Pandemie rozdělila svět. Jedněm už svítá naděje, druzí se topí v zoufalství

Víc než rok trvající pandemie prohlubuje propast mezi bohatými a chudými státy. Rozdíl v tempu očkování je nyní největší od jeho zahájení na konci loňska. Zatímco bohaté země by při něm mohly do konce roku naočkovat přes 90 procent lidí, v případě chudých zemí může jít o slabou třetinu. A třeba Indie by zvládla pouhou čtvrtinu.

Jeden pohled nabízí očkovací centrum uvnitř luxusního hotelu ve francouzském Disneylandu. Druhý pak vakcinační vozík uprostřed peruánských hor. Zobrazují příkop, který podle znalců dál roste. Navzdory slovům světových lídrů.

„Máme skvělou příležitost urychlit solidaritu dodávkami vakcín,“ řekl například francouzský prezident Emmanuel Macron. Podobně pak hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Musíme rozšířit výrobu, dodávat vakcíny do celého světa.“

A generální tajemník OSN António Guterres zmiňoval globální vakcinační plán. „Vakcíny musí být dostupné pro kohokoliv, kdekoliv.“

Systém distribuce se liší

Ve světě se podala už miliarda dávek, z toho polovina jen v posledním měsíci. Vakcín je ale stále nedostatek. Větším problémem než množství je přitom podle řadu expertů právě způsob distribuce.

„V bohatších zemích už dostal vakcínu nejméně 1 ze 4 lidí. V chudých zemích je to 1 z 500,“ zmiňoval současný poměr předseda Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Bohatí vítězové a chudí poražení

Nejúspěšnější země z pohledu vakcinace, Izrael, má plně proočkováno skoro 60 procent obyvatel. I kvůli ochotě a schopnosti si za přednostní dodávky připlatit. Zhruba polovinu naočkovaných obyvatel má Británie, následovaná Spojenými státy. Na západě převládá optimismus. Jenže vedle úspěšných vyniknou i poražení. Chronicky nemocné státy, jejichž chatrnou kondici pandemie prohloubila.

Příkladem je Argentina, třetí největší ekonomika Latinské Ameriky. Kvůli obřímu dluhu trpěla už před covidem. Jenže pandemie uvrhla další miliony Argentinců do chudoby. V komunitním centru u Buenos Aires kdysi rozdali 80 porcí jídla denně, dnes tisíc. Nestěžují si. Práci mají jistou, na rozdíl od mnoha jiných.

„Není to nic moc, ale alespoň mám dům. Nevím, jak bych zaplatila nájem. Kvůli viru a všemu kolem není možné najít práci,“ řekla prodavačka Valeria Jara.

Pandemie nyní nejvíc potápí Indii. Zemi známou kvalitou některých oborů zdravotnictví, stejně jako špatnou úrovní těch zbylých. Za středu země hlásila rekordních 380 tisíc potvrzených nákaz. Krematoria nestíhají, nemocnicím chybí lůžka i podpůrný kyslík. Indická krize – i s novými variantami viru – může podle expertů lehce přerůst v novou krizi globální.

Nahrávám video
Politický geograf Michael Romancov o světě rozděleném pandemií
Zdroj: ČT24

Riziko se skrývá hlavně v Africe

Pomoc pro nejvíce zasažené země se už rozbíhá, ale teprve s nějakou prodlevou se ukáže, zda je dostatečná, řekl v pořadu Horizont ČT24 politický geograf Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. 

Nečeká, že by pandemie nějak výrazně přepsala rozložení sil ve světě. Podle něj představuje jen jednu z dalších zátěžových zkoušek, stejně jako například kdysi finanční krize. Podobně jako v jiných krizích budou mít silné státy sice velké šrámy, ale nepoloží je to. „Zatímco ti slabí na to doplatí.“

Do budoucna pak Romancov vidí nejnebezpečnější ohniska hlavně v Africe. Kontinent zažívá silný populační boom. Mnozí lidé se stěhují do velkých měst a žijí tam ve slumech, kde je vhodné prostředí pro šíření pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...