli. Austrálie poprvé od začátku pandemie otevírá své hranice, k omezování restrikcí v cestování přistoupil i Izrael. Počet obětí zemřelých na covid-19 celosvětově překonal pět milionů.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Po necelých dvou letech pandemie zemřelo ve světě po nákaze koronavirem už více než pět milionů lidí. Je to více než většina chřipkových virů s výjimkou pandemie španělské chřipky. Více mrtvých má též virus HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Ukazují to statistiky vedené americkou Univerzitou Johnse Hopkinse, která monitoruje vývoj šíření nákazy. Více než polovina všech registrovaných úmrtí pochází z USA, EU, Británie a Brazílie, které dohromady představují jen osminu světové populace.

V absolutních číslech byly nemocí covid-19 nejvíce zasaženy Spojené státy, jež ohlásily úmrtí více než 740 tisíc lidí. V České republice zemřelo po nákaze 30 755 osob. Vzhledem k počtu obyvatel se Česko nadále řadí mezi nejhůře postižené země na světě.

„Tohle je rozhodující okamžik našich životů,“ řekl agentuře AP specialista na infekční choroby Albert Ko z Yaleské univerzity. „Co uděláme pro naši ochranu, abychom se nedostali k dalším pěti milionům?“

Počet zemřelých na světě odpovídá zhruba polovině celé populace ČR a podle norského mírového institutu PRIO je podobný, jako bilance všech mezistátních ozbrojených konfliktů od roku 1950. Covid-19 je nyní celosvětově třetí nejčastější příčinnou úmrtí po selhání srdce a mrtvici.

Údaje sdělované jednotlivými státy přitom podle odborníků téměř určitě podhodnocují skutečný stav pandemie, protože na mnoha místech se dostatečně netestuje a řada lidí zemřela doma bez přítomnosti lékařů, zejména v chudších částech světa. 

Pandemie nabírá na síle v Německu

V Německu za neděli testy odhalily dalších 9658 osob nakažených koronavirem. Po nákaze ve stejný den zemřelo 23 lidí, uvádí nová data zveřejněná Institutem Roberta Kocha (RKI). Šíření viru se v zemi stále zrychluje, před týdnem RKI hlásil 6573 případů nákazy, o sedm dní dříve ještě o dva a půl tisíce méně.

Setrvale roste rovněž takzvaná sedmidenní incidence, která uvádí, kolik se v průměru nakazilo osob za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Nynější hodnota pro celé Německo je podle RKI 154,8, zatímco před týdnem to bylo 110,1 a před 14 dny jen 74,4.

Situace se však podstatně liší v jednotlivých spolkových zemích. Nejlépe jsou na tom z hlediska incidence Šlesvicko-Holštýnsko, Sársko a Dolní Sasko. V nich je incidence nižší než 80. Bavorsko pak eviduje v posledních sedmi dnech v průměru téměř 250 nakažených osob na 100 tisíc obyvatel, Sasko 291,6 a Durynsko 307,1.

Za poslední týden se v Německu prokázala nákaza u více než 128 tisíc lidí. Od začátku pandemie RKI zaznamenal celkem 4 607 208 infekcí. V souvislosti s covidem-19 tam zemřelo dohromady 95 752 lidí.

Rusko zavádí týdenní volno, nová omezení začínají platit v Rakousku i Maďarsku

V Rusku začíná týden pracovního volna, vyhlášený ve snaze zastavit rychlé šíření koronavirové nákazy v zemi. Nadále se udržují vysoké denní přírůstky infikovaných koronavirem, v neděli jich třetí den v řadě přibylo víc než 40 tisíc. Zemřelých pacientů s nemocí covid-19 přitom bylo už sedmý den po sobě přes tisíc.

Oblastí v absolutních číslech nejvíce postiženou koronavirovou infekcí je Moskva, kde za neděli přibylo 7103 nakažených. „Dynamika nemocí se mírně snížila, ale situace stále zůstává obtížná,“ řekl v pondělí podle agentury TASS k situaci ve svém městě starosta Sergej Sobjanin. Poukázal přitom na to, že jen za minulý týden bylo hospitalizováno ve vážném stavu 10 tisíc lidí.

V ruské metropoli platí od čtvrtka částečná uzávěra. Otevřené jsou jen obchody s nezbytným zbožím, jako jsou lékárny a supermarkety. Zavřené jsou školy a školky, restaurace a kavárny mohou jídlo prodávat jen s sebou.

Podle zpravodaje České televize v Rusku Karla Rožánka ruské úřady nestanovily, o kolik by se mělo šíření nemoci zpomalit. Podle něj chtějí hlavně vidět ustupující tendenci a ulevit přetíženým nemocnicím.

Těsně před uzávěrou bylo ale podle Rožánka centrum Moskvy plné lidí. „Zdá se mi, že příliš Rusů si to nevzalo k srdci a snažili se být venku mezi lidmi, procházet se a užívat si krásného počasí. Úřady věří, že se ta čísla podaří zmírnit alespoň o polovinu, ale to se nejspíše během jednoho týdne nestane. Je vysoce pravděpodobné, že se lockdown ještě prodlouží.“

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj Karel Rožánek k pracovnímu volnu kvůli epidemii v Rusku
Zdroj: ČT24

Rusové nedosahují ani padesáti procentní proočkovanosti. „Očkování v Rusku je dobrovolné, ale některé skupiny obyvatel ho mají nařízené, jinak by přišly o celou, nebo nějakou část svého platu. Stále je velká část Rusů, kteří vakcínám nevěří,“ doplňuje zpravodaj. 

Ruský statistický úřad v pátek zveřejnil údaje, které ukazují, že skutečný počet zemřelých pacientů s koronavirem je v zemi přibližně dvojnásobný. Od dubna 2020 do konce letošního září Rosstat zaregistroval kolem 460 tisíc těchto úmrtí. Ruská vláda rozdílná čísla krizového štábu a statistického úřadu vysvětluje tím, že statistici do svých čísel zahrnují i zesnulé, u nichž se na nákazu přišlo až po smrti.

V Rakousku musejí mít všichni zaměstnanci, kteří jsou v osobním kontaktu se zákazníky nebo kolegy, doklad o očkování, negativním testu nebo prodělaném onemocnění. Při porušení tohoto nařízení hrozí zaměstnanci pokuta ve výši pěti tisíc eur, zaměstnavateli 3600 eur.

Maďarsko zavádí povinné nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy. Omezení začínají platit v ukrajinském Kyjevě. 

Austrálie otevírá hranice

Austrálie poprvé po více než 18 měsících v pondělí otevřela své hranice. Poprvé od začátku pandemie tak umožňuje svým očkovaným občanům cestovat do zahraničí. Australané pak mohou z cizích zemí přilétat do některých australských států bez nutnosti podstupovat karanténu. Nový režim se zatím týká jen australských občanů, osob s trvalým pobytem a jejich blízkých. 

Australané dosud mohli vycestovat ze země jen na základě speciální výjimky. Nyní jim k tomu postačí být plně naočkován, před nastoupením do letadla se ještě budou muset prokázat negativním PCR testem na koronavirus. 

Znovuotevření australských hranic souvisí se změnou strategie místní vlády. Zatímco dosud se úřady snažily zcela eliminovat výskyt viru vyhlašováním přísných restrikcí, nyní postupně svůj postoj rozvolňují a spoléhají se především na ochranu, kterou poskytují vakcíny. V zemi je plně naočkovaných přes 64 procent obyvatel, ve státech Nový Jižní Wales a Viktorie je to více než osmdesát procent.

Australské úřady také zařadily na seznam uznávaných vakcín látku vyráběnou v Indii zvanou Covaxin a preparát čínské firmy Sinopharm. Kromě toho uznávají stejné vakcíny, které jsou schválené i v EU, tedy ty od firem Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson.

Cestování do Austrálie pro zahraniční turisty je stále omezené, od pondělí však mohou do země vstupovat občané Nového Zélandu. Cestujícím ze Singapuru se dveře otevřou od 21. listopadu. Úřady zatím neuvedly, od kdy plánují zmírnit podmínky pro vstup také z dalších zemí.

Hranice otevírá také Thajsko pro očkované z více než 60 států světa, včetně České republiky. Návštěvníci mohou do země přiletět bez následné nutnosti být v karanténě. 

Izrael se také otevírá světu

Izrael v pondělí poprvé od loňského března otevřel své hranice turistům, kteří cestují jednotlivě. Skupiny mohou cestovat do Izraele už od května. Přijíždějící jednotlivci se musejí prokázat očkováním proti covidu-19 v minulých šesti měsících nebo proděláním nemoci. Před vstupem do země a aplikací konečné dávky očkování musí uplynout nejméně 14 dní. Navíc musejí všichni nejméně tři dny před nástupem cesty a pak znovu po příletu absolvovat test PCR.

Izrael dosud uznával jenom vakcíny schválené americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), nově souhlasil i s tím, že bude od poloviny listopadu přijímat i lidi naočkované ruskou vakcínou Sputnik V. Ti se ale musí podrobit po příletu kromě testu PCR i sérologickému testu, který zjišťuje protilátky.

Izraelská média uvádějí, že otevření hranice cizincům nevítají všichni zdravotničtí odborníci, protože to podle nich Izrael vystavuje novým variantám koronaviru. „Neměli bychom příliš pokoušet imunitu, které jsem tady dosáhli,“ řekl profesor Gabi Barbaš, který v minulosti vedl odbor ministerstva zdravotnictví. Výhrady má zejména vůči Rusům, jednak kvůli vysokému počtu případů v Rusku, jednak kvůli spolehlivosti ruské vakcíny Sputnik V, jež nemá povolení Světové zdravotnické organizace.

V Izraeli klesají počty nákaz i těžkých případů covidu-19, kterých bylo před měsícem 750, v neděli 218. V neděli se vrátilo pozitivních 0,64 procenta testů, což je nejméně od července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...