Pandemie ve světě: Polovina dospělých v EU dostala aspoň první dávku očkování

Polovina dospělé populace v Evropské unii dostala první dávku vakcíny proti covidu-19. Ukazují to údaje Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Obě dávky vakcíny dostala čtvrtina dospělých lidí žijících v EU. Nejrychleji očkují Malta, Maďarsko a Finsko, Česko vykazuje mírně podprůměrné údaje. Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) vyzval společnost AstraZeneca, aby doplnila k možným vedlejším účinkům své vakcíny proti covidu-19 také syndrom děravých kapilár.

On-line přenos

Koronavirus - červen

  • 9:05
    Česko

    Počet případů covidu za sedm dní na 100 tisíc lidí za celou Českou republiku se za týden nezměnil, v Praze ale vzrostl zhruba o polovinu na 25.

  • 9:00

    Pro cestu do Chorvatka se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu do země je nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny platilo, že lidé při vstupu do země nemuseli potvrzení předkládat. Na hlavních přechodech ze Slovinska do Chorvatska se vytvořily až tříhodinové kolony.

  • 8:42
    Česko

    Denní počty nových případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál stoupají. Ve středu jich testy potvrdily 151, před týdnem to bylo 105.

Členské státy od konce prosince loňského roku dostaly 324,1 milionu dávek vakcíny proti covidu-19, podaných jich bylo 276,1 milionu.

V současnosti jsou v celé EU schválené čtyři přípravky. Nejvíce používaný je preparát od firem Pfizer a BioNTech s 212 miliony dodaných dávek, následují přípravky od společností AstraZeneca (63,3 milionu), Moderna (29,9 milionu) a Johnson & Johnson (10,4 milionu).

Očkování v posledních týdnech zrychlilo

Tempo očkování v posledních týdnech v EU výrazně zrychlilo. Od druhé poloviny dubna se počet podaných dávek prakticky zdvojnásobil. V současnosti dostalo první dávku 185 milionů dospělých lidí v EU a obě dávky 95,7 milionu lidí.

Nejvyšší proočkovanost vykazují Malta a Maďarsko, kde první dávku dostalo přes šedesát procent dospělé populace a druhou dávku skoro polovina populace. Maďarsko přitom užívá i vakcíny, které nebyly schváleny Evropskou lékovou agenturou. Ve Finsku rovněž šedesát procent dospělých dostalo první dávku, druhou ale jen čtrnáct procent.

Česko za průměrem EU mírně zaostává: první dávkou je očkováno 48 procent osob starších 18 let, druhou dávkou zhruba pětina dospělých. Česko si ale také objednalo méně vakcín než mnohé ostatní země, už dostalo 76,5 dávky na 100 obyvatel. Ve většině zemí údaj dosahuje 85 dávek a více.

V některých evropských zemích bylo naočkováno první dávkou 100 procent prioritní populace ve věku 80 a více let. Jedná se o Dánsko, Španělsko a Irsko. V Česku tato míra dosahuje 79 procent.

V USA má víc než polovina dospělých dvě dávky

Ve srovnání se Spojenými státy je tempo očkování v EU výrazně pomalejší. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bylo první dávkou naočkováno 64 procent dospělé populace a 53 procent dospělých dostalo obě dávky.

Ve Spojených státech bylo první dávkou naočkováno také 60 procent lidí ve věku 12 až 18 let, obě dávky dostala polovina této populace. V Evropské unii je očkování lidí od 12 let ve většině států teprve na začátku.

EMA: AstraZeneca by měla upravit varování před vedlejšími účinky

Unijní lékový regulátor EMA doporučil, aby vakcínu od AstraZenecy nepoužívali lidé, kteří trpí nebo trpěli vzácným cévním onemocněním známým jako syndrom děravých kapilár. Při něm dochází k úniku krve do okolní tkáně, svalů či tělních dutin. Chorobu doprovází otoky a pokles krevního tlaku. 

EMA souvislost mezi tímto onemocněním a vakcinací studuje od dubna u šesti pacientů, u kterých se syndrom děravých kapilár projevil po očkování. Vakcína od AstraZenecy byla už dříve dána do souvislosti se vzácným vznikem krevních sraženin, podle zdravotnických úřadů však její přínos převažuje nad riziky.

EMA se také zabývá případy zánětu srdečního svalu (myokarditidy) a zánětu osrdečníku (perikarditidy), které se projevily po očkování vakcínou od AstraZenecy i výrobců Pfizer/BioNTech, Moderna a Johnson & Johnson. Mezi příznaky těchto onemocnění podle agentury AP patří často krátkodobé obtíže s dýcháním a bolesti na hrudi.

„Je potřeba dalšího vyhodnocení, abychom určili, zda je tu příčinná souvislost s vakcínami,“ uvedla EMA, podle které by výsledky měly být dostupné příští měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 42 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...