„Padouch i hrdina.“ Erdogan udělal z Turecka vlivného hráče, kterého si ostatní předcházejí

Nahrávám video
Horizont ČT24: Velmi komplikovaný spojenec Erdogan
Zdroj: ČT24

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

Zahraničně-politické a bezpečnostní zájmy Turecka už dávno přerostly Bosporskou úžinu. Erdogan se například nabízí jako prostředník, který domluví konec konfliktu v Súdánu. Prakticky v celé severní Africe posiluje Turecko svůj vliv a přítomnost, a to diplomaticky, obchodem, investicemi i spoluprací v oblastech vědy, zdravotnictví, kultury nebo bezpečnosti.

V posledních letech vzrostl počet vylvyslanectví afrických zemí v Ankaře z deseti na semdatřicet. „Otevíráme veškeré komunikační kanály mezi našimi vládami. Máme zájem na obnovení tolik důležitých vzájemných vztahů,“ prohlásil třeba egyptský ministr zahraničí Sámeh Šoukrí.

Pod Erdoganovým vedením se země zapojila také do koalice zemí bojujících proti teroristům z takzvaného Islámského státu. Válku v sousední Sýrii přitom Ankara využívá i k útokům proti Kurdům, které má za separatisty. 

Aktivní je i na jižním Kavkazu. Vyzbrojuje Ázerbajdžán, který má územní spory o Náhorní Karabach s Arménií. S Jerevanem přitom po desetiletích právě navazuje diplomatické vztahy, byť dál odmítá uznat, že se Osmanská říše dopustila na Arménech počátkem minulého století genocidy.

Chce do EU, okupuje Kypr

Nejednoznačné vztahy má i s dalšími zeměmi, blokuje třeba vstup Švédska do NATO. Erdogan je ale příliš důležitý hráč a mnozí světoví politici si ho předcházejí. „Můj vážený příteli, jak se máš?“ řekl například Erdoganovi v červnu 2022 tehdejší britský premiér Boris Johnson.

Oficiálně Turecko stále usiluje o vstup do Evropské unie, současně ale de facto okupuje část Kypru. Také v případě Řecka, se kterým sdílí členství v NATO, se dá mluvit o ne vždy skrývaném nepřátelství. „Přál bych si, abych nemusel dávat mnohem víc než dvě procenta HDP na obranu. Bohužel ale žijeme v nejistotě vedle mnohem větší země, která vystupuje agresivně,“ podotkl v narážce na Ankaru řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Vliv Turecka i samotného Erdogana razantně vzrostl za migrační krize před sedmi lety. Po vyhrocených jednáních s EU i jednotlivými lídry evropských zemí souhlasil – za pro Turecko výhodných podmínek – se zvýšením ostrahy hranic, a prakticky tím zastavil tehdejší nekontrolovaný příchod uprchlíků do schengenského prostoru.

„Velmi komplikovaný spojenec“

Naprosto zásadní roli pak země hraje od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Nepřidala se k Západu a jeho sankční politice. „Erdogan vystupuje jako padouch i hrdina. Přesně tak to má rád sám nepředvídatelný turecký prezident. Dělá to z něj velmi komplikovaného spojence,“ komentoval tureckou politiku pro web Politico bývalý americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder. 

Turecko ovšem dokázalo dohodnout otevření černomořského koridoru pro vývoz ukrajinských zemědělských plodin a zprostředkovalo propuštění zajatých velitelů z mariupolských oceláren Azovstal, kterým do konce války poskytlo azyl. Turecká společnost Baykar, kterou řídí Erdoganův zeť Selčuk Bayraktar, navíc proslula dodávkami bezpilotních letounů Kyjevu, a dostala se proto až do ukrajinských písní. 

S Erdoganem teď už opět napřímo mluví i americký prezident Joe Biden. Vztahy s Bílým domem si pokazil v roce 2019, kdy odmítl upustit od nákupu systému ruské protiletecké obrany S-400 a Spojené státy kvůli tomu zrušily obří vojenský obchod. Turecku odmítly prodat stovku nejmodernějších stíhacích letounů F35. Současná americká administrativa komentáře k jednání s Tureckem omezuje na prohlášení, že Ankara vysílá smíšené signály.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...