Pandemie ve světě: Slovensko či Rakousko přitvrzují, Německo odvolalo velikonoční uzávěru

Slovenská vláda zpřísnila zákaz vycházení, bude se vztahovat i na pobyt v přírodě nebo sport. Zpřísňuje i Belgie a východ Rakouska. Naopak v Německu se plánovaná velikonoční uzávěra ruší. Kancléřka Angela Merkelová se omluvila za zmatek, odpovědnost za něj vzala na sebe. EU rozhodla, že umožní omezit vývoz vakcín.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Pobyt v přírodě nebo individuální sport venku už na Slovensku nebude povolen večer po 20:00 a částečně v noci, kdy obecně platí zákaz vycházení. Na zmíněné aktivity se dosud vztahovala výjimka. Nově také nebude možné cestovat na rekreaci do zahraničí ani v době mezi 01:00 až 05:00, kdy země zákaz vycházení neuplatňuje.

Výrazně omezit volný pohyb lidí umožnilo vládě zavedení nouzového stavu, který platí od loňského října a který kabinet naposledy prodloužil do 28. dubna. Prodloužení už napadla u ústavního soudu opozice. Generální prokurátor pak navrhl ústavním soudcům, aby zrušili rozhodnutí vlády o zákazu vycházení.

Epidemická situace na Slovensku se sice zlepšuje, podle úřadů ale vysoký počet hospitalizovaných brání uvolňovat karanténní omezení.

Belgie zavírá obchody

Opatření zpřísní od páteční půlnoci i Belgie. Na čtyři týdny zavře obchody, školy či kadeřnictví a dál omezí setkávání mezi lidmi. Zákazníci se však například do obchodů s oblečením budou moci objednat. Venku se budou moci s nasazenými rouškami setkávat nanejvýš čtyři lidé místo deseti, jak povolovala stávající opatření. 

V platnosti zůstane i zákaz nočního vycházení a to ve stávající podobě pro obyvatele Bruselu od desíti večer, ve zbytku země od půlnoci. Lidé budou moci i nadále cestovat po celé Belgii. Od pondělí také čeká distanční výuka žáky a studenty, školy se znovu otevřou až v pondělí 19. dubna. Školky zůstanou otevřené.

Rakouské zpřísnění se dotkne i pendlerů

Přitvrzuje i Rakousko. Ve Vídni, Dolních Rakousech a Burgenlandu přes Velikonoce budou muset zavřít všechny obchody kromě těch s nutným zbožím. Východ země je více zasažen a ve větší míře se tam rovněž vyskytuje britská varianta viru. Spolkový ministr zdravotnictví Rudolf Anschober prohlásil, že místním jednotkám intenzivní péče hrozí kolaps.

V trojici spolkových zemí se rozšíří i povinnost nošení roušek. Úřady také prodlouží týdenní školní prázdniny na 14 dní, v některých případech se tam výuka v druhém nastaveném týdnu povede distančně.

Přísnější opatření budou platit například i pro české pendlery. Ti se na začátku dubna na rakouských hranicích budou muset prokázat negativním testem na koronavirus dvakrát za týden. Dosud to stačilo jednou týdně. Kromě toho mají být zejména na hranicích s Českem, Slovenskem a Maďarskem posíleny kontroly, informovala agentura APA.

Britský premiér Boris Johnson mezitím nevyloučil, že vstup do některých hospod byl mohl být podmíněn předložením vakcinačního certifikátu. Spojené království by podle něj také mohlo ještě zpřísnit cesty z Francie, včetně příjezdů autodopravců. 

V Británii dostalo do nynějška první dávku vakcíny podle oficiálních statistik více než 28,5 milionu lidí což je nejvíc v Evropě. Přes 2,5 milionu Britů dostalo i druhou dávku. V zemi, která má zhruba 67 milionů obyvatel, tak sílí volání po rychlejším otevírání ekonomiky.

Německo: omluva za zmatek i přiznání chyby

Přísnou a celoplošnou uzávěru plánovalo přes Velikonoce sousední Německo. Původně se na tom dohodla kancléřka Angela Merkelová se zemskými premiéry, podle kritiků ale nebyla uzávěra bez souhlasu parlamentu uskutečnitelná.

Kancléřka proto nakonec chystané opatření zrušila. Omluvila se za nejistotu, kterou způsobila. „Tato chyba je jen a pouze mou chybou, neboť v konečném důsledku nesu hlavní odpovědnost já sama,“ řekla Merkelová, které se od poslanců dostalo potlesku.

Později během dne pak mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová uvedla, že kabinet zvažuje  dočasné znemožnění cestování na dovolené do zahraničí. Další opatření proti cestám do zahraničí si přeje i bavorský premiér Markus Söder, informovala agentura DPA.

Kritika Erdogana za stranický sjezd

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan čelí kritice za to, že jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) ve středu uspořádala sjezd za účasti tisíců členů a příznivců. Turecko přitom v posledních dnech zaznamenává citelný nárůst nových případů koronaviru, uvedla agentura AP. Záběry ukázaly, že mnoho delegátů nedodržovalo povinné rozestupy či nemělo nasazené roušky. Podle pořadatelů akce byli ale účastníci testováni.

Například podle opozičního poslance Murata Emira byly snímky ze sjezdu AKP v Ankaře hanebné a neuctivé vůči zdravotníkům, kteří v nemocnicích musí kvůli epidemii ošetřovat více pacientů. Turecký prezident byl v poslední době kritizován také za stranické mítinky, které jeho strana pořádala mimo hlavní město.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...