Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Nahrávám video

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.

Loňský návrat prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho vzpoura proti globálnímu byznysu, médiím a liberálům podle Orbána zlepšily šance maďarské vlády, aby zemi zbavila „zahraničních vlivů“ omezujících národní suverenitu, a to i s jejich agenty. Podle Orbána se to ale podařilo jen zpola, protože v tom brání, jak tvrdí, „utlačující mašinerie Bruselu“.

„Tvrdě jsme pracovali a děláme pokroky, ale dílo ještě není hotovo. Proto musíme vyhrát dubnové volby a my je vyhrajeme,“ prohlásil Orbán v sobotní zprávě o stavu národa.

Budování „neliberálního státu“

Ve svém úsilí o vybudování toho, co Orbán nazývá „neliberálním státem“, je předseda vlády obviňován z umlčování kritických hlasů v justici, akademické obci, médiích a občanské společnosti i z omezování práv menšin.

Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dostalo do sporu s Bruselem, zemi tak byl i omezen přístup k unijnímu financování. Poslanci Evropského parlamentu loni v listopadu vyzvali k tvrdšímu postupu vůči Maďarsku kvůli porušování zásad demokracie a právního státu v zemi.

„Pseudoobčanské organizace, podplacení novináři, soudci, politici, algoritmy, byrokrati, kasírující miliony eur. To dnes v Maďarsku představuje Brusel,“ uvedl premiér. „Po dubnu to vymýtíme,“ dodal podle maďarské státní agentury MTI.

„Musíme si zvyknout na vědomí toho, že ti, kdo milují svobodu, se nemají bát Východu, ale Bruselu,“ citovala agentura AP Orbána. „Strašení (ruským vládcem Vladimirem) Putinem je primitivní a směšné. Brusel je však zřetelnou realitou a zdrojem bezprostředního nebezpečí,“ tvrdí. „Je to hořká pravda, a my to nebudeme tolerovat,“ dodal.

Právě Rusko ovšem rozpoutalo největší konflikt v Evropě od druhé světové války, když v únoru 2022 provedlo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, která se od té doby s pomocí Západu brání. Orbán se dlouhodobě staví proti vojenské a finanční pomoci Kyjevu a s Moskvou naopak udržuje dobré vztahy.

Oponent Magyar

V sobotním projevu maďarský premiér obvinil nadnárodní banky a ropné společnosti z toho, že na válce na Ukrajině vydělávají a že se spolčily s „bruselskou elitou“ a maďarskou opozicí, aby jeho stranu ve volbách porazily. „Potřebují v Maďarsku někoho, kdo nikdy neřekne ‚ne‘ požadavkům Bruselu,“ prohlásil.

Šéfa opoziční Tiszy Pétera Magyara zároveň Orbán nařkl, že ho podporují Brusel a globální korporace a že v případě volební výhry začne „okrádat maďarské rodiny“.

Magyar naopak tvrdí, že zakročí proti korupci a Orbána a jeho okolí obvinil z obohacování se z veřejných prostředků. Magyar se také domnívá, že se stal terčem očerňující kampaně v ruském stylu, jejímž cílem je zdiskreditovat ho – lidé napojení na Orbánovu vládu se prý chystají zveřejnit video, na kterém je zachycen při sexu se svojí bývalou přítelkyní.

V odpovědi na Orbánovo vystoupení Magyar chystá vlastní projev o stavu země. Jeho strana pravého středu Tisza ve většině průzkumů preferencí vede. Magyar o vítězství nepochybuje a kolegy už představuje v zahraničí, například polskému premiérovi Donaldu Tuskovi na okraj bezpečnostní konference v Mnichově jako příští ministryni zahraničí představil Anitu Orbánovou. Magyar se sešel i s německým kancléřem Friedrichem Merzem, rakouským kancléřem Christianem Stockerem a chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem.

„Problém Fideszu spočívá v tom, že důležitost otázky války či míru mizí a na mapě problémů lidí zaujímají silnější místo spíše otázky obživy nebo kvality veřejných služeb,“ popsal ředitel institutu pro politický výzkum v Budapešti Policy Solutions András Biro-Nagy.

Magyar slibuje návrat do hlavního evropského proudu. Po letech sporů Orbána s Bruselem o reformy má Budapešť zmrazený přístup k 18 miliardám eur z evropských fondů.

V otázce ruské agrese na Ukrajině je ale opoziční poslanec zdrženlivý. Vylučuje obnovení vojenské služby i vyslání vojáků do bránící se země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...