Osadníci tvoří nejsilnější lobby v Izraeli. Jsou mezi nimi sekularizovaní Židé i náboženští radikálové

Na Západním břehu Jordánu žije přes 700 tisíc židovských osadníků. Jejich motivace přijít na dané území se liší. Sekulární část měla spíš ekonomické důvody a kývla na státem dotované hypotéky, jiní se přestěhovali z náboženských důvodů. Mezi nimi je i menšina ultraortodoxních radikálů, kteří jsou ochotni uchýlit se k násilí vůči Palestincům. Spojené státy americké se proto rozhodly uvalit sankce na čtyři z osadníků.

„Osadníci jsou nyní největší a nejsilnější lobby v celém Izraeli. Je to lobby, která zastupuje přibližně 720 tisíc lidí, kteří žijí na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, to znamená na místech, kde by měl vzniknout palestinský stát,“ upozornil někdejší zpravodaj ČT24 v Izraeli Jakub Szántó.

Dodal, že osadníci představují i poměrně velkou ekonomickou sílu, protože Západní břeh je silně industrializované území. Celkem se jedná o 144 izraelských osad, které se nachází nedaleko takzvané Zelené linie a na předměstí východního Jeruzaléma.

„Z hlediska mezinárodního práva jsou osady nelegální, jenomže Izrael to vidí tak, že území Západního břehu nebylo ničí. Předtím ho spravovalo Jordánsko a ještě předtím bylo součástí Osmanské říše. Tam nikdy nebyl nezávislý stát,“ poznamenala analytička Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

Izrael zpochybňuje to, že je území Západního břehu okupované, protože podle mezinárodního práva, když je území okupované, tak tam okupant nesmí stěhovat civilní obyvatelstvo ve větším množství, doplnila Kalhousová.

„Když se podíváte na seznam izraelských osad na Západním břehu, tak zjistíte, že za posledních 30 let jich vzniklo asi 19,“ poznamenal Szántó, ale zdůraznil, že za stejnou dobu se počet osadníků na Západním břehu bezmála ztrojnásobil, čímž poukázal na zahušťování osadnického území.

Rozdělení osadníků

Kalhousová tvrdí, že existuje řada lidí, kteří bydlí v osadách především z ekonomických důvodů a nejsou k tomu ideologicky motivovaní. Poukázala i na skupinu radikálních osadníků, která je spojená s náboženským sionismem.

Podle výzkumného pracovníka Jakuba Záhory z Asociace pro mezinárodní otázky si přibližně polovina osadníků vybrala život na Západním břehu ze socioekonomických důvodů. „Zhruba od osmdesátých let a zvlášť od devadesátých let izraelské vlády – a to stále pokračuje – motivují Izraelce, aby se přestěhovali na Západní břeh tím, že jsou tam dotované hypotéky,“ poznamenal.

Řada osadníků bydlí v jednom z velkých měst na předměstí východního Jeruzaléma. Vzhledem k jejich provázanosti s přilehlým městem je jakékoliv budoucí uspořádání pravděpodobně ponechá jako součást Izraele a Palestina za to bude kompenzovaná územím na severu v Galileji nebo na jihu v Negevské poušti, řekla Kalhousová.

„Co se týká radikálních osadníků, to jsou lidé, kteří často zakládají nelegální osady hluboce ve vnitrozemí Západního břehu, vlastně i s cílem zabránit vzniku palestinského státu,“ řekla Kalhousová. Jedná se o takzvané outposty, kterých je na Západním břehu asi sto, a jejich zakladatelé usilují o to, aby je izraelská vláda uznala jako oficiální osadu, i když se jim v tom úřady snaží různými způsoby zabránit.

Radikální osadníci jsou motivováni silně ideologicky. Jsou hluboce přesvědčeni o tom, že to je půda, která patří Židům a kterou nemohou opustit. „Mezi nimi existuje nepočetná skupina násilných osadníků, jedná se o stovky lidí, která dokázala napáchat obrovské škody na palestinském majetku. Donutili už stovky Palestinců opustit ta místa, kde žili,“ přiblížila Kalhousová. Zdůraznila, že velká většina z osadníků nepatří k radikálnímu křídlu.

Politická reprezentace

Mezi osadníky převažuje obliba stran, které jsou na pravé části politického spektra. Jedná se o strany, které se nehlásí nebo přímo odmítají evakuaci židovských osad ze Západního břehu a vznik palestinského státu.

„Nejsilnější strana v Izraeli je Likud, který je v zásadě vnímaný jako osadníkům velmi nakloněná strana. Jeho cílem nejsou jen osadníci, ale odjakživa hájil jejich zájmy,“ poznamenal Szántó.

Připomněl, že stávající premiér a předseda strany Likud Benjamin Netanjahu přivedl do vlády stranu Ocma jehudit, kterou vede Itamar Ben Gvir, a stranu Tkuma, jíž předsedá Becal'el Smotrič. „To jsou čistě osadnické strany, které chtějí, aby Izrael anektoval Západní břeh, ale také celou Gazu,“ řekl Szántó.

Zároveň podle Kalhousové Ben Gvir a Smotrič brání tomu, aby policie na Západním břehu efektivně zasahovala proti radikálním osadníkům.

Kalhousová ovšem poukázala na to, že Ben Gvir a Smotrič nejsou identičtí. „Ben Gvir je extremista a radikál se vším všudy. Myslím si, že se mu nehnusí ani použití síly. V současnosti představuje to nejradikálnější křídlo, které vůbec v Izraeli existuje. Akcentuje židovskou přítomnost na úkor té nežidovské, to znamená arabské,“ prohlásila.

Ben Gvir podle ní přitahuje hlasy všech, kteří nechtějí palestinský stát a byli by pro, aby se Izrael aktivním způsobem podílel na odchodu Arabů z území Západního břehu, který oni považují za území Izraele.

Smotrič podle Kalhousové také reprezentuje osadnické hnutí, ale je více pragmatický než Ben Gvir. „Není to člověk, který by podporoval násilí,“ vysvětlila politoložka.

Záhora doplnil, že před nástupem Netanjahuovy vlády byl za civilní záležitosti na Západním břehu zodpovědný člověk z armády. Smotrič v rámci vyjednávání s Netanjahuem získal ad hoc vytvořený post, kdy má jako politik dohled nad sekcí ministerstva, která zodpovídá za civilní administrativu.

Vláda, která v Izraeli fungovala do 7. října a ustanovení válečného kabinetu, byla nejvíce nakloněná osadníkům v historii Izraele. „Dneska to už neplatí. Vznikem válečného kabinetu, který je nadřazený tomu běžnému, jsou do vlády kooptováni představitelé opozice, především dva generálové Benny Gantz a Gadi Eisenkot, kteří rozhodně nejsou pro osadníky, spíš proti,“ zdůraznil Szántó.

Americké sankce

Americký prezident Joe Biden na začátku února schválil sankce proti čtyřem izraelským osadníkům obviněným z útoků na Palestince na okupovaném Západním břehu Jordánu, upozornil server BBC.

Biden podepsal rozsáhlý exekutivní příkaz, v němž uvedl, že násilí na Západním břehu dosáhlo „neúnosné úrovně“. Sankce blokují těmto osobám přístup k veškerému majetku, aktivům a americkému finančnímu systému.

Násilí na Západním břehu Jordánu vzrostlo od 7. října, kdy teroristická skupina Hamás zahájila útok na Izrael. Podle OSN bylo od té doby na Západním břehu zabito přibližně 370 Palestinců. Většinu z nich zabily izraelské síly, ale nejméně osm z nich zabili izraelští osadníci, uvedla OSN.

Nový exekutivní příkaz znamená, že vláda USA má pravomoc sankcionovat všechny cizí státní příslušníky, kteří napadají, zastrašují nebo se zmocňují majetku Palestinců. „Je to důležitý signál, že Amerika nechce na Západním břehu tolerovat násilí osadníků proti Palestincům,“ komentovala Kalhousová.

„Dokud bude Benjamin Netanjahu závislý na těchto politicích (Ben Gvir a Smotrič), tak se toho moc nestane. Ale myslím si, že až bude v Izraeli umírněnější vláda, tak americké sankce budou dobrý argument pro to, aby začala postihovat násilí radikálních osadníků,“ dodala.

„Ještě se ukáže, jak široce budou americké sankce interpretované. Objevily se zprávy, že i některé izraelské vládní agentury by mohly být sankcionované, protože spolupracovaly s jedním z osadníků na americkém sankčním seznamu,“ míní Záhora.

Podle něj sankce ukazují na vzrůstající frustraci Bidenovy administrativy s Netanjahuem, jeho vládou a celkovou izraelskou politikou vůči palestinské otázce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...